Členění pracovní doby pedagogického pracovníka v podmínkách domova mládeže

Pracovní doba pedagogických pracovníků, její vnitřní obsahové členění a rozvržení, jsou častým tématem úvah ředitele školy a školského zařízení a současně jednou z nejsložitějších otázek v oblasti pracovněprávních vztahů ve školství. Komplikovanost těchto otázek je dána mj. skutečností, že se tu vedle čistě pracovněprávních souvislostí kombinuje i nutný pedagogicko organizační rozměr řízení školy a školského zařízení.

K dosud publikovaným úvahám na toto téma dnes přidávám částečný pohled na řešení této problematiky v podmínkách domova mládeže nebo obecněji ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních (totéž samozřejmě bude platit i pro internáty). Je faktem, že aplikace jednotlivých ustanovení právních předpisů týkajících se pedagogických pracovníků má v případě školských výchovných a ubytovacích zařízení řadu specifik ve srovnání s podmínkami ve škole. Přitom tradičně bývá větší pozornost při řešení podobné problematiky věnována spíše právě podmínkám ve školách než ve školských zařízeních. Z tohoto důvodu se dnes zaměřím právě na školská výchovná a ubytovací zařízení. Do jisté míry však lze řadu z dále uváděných skutečností zobecnit a využít i v jiných druzích školských zařízení.

V ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, je formulováno výslovné rozlišení dvou vzájemně souvisejících a neoddělitelných částí pracovní doby pedagogických pracovníků, a to na výkon přímé pedagogické činnosti a výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.

Z tohoto členění vyplývá celá řada souvislostí:

1. Od výkonu přímé pedagogické činnosti nelze oddělit výkon prací souvisejících. To je důležité zejména v případech, kdy je s pedagogickým pracovníkem sjednána kratší týdenní pracovní doba nebo když pedagogický pracovník vykonává práce na základě dohody o pracovní činnosti podle § 76 zákoníku práce. Nelze podlehnout iluzi, že v těchto případech stačí sjednat a rozvrhnout pouze pracovní dobu odpovídající přímé pedagogické činnosti v požadovaném rozsahu. Je zřejmé, že ředitel domova mládeže vychází z potřeby určitého počtu hodin přímé pedagogické činnosti, kterým řeší neobsazený kratší pracovní úvazek. Pak je ale správný jedině takový postup, kdy se vzájemný poměr požadovaného (nižšího) počtu hodin přímé pedagogické činnosti a celkového týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti daného právním předpisem pro vychovatele promítne stejným způsobem i do odpovídajícího počtu hodin prací souvisejících s přímou pedagogickou činností a tím i do celkové sjednané týdenní pracovní doby.

Příklad: Ředitel domova mládeže potřebuje obsadit úvazek vychovatele právě 6 hodin výkonu přímé pedagogické činnosti. Nejprve musí stanovit, jaký je v případě tohoto konkrétního vychovatele týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti při stanovené týdenní pracovní době (tj. při plném úvazku). Dejme tomu, že v rámci známého rozpětí 30 – 32 hodin stanoví právě 30. Pak je vzájemný poměr 6/30 vyjádřen číslem 0,2. Celková sjednaná týdenní pracovní doba vyjádřena poměrem: 0,2 x 40 = 8 hodin. K šesti hodinám přímé pedagogické činnosti je tedy nutno přidat ještě 2 hodiny prací souvisejících.

2. Vzájemný těsný vztah těchto dvou částí pracovní doby má mj. vliv i na řešení situací, kdy v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 ředitel školy pedagogickému pracovníkovi nařídí nebo s ním dohodne další hodiny přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah. Protože vzájemný poměr přímé pedagogické činnosti a prací souvisejících není dán pevně, znamená vždy zvýšení počtu hodin přímé pedagogické činnosti změnu tohoto vzájemného poměru tak, aby celková stanovená týdenní pracovní doba zůstala stejná. Jestliže tedy např. ředitel domova mládeže nařídí v určitém týdnu vychovateli 3 hodiny nad jemu stanovený rozsah, změní se vzájemný poměr obou částí pracovní doby z 30:10 na poměr 33:7. Zmenší se tedy prostor pro výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Tuto skutečnost musí mít ředitel domova mládeže na paměti – při větším počtu „nadúvazkových“ hodin je nutné vytvořit organizační podmínky pro tyto hodiny navíc, protože se snižuje prostor pro výkon prací souvisejících.

3. Obsah prací souvisejících s přímou pedagogickou činností je v právním předpise definován demonstrativním výčtem. Samotný demonstrativní výčet prací souvisejících s přímou pedagogickou činností pochopitelně neznamená, že nelze uložit pedagogickému pracovníku také jiné, zde neuvedené činnosti. A naopak – zde uvedený demonstrativní výčet neznamená, že každá z uvedených činností musí v každém případě činit u vychovatele skutečnou náplň prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Žádný právní předpis samozřejmě nedokáže předvídat, jaké konkrétní činnosti bude potřeba v určitém školském zařízení vykonávat při zajištění vzdělávání a poskytování školských služeb. Je tedy zcela v souladu s tímto pracovním řádem, když ředitel domova mládeže ukládá pedagogickému pracovníkovi i takové související práce, které nejsou v tomto výčtu uvedeny a naopak neukládá ty, které ve výčtu sice jsou, ale v daném zařízení je nepotřebuje. Samozřejmě musí být dodržena zásada, že takto ukládané práce nesmí vybočit z druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.

Jako příklad takovéto odchylky od demonstrativního výčtu lze v případě domova mládeže uvést výkon prací spočívajících v dohledu nad nezletilými žáky. Zatímco např. u učitele základní nebo střední školy je dohled nad nezletilými žáky přirozenou součástí běžné organizace školy, v případě domova mládeže tomu tak být nemusí. Je zcela legitimní požadovat po vychovateli, aby každý jeho kontakt se žáky byl vždy výkonem přímé pedagogické činnosti. Vzhledem k týdennímu rozsahu přímé pedagogické činnosti, jak je stanoven nařízením vlády č. 75/2005 Sb. (tj. 30 – 32 hodin týdně) se takovéto pojetí přímo nabízí. Zbývající část týdenní pracovní doby (tedy 8 – 10 hod.) může oprávněně ředitel domova mládeže požadovat po vychovateli ostatní potřebné práce, které souvisejí s jeho přímou pedagogickou činností, ale nevyžadují přímý kontakt s žáky (např. přípravy na výkon přímé pedagogické činnosti, práce spojené s organizací zájmového vzdělávání, příprava pomůcek atd.). Samozřejmě je zcela v kompetenci ředitele domova mládeže, aby rozhodl, zda v konkrétní situaci bude přítomnost vychovatele v konkrétním čase výkonem přímé pedagogické činnosti nebo „jen“ výkonem náležitého dohledu. Nelze však přijmout takovou tezi, že kdykoliv jsou žáci přítomni v domově mládeže a neabsolvují právě organizovaný program, jde o pouhý dohled nad nimi. Není pochyb o tom, že i v těchto fázích činnosti domova mládeže dochází k realizaci vzdělávacího programu domova mládeže a tedy i k výkonu přímé pedagogické činnosti.

Jako vhodné srovnání se zde nabízí pozice učitelky mateřské školy. Také u této pedagogické pozice se předpokládá, že každý kontakt pedagoga s dítětem bude výkonem přímé pedagogické činnosti a nikoliv pouhým dohledem. Shodou okolností je u učitelky mateřské školy stanoven týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti srovnatelně s vychovatelem domova mládeže – 31 hodin týdně. A tato podobnost v určení rozsahu přímé pedagogické činnosti jistě není náhodná! Je jasné, že u těchto dvou pedagogických pozic nelze srovnávat způsob realizace přímé pedagogické činnosti – věk, mentální a volní vyspělost vzdělávaných je v obou případech zcela neporovnatelná. Přípustnost tohoto srovnání ale spočívá ve specifickém pojetí práce v obou zařízeních. V každém z nich lze s ohledem na efektivní realizaci vzdělávacího programu požadovat výkon přímé pedagogické činnosti při každém kontaktu se vzdělávaným. Pouhý dohled nad ním by v obou případech znamenal rezignaci na efektivní plnění tohoto vzdělávacího programu.