4. projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR (IPs DATA)
Analytici z Oddělení sekundárních analýz MŠMT prezentovali klíčová zjištění, která vzešla ze sekundárních analýz dat mezinárodních šetření gramotností PISA 2022 a PIRLS 2021. Důraz byl kladen na využitelnost datově podložených zjištění ve třech oblastech: odstraňování nerovností ve vzdělávání, zlepšení školního klimatu a efektivní využívání ICT ve výuce.
Odstraňování nerovností ve vzdělávání
Nerovnosti ve vzdělávání jsou stále zásadním problémem, který je v České republice primárně ovlivněn rozdílným socioekonomickým rozvojem regionů. Strukturálně znevýhodněné regiony, jako Karlovarský a Ústecký kraj, čelí nízké míře aprobované výuky a nedostatku kvalifikovaných učitelů. Naopak Moravskoslezský kraj, díky dostatečnému počtu kvalifikovaných pedagogů, dokáže částečně kompenzovat své znevýhodnění.
Nízké kapacity mateřských škol v oblastech velkých center a nedostatečný zájem rodičů v příhraničních oblastech o zapojení dětí do předškolního vzdělávání jsou klíčovými faktory přetrvávajících nerovností. „Žáci, kteří navštěvovali předškolní vzdělávání tři a více let mají daleko lepší výsledky než žáci, kteří do předškolního vzdělávání nenastoupili. A toto zjištění je platné napříč mezinárodními šetřeními.“ uvedl Jakub Lysek, hlavní analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT.
Klíčová doporučení 1. bloku zahrnují
- Podporu zapojení dětí do předškolního vzdělávání.
- Posílení jasnosti výuky a spravedlivého přístupu učitelů, který podporuje sebedůvěru žáků a motivaci k učení.
- Využívání metod kognitivní aktivace, jako jsou diskuse a projektové učení, které rozvíjejí kritické myšlení, zejména u žáků s nižším socioekonomickým statusem (SES).
- Podpora sebedůvěry žáků prostřednictvím pozitivní zpětné vazby a uznání jejich úspěchů.
Klima školy a výukové metody
Pozitivní školní klima má přímý vliv na výsledky žáků v testech PIRLS a PISA. Školy s nižší mírou šikany, vyšší kázní a pocitem bezpečí žáků vykazují lepší vzdělávací výsledky. Vztah mezi žákem a učitelem je zásadní – respekt a podpora motivují žáky k lepším výkonům.
„Učitelé, kteří přizpůsobují výuku potřebám třídy, například umožněním samostatné práce na úkolech, pomáhají žákům z nevýhodných rodinných podmínek lépe zvládat vzdělávací proces,“ uvedla Barbora Macková analytička z oddělení sekundárních analýz MŠMT.
Klíčová doporučení 2. bloku
- Zohlednění socioekonomického statusu žáků ve třídě při výběru výukových metod.
- Posilování sebedůvěry žáků ve čtení a podpora jejich vztahu ke knihám.
- Zavádění opatření pro prevenci šikany a budování pozitivního školního prostředí.
Využití ICT ve výuce
Pandemie COVID-19 urychlila využívání ICT ve výuce, což podpořilo zájem o zjišťování jak přínosů, tak rizik digitálních technologií ve vzdělávání. ICT nástroje, pokud jsou využívány efektivně a smysluplně, podporují zlepšování výsledků žáků ve čtenářské i matematické gramotnosti. Nadměrné používání ICT ve volném čase, zejména aktivita na sociálních sítích, však vykazuje negativní dopady na vzdělávací výsledky.
„ICT nástroje jsou vhodným doplňkem tradiční výuky, ale jejich použití musí být promyšlené, v souladu se vzdělávacími cíli a pod kontrolou učitele. Je zásadní, aby školy vedly žáky ke zdravým návykům při práci s technologiemi,“ zdůraznil Michal Soukop, prezentující třetího bloku odborného panelu.
Klíčová doporučení 3. bloku
- Zavedení rovnováhy mezi technologickými a tradičními metodami ve výuce.
- Budování pozitivního vztahu žáků k ICT nástrojům pro vzdělávací účely.
- Aktivní spolupráce škol a rodičů při vytváření zdravých digitálních návyků u žáků.
Závěry odborného panelu
Účastníci odborného panelu se shodli, že odstraňování vzdělávacích nerovností a zlepšování školního prostředí vyžaduje koordinované úsilí učitelů, vedení škol, rodičů i tvůrců vzdělávací politiky. Klíčovými faktory jsou jasná a spravedlivá výuka, individuální přístup k žákům, efektivní využití ICT a podpora pozitivního školního klimatu.
Jen prostřednictvím společného úsilí a s pomocí těchto faktorů můžeme vytvořit vzdělávací systém, který zajistí rovné příležitosti pro všechny žáky bez ohledu na jejich výchozí podmínky. „Co určitě bude fungovat proti nerovnostem je vytváření přátelského prostředí, pozitivní zpětná vazba pro žáka a budování motivace. Protože motivace žáků, zejména těch s nižším socioekonomickým statusem, je extrémně důležitá k tomu, aby učitel a škola dokázali kompenzovat nevýhodné startovací podmínky,“ uzavřel Jakub Lysek při závěrečném shrnutí.