Školní poradenské pracoviště

Cílem metodiky je pomoci učitelům a poradenským pracovníkům škol identifikovat žáky, kteří mají ve vzdělávání dlouhodobé a významné bariéry vznikající ze sociálně podmíněných příčin. Rozšířená a aktualizovaná verze metodiky je určena pro mateřské, základní i střední školy. 

Je možné na základě žádosti zákonných zástupců uvolnit žáka základní školy z výuky na účast na sportovních trénincích? Zákonný zástupce podal žádost, kde chce 4× týdně uvolnit zcela nebo částečně ze závěrečných hodin a dále žádá omlouvání pozdních příchodů na první vyučovací hodinu z důvodu ranních tréninků. Rád by využil možnosti individuálního vzdělávacího plánu, svoji žádost dokládá vyjádřením sportovního oddílu se zdůvodněním, že by žák „chtěl zlepšit své výsledky na republikové úrovni“. Jak máme jako škola v rámci legislativního rámce postupovat? 

Výchovné poradkyni byla od 1. 9. 2024 změněna platová třída z 12. na 13. Má zástupkyně pro teoretické vyučování automaticky nárok na zvýšení platové třídy z 12. na 13. z pozice vedoucí úseku, do kterého jako učitelka spadá i výchovná poradkyně? Školní poradenské pracoviště, ve kterém působí výchovná poradkyně jako vedoucí, je doposud řízeno přímo ředitelem, který pravidelně svolává porady a projednává a přiděluje úkoly jednotlivým členům tohoto pracoviště.

K napsání tohoto textu mě přivedla nedávná zkušenost z nejmenované základní školy. Zrovna jsem tam vedla workshop na téma učitelského stresu, ve kterém jsme se obecně dotkli také tématu vlastní i žákovské motivace. Po programu mě jedna paní učitelka zastavila a s opravdu nehraným údivem ve tváři se mě zeptala: „A vy jako děti chválíte?“ V tu chvíli se ve mně prakticky zastavil život. U paní učitelky, která by mě nikdy nepochválila, bych opravdu nechtěla být…

Důvěra a respekt jsou základními pilíři všech mezilidských vztahů, ať už jde o osobní, pracovní, či společenské. Oba koncepty jsou úzce propojené a vzájemně se posilují, tvoří základ, na kterém mohou jednotlivci i skupiny stavět pevné a stabilní vztahy. Ale co přesně tyto pojmy znamenají a proč jsou tak důležité?

Každé dítě se vyvíjí svým tempem a čelí různým výzvám. To, co je pro jedno snadné, může být pro druhé obtížné. Rodiče bývají největšími znalci svých dětí a dokážou rozeznat, co je pro ně normální a co je naopak nezvyklé. Pokud cítí, že dítě potřebuje více podpory, měli by dát na svůj instinkt, situaci řešit a co nejdříve vyhledat odborníky.

Propojení diagnózy ADHD a médií je do značné míry neprozkoumanou oblastí. Při rešerši tohoto tématu jsme neobjevili žádný odborný článek, který by se specificky zaměřoval na mediální prožitky osob a rodin potýkajících se s ADHD. Navíc i na základě předběžné rešerše a monitoringu (českého) mediálního prostředí a velkého množství článků o tomto tématu lze konstatovat, že je to téma, které si zaslouží více pozornosti.

Metodická podpora školních poradenských pracovišť vyžaduje ucelený náhled na spektrum poradenských aktivit realizovaných přímo v prostředí školy. Cílem našeho seriálu je přiblížit tuto problematiku z perspektivy školních psychologů, speciálních pedagogů a v neposlední řadě z pohledu vedení škol. Základ článku tvoří dotazníkové šetření mezi odbornými pracovníky působícími v školních poradenských pracovištích; shrnujeme rovněž osmileté zkušenosti s poskytováním metodické podpory školám zřizovaným městským obvodem Ostrava-Poruba.

„Je nepozorný, stále zamyšlený, zahleděný, často odchází při vyučování na toaletu, straní se dětí, dlaně si zakrývá mikinou.“ I tak by mohl pedagog hovořit o žákovi, kterého by si dle tohoto popisu mohl zařadit jako „nepozorného, líného školáka“. Ve skutečnosti se může jednat o úzkostné dítě trpící obsedantně kompulzivní poruchou.

Studie se opírá o výsledky tří projektů realizovaných od roku 2016 do roku 2024 v rámci opatření vyhlášených Odborem realizace programů ESF: Mezinárodní mobility pro znevýhodněnou mládež, Mezinárodní mobility a sociálního začleňování znevýhodněné mládeže a ALMA – mezinárodní mobility znevýhodněné mládeže.

Technologické inovační centrum je jednou z nejstarších inovačních agentur v České republice a dlouhodobě se věnuje nejen podnikům, ale s ohledem na geodemografický vývoj také stále častěji vzdělávacím institucím, jejich žákům, studentům a pedagogům. V předchozích letech byla hlavní pozornost směřována na témata kreativity, podnikavosti a podpory zakládání startupů. Poprvé ve školním roce 2023/24 je designován a realizován pilotní ročník kurzu talent managementu a kariérového poradenství Měj svůj směr, který je metodologií a rozsahem v podmínkách ČR unikátní.

Kariérové poradenství zatím v České republice není na rozdíl od jiných zemí strategickou prioritou. Neznamená to ale, že se tato oblast v ČR dynamicky nerozvíjí. Rozvíjí se, ale převážně v neziskovém sektoru a ani profesní příprava kariérových poradců zatím neprobíhá s větším zapojením veřejného sektoru nebo akademické sféry. Pro Centrum kompetencí byl tento stav impulzem, aby navázalo spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V únoru 2023 tak došlo k otevření prvního ročníku dvouletého vzdělávacího programu zaměřeného na kariérové poradenství, který zároveň vede i k získání kvalifikace kariérový poradce / kariérová poradkyně podle Národní soustavy kvalifikací.

Před desítkami let vznikly pedagogicko-psychologické poradny, aby pomáhaly učitelům i rodičům řešit náročnější vzdělávací i výchovné problémy dětí. Postupně také přebraly agendy školní zralosti, přeřazování do zvláštních a pomocných škol, specializovaných tříd. Důležitou součást jejich činnosti tvořilo i poradenství pro volbu povolání.

Úkolem školy bylo, je a bude vzdělávat žáky. I podle školského zákona je hlavním cílem učitelů a všech ostatních pedagogických pracovníků při práci s žáky „rozvoj osobnosti člověka“ a jejich „získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání“.1) Zároveň ale platí, že žádná škola není ostrovem odděleným od okolního světa, naopak, okolní svět vždy ovlivňuje práci škol a práce škol má zase vliv na okolní svět. Ve společnosti, jejíž jsou školy součástí, a v životě dětí, které do škol chodí, existuje celá řada problémů, na něž školy musí reagovat – například posílením sociální role školy prostřednictvím sociálních pedagogů nebo podporou duševního zdraví žáků s pomocí kvalifikovaných terapeutů.

Škola je přirozeným prostředím, kde děti a mladí lidé mohou získávat široké spektrum kompetencí, včetně kompetencí k péči o své duševní i fyzické zdraví. Školy jsou tak z mnoha důvodů hlavním dějištěm realizace preventivních programů a programů podpory duševního zdraví. Zahrnují totiž velkou většinu populace, u niž je preventivní působení nejefektivnější, disponují velkou kapacitou kompetentních realizátorů, mohou nabídnout další podporu indikovaným jedincům.

Na co se připravit, pokud byl některý ze žáků vystaven násilí v blízkých vztazích a policie celou záležitost vyšetřuje jako trestný čin? Jaká jsou práva dětí během trestního řízení a co může očekávat pedagogický pracovník, když je pozván k výslechu? A v neposlední řadě: co je dětské advokační centrum a jak přesně z jeho služeb mohou těžit školy a pedagogičtí pracovníci? Na tyto a další otázky odpovídaly právnička Pavlína Komedová a ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová v podcastu Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

V přechozích číslech časopisu Školní poradenství v praxi jsme vám představili metodické materiály pro školy k tématu násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání žáka. Jednalo se o příručku s názvem „Týrané zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“ a související stejnojmennou přílohou metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování. V tomto článku pokračujeme s vybranými otázkami týkajícími se komunikace v situacích podezření na žáka ohroženého týráním, zneužíváním, zanedbáváním či domácím násilím.

Zapojte se se svou třídou nebo celou školou do preventivní akce Bubnovačka, která se letos koná 19. listopadu. Smyslem akce ve školním prostředí je účinná prevence násilí v rodině. Prostřednictvím bubnování dáváme hlas dětem, které se staly obětí násilí v rodině a ve společnosti nejsou slyšet. Bubnovačka se letos koná pod záštitou MŠMT.

Ať už budeme v rámci logopedické intervence diskutovat specifické aktivity směřující k včasné a co nejpřesnější identifikaci skutečných obtíží v oblasti vývojových poruch řeči a jazyka, nebo se zaměříme následně na jejich eliminaci v podobě preventivních opatření či logopedicko-terapeutického přístupu, vždy je žádoucí a naprosto vhodné k obtížím přistupovat v celém jejich individuálním spektru, což samo o sobě naznačuje, že bude vhodné u jednotlivých případů, zejména těch komplexnějšího charakteru, uplatňovat týmový přístup se zapojením širšího okruhu odborníků.

Když jsem před třinácti lety začal pracovat ve školství, bylo to na pozici asistenta pedagoga v jedné základní škole v okrese Praha – západ. Byl to vůbec první asistent pedagoga v dané škole. Ve škole ani nebyl nikdo, kdo by s asistentem měl zkušenosti, a tak panovaly určité obavy a nejasnosti ze strany vedení školy, třídní učitelky i mne samotného, jak tuto pozici odborně uchopit. Mám pocit, že kromě nadšení, odhodlání, určité pedagogické intuice a dobrého úmyslu, jsem nebyl pro tuto práci nijak vybaven. Neabsolvoval jsem žádný odborný kurz, ale začal studovat Speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Později jsem ještě absolvoval terapeutický výcvik v hudebně dramatických terapiích pod vedením Zdeňka Šimanovského a psychodynamicky orientovaný psychoterapeutický výcvik SUR se zaměřením na arteterapii. Všechny tyto vzdělávací aktivity jsou mi v současnosti oporou v mé práci školního speciálního pedagoga. V článku se zaměřuji na práci školního speciálního pedagoga, a to konkrétně na oblast metodického vedení asistentů pedagoga.