EVVO ve škole

Zhruba před rokem a půl jsme měli v Učitelském měsíčníku rozhovor o vzdělávacím projektu EFG Educa. Jeho náplní jsou výukové programy, které se zaměřují na problematiku třídění odpadů a životního prostředí pro žáky od předškolního věku až po studenty středních škol. Povídali jsme si hlavně o seminářích na základních školách. Tentokrát se projektové manažerky Daniely Machové zeptáme na novinky i ostatní činnosti EFG Educa napříč vzdělávacím systémem.

EFG Educa si jakožto vzdělávací organizace klade za cíl poskytnout žákům a studentům ucelený pohled na potenciál třídění odpadních surovin včetně kuchyňských zbytků z domácností, škol a restaurací. Ty je možné namísto skládkování ekologicky zpracovat a využít jako obnovitelný zdroj energie. Pro školy, školní stravovací zařízení i dětské tábory po celé republice tak organizace pořádá již více než dva roky interaktivní environmentální výuku, prostřednictvím které ukazuje, jak správným nakládáním s odpady aktivně předcházet znečišťování životního prostředí a proč podporovat využívání obnovitelných zdrojů. Svůj program začátkem tohoto roku navíc rozšířila o environmentální semináře pro střední školy.

Zeptali jsme se v rozhovoru dvou paní ředitelek a jedné paní učitelky. Les ve škole je program environmentálního vzdělávání, který pro základní školy nabízí ucelenou sadu metodik s připravenými lekcemi, doprovázenou webináři a semináři pro učitele.

Planeta hoří. Ano, to je metafora, ale jen částečně. Někde hoří doslova. Někde jsou sucha a někde povodně. Extrémy spojené se změnou klimatu jsou a budou stále častější. Vedle toho nám před očima mizí biodiverzita, různorodost druhů života, které dohromady vytvářejí ekosystémy, na nichž sami závisíme. Pak je tu ještě znečištění, především plasty, které už se v malém množství najdou úplně všude, včetně vody, kterou pijeme, a vzduchu, který dýcháme.

Hledáte pro své žáky učebnici, která bude obsahovat i jiné aktivity než úkoly typu „vybarvi“, „spoj“, „podtrhni“? Myslíte při výuce na žáky s různými styly učení? Pátráte po inspiraci na Facebooku, Instagramu nebo YouTube? Rozhodli jsme se vytvořit novou řadu učebnic prvouky a přírodovědy, která vám a žákům nabídne aktivity plné objevování, bádání, kritického myšlení, ale i pohybu.

Dne 22. dubna je Den Země, ale nejen v tento den je potřeba ve školách o udržitelném rozvoji hovořit. Klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje naši pozornost a každodenní kroky vedoucí k jejímu zmírnění. Jedním z klíčových aspektů boje proti klimatické změně je dekarbonizace, tedy snižování emisí skleníkových plynů. V tomto kontextu je potřeba se zaměřit na praxi celé školy i na vhodné investice do budov a areálů škol.

V dřívějších dobách bylo naprosto běžné děti otužovat, doba a styl oblékání k tomu vedly přirozeně. Aktuálně je v obchodních řetězcích nepřeberné množství látek, oblečení a stylů, proto se vytrácí určitá přirozenost a otužování, přístup k zimním teplotám je tedy na straně rodičů.

V mateřské škole v Táboře, kterou všichni místní znají pod jménem Hastrmánek, se pokoušíme u dětí utvářet kladný vztah k přírodě, rozvíjet polytechnické myšlení a manuální dovednosti. K tomuto účelu nám slouží jako přírodní ateliér naše zahrada. Vyzkoušeli jsme si zde také společně zrealizovat projektový den ve spolupráci s odborníkem z praxe.

Herec, moderátor, režisér, ale hlavně ekolog tělem i duší. Svůj ekologický postoj k životu a planetě se snaží předat nejen rodině, ale také svým hereckým kolegům. Doma třídí odpad, splachuje vodou z dřezu, nejezdí autem, nejí maso a vyrábí mýdlový sliz. O tom, co je dobré pro životní prostředí, o oblíbených hereckých rolích, ale také o tom, proč se nestal lékařem, jsme si povídali s Petrem Vackem.

Souzníte s myšlenkou, že by se více dětí mělo učit venku, ve svém přirozeném prostředí pomocí pozorování, vlastních prožitků a zároveň v souvislostech? Hledáte výukové plány, které vám budou v tomto směru dobrým pomocníkem? Možná jste je právě našli!

Na konci listopadu končí projekt iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jejž koordinuje Pražský inovační institut, a s ním i program Cirkulární školy. Se sedmnácti pražskými školami spolupracovali rok odborní konzultanti programu v oblastech gastroodpady/školní jídelny, kompostování a reuse. Učitele, žáky i nepedagogické pracovníky škol inspirovali k větší udržitelnosti a novým aktivitám. Co se dělo a jak se může inspirovat i vaše škola?

Nový školní rok právě odstartoval. Jako vychovatelky a vychovatelé školních družin máte skvělou příležitost děti formovat a trávit s nimi nemalé množství času aktivitami, které je mohou ovlivnit klidně na celý život. Pokud stejně jako my fandíte vzdělávání venku, rádi vám pomůžeme s realizací.

Dvě třetiny mladých lidí v České republice jsou přesvědčeny, že dnešní děti budou žít v horším světě než my. Pouhá desetina věří v opak.

Více než padesát žáků naší školy od první až do deváté třídy se stalo v minulém měsíci asistenty vědců z Masarykovy univerzity – zapojili se do unikátního výzkumu s cílem monitorovat kvalitu ovzduší a zkvalitnit život v Brně1). Příští rok naši žáci vyjedou na výzkumný zahraniční výjezd do německé partnerské školy a přivítají své německé kolegy v Brně v rámci programu Erasmus+. Nejedná se o jednorázové akce, ale o střípky zapadající do širší filozofie vzdělávání, kterou bych chtěl v tomto článku představit.

Klima se mění, a vzdělávání by na to také mělo reagovat. Tým vzdělávacího centra TEREZA připravil ve spolupráci s odborníky online kurz pro pedagogy, kteří chtějí s tímto tématem začít, nebo kteří chtějí svou výuku o klimatu reflektovat a dál ji rozvíjet.

V minulém vydání Učitelského měsíčníku jste mohli zaznamenat článek, který stručně představoval iniciativu několika partnerských organizací nesoucí název Učím o klimatu. Pro širší přiblížení klimatického vzdělávání jsme o rozhovor poprosili koordinátorku a metodičku globálního vzdělávání ve společnosti Člověk v tísni Veroniku Endrštovou. Právě ona totiž proces tvorby portálu www.ucimoklimatu.cz vede. „Řešení klimatické změny na celospolečenské úrovni vyžaduje celospolečenskou transformaci. Myslím si, že je potřeba žáky na tuto transformaci připravovat. Nejen kvůli uplatnění na trhu práce, ale aby byli schopni problému rozumět a řešit jej. Cesta je ve změně myšlení, a když se neuskuteční během vzdělávání, později v životě to jde mnohem hůř.“

Na webové stránce www.ucimoklimatu.cz najdou učitelé, metodici i další vzdělavatelé bezplatně k dispozici více než třicet lekcí do výuky, metodickou podporu, publikace a další materiály k aktuálnímu tématu změny klimatu.

Dle výzkumu organizace "Skutečně zdravá škola" skončí v koších českých závodních a školních jídelen až 50 tisíc tun potravin ročně. Do odpadu a následně na skládky se ale nedostanou pouze zbytky z biologického odpadu v pravém slova smyslu, jako jsou odřezky či slupky, ale také prošlé potraviny nebo celé nesnědené pokrmy, s nimiž se tak ve velkém plýtvá a končí nevyužité na skládkách, kde produkují škodlivé emise. Co můžeme kromě náležité edukace o předcházení vzniku odpadu udělat my, zaměstnanci či vedení škol a lektoři?

O prospěšnosti venkovního pobytu a venkovního učení toho již bylo napsáno mnoho. Tématem se zabývá celá řada článků, vědeckých studií i obsáhlých knih. Zároveň nemálo škol učení venku v současnosti zažívá na vlastní kůži, užívá si benefity, které venkovní prostředí nabízí, a vrací se tím k něčemu, co by pro nás i pro děti mělo být vlastně přirozené.

O tématu ekologie a udržitelnosti slyšíme poslední dobou ze všech stran. A to je dobře. Pokud chceme dalším generacím zanechat zdravou, zelenou planetu, pitnou vodu a čistou půdu, musíme se všichni začít víc snažit. Vzdělávací projekt EFG Educa, jehož hlavními tématy jsou nakládání s odpady a udržitelnost, přistupující k odpadu jako k cenné surovině, se už snažit začal. A dostává toto téma přímo do škol prostřednictvím seminářů. Jak? O tom jsme si povídali s projektovou manažerkou Danielou Duškovou.