Ochrana obyvatelstva a požární prevence
Extrémním klimatickým jevům se nelze vyhnout ani ve školách a školních budovách, proto je nutné znát základní postupy, jak na ně reagovat. Krizové události představují velkou psychickou zátěž pro všechny zúčastněné. Základním pravidlem v krizových situacích je dbát především na ochranu života a zdraví.
Ze zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) vyplývá všem fyzickým, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost počínat si vždy takovým způsobem, aby nevznikl požár, a v případě jeho vzniku učinit nezbytná opatření proti jeho šíření. Dále je v tomto zákoně stanoveno, že fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku (lze uložit pokutu do výše 25 000 Kč), právnická a podnikající fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů (lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč). Vypalováním porostů rozumíme plošné ničení trávy např. rostoucí kolem plotu, křoví, strniště nebo rákosí u rybníka pomocí ohně a podobně.
Takzvaná létající přání, létající lampiony či lampiony štěstí jsou malé horkovzdušné balony, které se po zapálení hořáku, pevně umístěném na rámu v jejich spodní části, naplní horkým vzduchem a následně volně stoupají vzhůru do volného prostoru. Vypouští se pouze ve venkovním prostředí, nejvíce ve večerních hodinách v průběhu celého roku.
Poslední dubnový večer je odnepaměti spojen s pálením čarodějnic aneb filipojakubskou nocí. Neopatrnost při těchto oslavách bohužel každoročně zvyšuje riziko požáru a také zranění přítomných osob. Rozhodující roli hraje také počasí. Sucho a teplo výrazně zvyšují riziko požárů vysušených porostů v přírodním prostředí. Oheň v přírodě se může snadno vymknout kontrole, napáchat nevyčíslitelné majetkové škody, škody na životním prostředí, ale i na zdraví či životech občanů.
Každá výjezdová akce žáků mimo školu má stanoveného vedoucího akce, kterého určuje ředitel školy. Metodický pokyn MŠMT č.j.: 37 014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pojednává o vedoucím akce. Určuje mu povinnosti zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žáků tím, že (dle čl. 15) zodpovídá za řádnou organizační přípravu kurzu, zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
Řada školských zařízení je situována v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení, které jsou vymezovány v okolí objektů nakládajících s nebezpečnými látkami. Připravenost managementu školských zařízení pro případnou závažnou havárii spojenou s únikem nebezpečné látky do okolí má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. Hasičský záchranný sbor ČR realizuje řadu aktivit, které vedou k vyšší připravenosti těchto objektů. Jedná se zejména o zpracování plánovací dokumentace, organizaci seminářů, tvorbu a distribuci preventivních materiálů, zapojení do cvičení.
Každá výjezdová akce žáků mimo školu má stanoveného vedoucího akce, kterého určuje ředitel školy. Metodický pokyn MŠMT č. j.: 37 014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pojednává o vedoucím akce. Určuje mu povinnosti zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žáků tím, že (dle čl. 15) zodpovídá za řádnou organizační přípravu kurzu, zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
Včasné varování je základním prvkem ochrany obyvatelstva v ČR. V případě vzniku mimořádné události, která by mohla ohrozit život nebo zdraví člověka, zvířata, majetek nebo životní prostředí jsou obyvatelé varováni a informováni prostřednictvím sítě poplachových siréna místních informačních systémů, nebo improvizovaně pomocí ručních megafonů nebo jiných prostředků. Tento jednotný systém varování a informování je v ČR budován od roku 1991. Legislativně je zakotven v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a dále je systém rozpracován ve vyhlášce č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Jednou ze základních povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany je vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné únikové cesty [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů]. Tato povinnost je dále rozvedena v § 11 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., kde je stanoven požadavek na označení únikových východů, volnou průchodnost komunikačních prostor, které jsou součástí únikových cest, a na využívání únikových cest způsobem, který nezvyšuje požární riziko.
Jak je zvykem i v jiných oblastech, za zajištění požární ochrany ve svém důsledku odpovídá vždy ředitel školy. Je však potřeba zmínit kvalifikaci na úseku požární ochrany. V praxi se lze setkat s pojmem odborně způsobilá osoba v PO, technik PO, preventista PO apod.
Dalším právním předpisem, který se ředitelům škol prolíná do jejich činností, je vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Tento předpis určuje požárně bezpečnostní zařízení, lhůty kontrol, informace o dokumentaci apod. Ustanovení § 2 odst. 3 této vyhlášky hovoří o tom, že věcnými prostředky požární ochrany se rozumí zejména přenosné hasicí přístroje.
Relativně novým, ale nesmírně důležitým předpisem v oblasti požární ochrany zejména s dosahem do MŠ je vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tento právní předpis se vztahuje spíše na projektové práce a pro přípravu rekonstrukcí, nicméně jeho znalost pomůže ředitelům mateřských škol pochopit souvislosti.