Primární prevence rizikového chování

Cílem metodiky je pomoci učitelům a poradenským pracovníkům škol identifikovat žáky, kteří mají ve vzdělávání dlouhodobé a významné bariéry vznikající ze sociálně podmíněných příčin. Rozšířená a aktualizovaná verze metodiky je určena pro mateřské, základní i střední školy. 

Problematika šetření při výskytu šikanózního chování mezi dětmi a dospívajícími je v centru pozornosti učitelů už desítky let. V tomto článku chceme popsat východiska a postupy, které se při šetření formou rozhovoru v praxi osvědčují a jsou opřeny o odborné základy. Tyto postupy jsou názorně ukázány také v jednotlivých dílech nového podcastu Českého rozhlasu Šikana, na kterém se podíleli experti programu Minimalizace šikany.

MŠMT předkládá příručku a metodické doporučení pro pedagogické pracovníky - Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě ve škole - doporučené postupy pro pracovníky škol. 

Tato věta Jany Nováčkové mi kdysi dávno utkvěla v paměti. Neustále se k ní vracím, jak v profesním, tak v osobním životě. Často se mi vybaví v nejrůznějších situacích. A je také základem nového přístupu k chování dětí v našich školách. Pokud si něco z tohoto článku odnesete, měla by to být právě věta z našeho titulku.

Psychická nepohoda žáků a studentů je téma, kterému se aktuálně věnuje řada odborníků v praxi i výzkumu. Mnoho výzkumů dokládá, jakým způsobem se zhoršuje duševní zdraví adolescentů. Anna a Veronika se rozhodly, že s tím zkusí něco udělat. Založily Endlessly. Jak tato organizace zapadá to systému podpory o adolescenty? Jaké služby nabízí a co má navíc? Všemi těmito a dalšími otázkami nás v rozhovoru provede umělá inteligence, která dotazy pro zakladatelky Endlessly, s. r. o., navrhla.

V minulém čísle ŠPP jsme se zabývali některými omyly, které se objevují ve školách při šetření šikany. V dnešním článku se podíváme na další z nich, a to sice na hodnocení a sankcionování chování žáků, resp. na provázání udělovaných sankcí se školním řádem.

V současnosti se hodně hovoří o duševním zdraví dětí a adolescentů a jeho souvislosti se školami. Příznivou roli v této souvislosti bezpochyby mohou hrát i celoškolní programy proti šikaně, které rozvíjejí vztahy mezi žáky a zamezují výskytu nežádoucího chování. Do značné míry ale záleží na tom, jak se s programy pracuje – s jakou cílovou skupinou, zda celoškolně, „podle příručky“, nebo jinak. Svou roli v samotné práci se šikanou hraje i výzkum. Jak se v současnosti šikana zkoumá a jak se s ní pracuje tak, aby měly programy proti šikaně co největší efekt?

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, někteří spí v týdnu jen 5–6 hodin. Třetina žákyň se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže. To jsou nová unikátní data, která přinesl rozsáhlý výzkum v Ústeckém kraji.

Za posledních pět let jsem byla coby externí odborník několikrát přizvána k prošetřování stížnosti, která byla na školu podána v souvislosti s jejím postupem při šetření podezření na šikanu. V tomto článku se budu zabývat třemi nejčastějšími omyly, na které jsem v navštívených školách narazila. A to s cílem uchránit žáky před tím, že jim bude ve školách ubližováno, a vás pedagogy před tím, že se v datové schránce vašeho zřizovatele objeví výsledek šetření stížnosti se závěrem „stížnost byla vyhodnocena jako důvodná“.

V roce 2023 jsme se ve školním poradenství stále vypořádávali s velkými, dějinotvornými, globálními událostmi a procesy z let předchozích. Jejich dopady budou ovlivňovat duševní zdraví celé populace i nadále a nejspíše neumíme důsledky, třebas „jen“ v této oblasti, ani předvídat. A jako v každém roce jsme se také setkali s novými „malými“ riziky, především v oblasti užívání látek.

Ráda bych na předchozí texty o systémovém a víceúrovňovém zajišťování logopedické intervence ve školství navázala aktuální problematikou kvalifikace odborných pracovníků v oblasti logopedie ve školství s ohledem na účinnost novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2023 Sb. účinném od 1. 9. 2023. Než se však otázkou odbornosti a kvalifikace logopedů ve školství budeme blíže zabývat, je třeba ještě uvést na pravou míru terénem neustále rezonující nepravdy o školské logopedii.

Cílem doporučení je silnější podpora prevence záškoláctví v základních školách včetně přípravných tříd, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na středních školách. 

Žákovská mediace nabízí sadu nezpochybnitelných přínosů, zároveň vytváří řadu nároků a výzev pro pracovníky školy a její kulturu. Vedle systémového řešení, ve kterém je mediace součástí procesů celé školy, je možné žákům mediační techniky nabídnout i v odlehčené variantě formou posilování komunikačních kompetencí.

Blanka Hniličková je učitelka základů společenských věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6, která hledá pro své studenty různé možnosti, jak jim zprostředkovat propojení školy s reálným světem budoucího uplatnění na trhu práce – v podnikání i zaměstnání, tam, kde budou cítit naplnění svých potřeb a budou se moci realizovat. Blanka už od roku 2017 pravidelně začleňuje do výuky různé neformální programy a jedním z nich je vzdělávací program MŮŽEŠ PODNIKAT, kterým na gymnáziu prošly už stovky studentů.

Již třetím rokem funguje studentský vzdělávací projekt Kamdu (donedávna s názvem KudyKampus), který se snaží pomáhat mladým lidem mezi 14 a 26 lety najít směr v kariéře i v životě. Svou činnost realizuje především prostřednictvím jednodenních workshopů s profesionály z různých odvětví a konzultací s osobním koučem.

Přinášíme vám další díl seriálu o dětech, které začaly svoji životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě.

Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Náš pohled při práci ovlivnilo mimo jiné učení J. A. Komenského, kde nás oslovuje myšlenka rozvoje lidskosti, a učení A. Adlera, zejména potřeba porozumět prožívání a posilovat zdroje, dodávat odvahu. Chceme sdílet, jak podporujeme pedagogy, aby uměli s tímto konceptem nakládat, a jaké je naše další směřování.

Dnešní článek je věnován zamyšlení nad situací, kdy je šikana odhalena a šetřena v závěrečných ročnících základní školy. Zatímco postup při řešení šikany zůstává týž, ať se jedná o druháky, či osmáky, práce se třídou „poté“ je v ideálním případě rozdílná. A to právě s ohledem na počet let, kdy je nutno takovou třídu ještě udržet pohromadě.

Společně s podporou osvojování znalostí a dovedností v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů by škola měla u studujících posilovat odolnost (resilienci), wellbeing a pozitivní sociální postoje. K tomuto cíli mohou přispět výzkumně ověřené programy, které se zaměřují na rozvoj personálních a sociálních dovedností, protože cílené poskytování příležitostí k sociálnímu a emočnímu učení je považováno za klíčovou součást pedagogické práce.