Školní stravování

Jsme základní škola, která vaří denně cca 800 obědů. Ve vnitřním řádu školní jídelny je stanoveno, že nevyzvednuté obědy v daný den jsou přednostně na konci stravovací doby nabídnuty jako přídavek žákům, kteří mají zájem. Dále je v řádu stanoveno, že pokud nejsou vydány nevyzvednuté obědy žákům z důvodu jejich nezájmu, je možno prodat oběd či jeho část formou zbytkového obědu za sníženou cenu. Také platí, že zbytkový oběd si nemůže koupit zaměstnanec ani žák, pokud v daný den nemá zaplacen svůj oběd. V rámci kontrolní činnosti nám bylo sděleno, že škola nesmí žádný „zbytkový“ oběd prodat, ale musí dané jídlo dát do odpadu. Jaký je správný postup, který odpovídá platné legislativě?

Připravili jsme pro naše strávníky týden italské kuchyně. Chtěli jsme v našem pestrém jídelníčku udělat ještě další změnu, a to právě v podobě představení cizí kuchyně. Jídla cizích kuchyní zařazujeme do jídelníčku běžně, ale tentokrát jsme se rozhodli jít cestou celotýdenního jídelníčku.

Práce ve školní jídelně je opravdu nelehká. Vzhledem k tomu, že stravování dětí, žáků a studentů ve školních jídelnách probíhá po většinu kalendářního roku a má dopad na více faktorů než jen na naplněný žaludek, není divu, že je školní stravování svázáno mnoha předpisy. Je pak právě na vedoucích školních jídelen, aby se v množství právních předpisů uměli vyznat a dovedli je správně aplikovat v praxi. Právě k tomu jim slouží řada vzdělávacích aktivit pořádaných odborem školství Krajského úřadu Pardubického kraje v čele s celodenní pracovní poradou.

V Kutné Hoře se v srpnu po 20 letech setkali vedoucí školních jídelen z regionu. Do městské knihovny je pozvalo Centrum podpory vzdělávání Kutnohorsko (CPV), které zde usiluje o rozvoj škol, včetně nepedagogické podpory.

Projekt „Dětiketa - etiketa pro děti“ přináší výuku společenského chování přímo do českých škol. Autorka programu Ilona Křížková na následujících řádcích hovoří s garantem Ladislavem Špačkem o jeho významu, potřebě začlenění etikety do školních vzdělávacích programů a důležitosti správného stolování nejen ve školních jídelnách.

V jídelníčcích (nejen školních) jsou zastoupeny kombinace rostlinných i živočišných zdrojů potravin. Čím rozmanitější strava, tím více potřebných živin tělu doplníme. Pestrost jídelníčku zajišťují obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina a maso - zpravidla drůbeží, vepřové a hovězí. Z hlediska zdravé výživy bývá vedle vyšší konzumace ryb doporučováno také maso z divoce žijících zvířat. Zvěřina obsahuje minimum tuku, velké množství bílkovin, vitamínů a minerálů. V následujícím seriálu se můžete inspirovat recepty z různých druhů zvěřiny.

Období kolem svátku svatého Martina bývá spojováno s prvními mrazíky a sychravým počasím. Podzim již sklidil svou úrodu na stromech a polích a příroda se chystá na zimu. Tento čas láká trávit chvíle častěji v teple, v pospolitosti rodiny a přátel. K tomu přijde vhod svatomartinské hodování, které bývalo v dřívějších dobách nejbohatším za celý rok, krátce po něm pak následovalo období adventního půstu. Ke svatomartinské huse patří také výborné víno a svatomartinské rohlíčky, tak si nechme chutnat.

Obecně je známo, že přírodní zdroje je nejlepší využívat na jaře, kdy je příroda v plné síle. Přestože je tu však podzim, příroda kolem nás má stále co nabídnout. V podzimním čase už to, co nalezneme, nemusí být tolik bohaté na živiny, přesto z ní můžeme čerpat. A využívat přírodních zdrojů můžeme dokonce i v zimě - při správně zvoleném způsobu konzervace a uchování jednotlivých darů lesa. Pomohou se zdravotními neduhy nebo jako prevence případného onemocnění.

Polévky bývají v mnoha domácnostech stálou součástí oběda. Už babičky nás učily, že polévka je grunt. Pokud ale polévku doplníme krutony, opečeným toustem nebo zahustíme bramborami, může se stát i hlavním chodem nebo večeří. Polévky zajišťují pravidelný přísun tekutin. Bývají lehce stravitelné, zejména pro děti, rekonvalescenty a osoby trpící nechutenstvím. Mají různou výživovou hodnotu, záleží na tom, z čeho a jak je připravíme.

Po dlouhou dobu zákon o zdravotních službách1) obsahoval mimo jiné požadavek, aby fyzické osoby ve stravovacích službách měly zdravotní průkaz. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti vydával registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb.

AHOJ PODZIME! Těším se na ty houby na kmíně. A taky na ten svěží větřík, asi už budu potřebovat svetřík. Na tu pestrou paletu, kde lístky tančí za letu. A na to krásné útulno, když je venku pošmourno. Chladné měsíce roku jsou tady. Čas zvolnit, zpomalit a podpořit se hlavně zevnitř. Způsobů, jak to udělat, abychom se i se změnou sezóny cítili stále dobře a příjemně, je hned několik. Kromě pohybu, dostatečného času na odpočinek a spánek, pobytu v přírodě i s těmi, které máme rádi, a dělání toho, co nás baví, je to mimo jiné i strava.

V jídelníčcích (nejen školních) jsou zastoupeny kombinace rostlinných i živočišných zdrojů potravin. Čím rozmanitější strava, tím více potřebných živin tělu doplníme. Pestrost jídelníčku zajišťují obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina a maso - zpravidla drůbeží, vepřové a hovězí. Z hlediska zdravé výživy bývá vedle vyšší konzumace ryb doporučováno také maso z divoce žijících zvířat. Zvěřina obsahuje minimum tuku, velké množství bílkovin, vitamínů a minerálů. V následujícím seriálu se můžete inspirovat recepty z různých druhů zvěřiny.

Proč zařadit houby do našeho jídelníčku? Houby jsou vhodné nejen jako zdroj výživy, ale obsahují také řadu látek, které slouží jako prevence mnoha civilizačních i infekčních chorob (působí například proti nádorovým onemocněním, cukrovce, kardiovaskulárním nemocem, virovým onemocněním), zvyšují imunitu a snižují hladinu cholesterolu. V houbách najdeme vitamíny (provitamín A, vitamín B), minerály (draslík, vápník, hořčík a železo), vlákninu, bílkoviny.

Navazujeme předposledním příspěvkem na předchozí čísla Speciálu pro školní jídelny, kde jsme vám nabídli informace týkající se provedeného dotazníkového šetření odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje - úvodník, kompilaci dotazníkového šetření, první, druhou, třetí a čtvrtou skupinu otázek.

Přibývá dětí, ale i dospělých, kteří mají problémy s konzumací živočišného mléka ať už z důvodu nesnášenlivosti, nebo alergie na nějakou z jeho složek. Je tedy potřeba mléko v jídelníčku nahradit. Možností máme hned několik. V dnešní době nemusíme nutně chodit do specializovaných obchodů, základní sortiment nabízí už supermarkety. Stačí si vyzkoušet oblíbenou značku a pak najít ideální příchuť. Pokud nám záleží na kvalitě a čerstvosti, můžeme si takový rostlinný nápoj připravit i sami. A o tom bude dnešní článek.

Osobní příplatek je složkou platu, která obecně ve školství není na rozdíl od odměn významně využívána. V tomto článku popíšu, za jakých podmínek může být osobní příplatek přiznán, odebrán a jaká je jeho maximální výše.

Vedoucí školní jídelny předložila přeplatky za stravné (některé jsou starší dvou let), které si strávníci nevyzvedli v hotovosti a nemáme je ani kam vrátit (neznáme číslo účtu, adresu atd.). Jak máme postupovat ohledně těchto přeplatků z hlediska účtování atd.?

Má student pedagogické školy nárok v době konání své povinné praxe ve škole na dotovanou stravu?

Cílem článku je shrnout důležité činnosti školní jídelny v průběhu 1. pololetí školního roku 2024/2025. Některé z činností lze analogicky vztáhnout i na činnost jiných zařízení školního stravování (výdejny a vývařovny).

Přichází doba vysokých teplot, a tak i zvýšená potřeba pitného režimu. Obzvlášť u dětí je často těžké ohlídat dostatečný příjem tekutin. Pomoci nám mohou potraviny, které obsahují vysoký podíl vody. Hydrataci lze zajistit nejen skrze pitný režim, ale i pomocí běžných potravin.