Řízení a hodnocení pracovního výkonu

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na hodnocení a podávání zpětné vazby.

V minulé části Manažerského desatera jsme se zabývali řízením pracovního výkonu. Kapitolu jsme uzavřeli tím, že hodnotitel sdělí výsledky hodnocení hodnocenému. Ale pozor! Tím to ještě nekončí, protože s výsledky hodnocení se dá – a vlastně musí, jak často zdůrazňuje Česká školní inspekce – pracovat.

Role ředitele není jednoduchá, a proto by mu měly náležet také nejvyšší odměny. Svým oceněním, a to nejen finančním, dává zřizovatel řediteli najevo, jak si váží jeho práce, odbornosti a co pro jeho školu znamená. 

Školní rok utíká velmi rychle, máme za sebou první čtvrtletí a možná už jste absolvovali – jako hospitovaný nebo třeba jako hospitující – svou první hospitaci. Z našeho seriálu víte, jak je důležitý cíl hodiny, správný mix didaktických metod i využití odpovídajících pomůcek. Dnes se podíváme na další dvě důležité věci, kterými jsou odborná správnost výuky a mezipředmětové vztahy.

Na jaře letošního roku otevírá CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s., již po několikáté účastníky oceňovaný Koučovací výcvik. Jaké místo může mít koučování ve škole a co bývá pro ředitele škol nejtěžší při vedení hospitací se dozvíte přímo od zkušených lektorů Mgr. Kamily Šimůnkové (KŠ) a Mgr. Jana Froňka, Ph.D. (JF).

Právní předpisy, informace, judikatura zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Kriteria-hodnoceni/Kriteria-hodnoceni-2019-2020 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2020/2021, dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Kriteria-hodnoceni/Kriteria-hodnoceni-2020-2021 Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019, dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Vyrocni-zpravy/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci-s-(2)

Distanční vzdělávání má oproti běžné výuce mnohá specifika. Jedním z úkolů, před nimiž vedení škol stojí, je ubezpečovat se průběžně a trvale, že v daných podmínkách poskytujeme žákům maximum vzdělávacích podnětů k osvojení školního kurikula. Zatímco učitelé se denně v první linii utkávají s problematickou realitou, vedení školy jim musí poskytovat bezpečné zázemí a příležitost ke zdokonalování. Virtuální hospitace, když se dobře uchopí, k tomu může být vysoce efektivním nástrojem.

Hospitační činnost lze chápat a realizovat různě. Buď jako nahodilý vstup do jedné z mnoha vyučovacích hodin, nebo systematický proces sloužící k získání co největšího množství impulsů a zpětné vazby z přímé vyučovací situace. Jako kontrolní prvek sloužící k posouzení učitelovy práce nebo kolegiální vstup sloužící oběma stranám. Nebo třeba jako povinnost, na kterou ředitelkám a ředitelům poslední dobou vůbec nezbývá čas, nebo lze hospitaci brát jako nezbytnou věc, bez níž není možno být skutečným pedagogickým lídrem. Následující text provede čtenáře hospitací z různých úhlů pohledu a bude jen na něm, jak se tuto činnost tradičně se pojící pouze s osobou ředitele školy bude dívat dál. Naštěstí je málo takových slov, která vyvolávají v pedagogickém terénu a mezi učiteli tolik obav, otazníků a nepochopení, jako je tomu u slova hospitace. Je označována za základní nástroj řízení pedagogického procesu, jako takovou ji chápou ředitelé škol i samotní učitelé a přitom její využívání je ve skutečnosti malé a může přinášet efekt tzv. hospitačního paradoxu, kdy na základě poznatků z jedné vyučovací hodiny chceme hodnotit veškerou práci učitele. Přitom se mu zrovna hospitovaná hodina nemusela podařit, mohl být nervózní, stejně to platí i s opačným směrem.

Autoevaluace nebo vlastní hodnocení? V některých pramenech jsou slova užívána jako synonyma, někde je autoevaluace chápána více systematicky a celostně. V běžné školní praxi není tak důležité akademické rozlišení jako prostý význam tohoto procesu, který přináší cenné informace zejména těm, kteří ji provádějí. Základní rozdíl v pojetí obou pojmů je v plánování a časovém vymezení. Na rozdíl od hodnocení, které může být nahodilé a týká se pouze uplynulých dějů, je evaluace činnost systematická, plánovaná a spojující budoucnost školy s její reflektovanou minulostí. Právě tímto spojením časových rovin, které nepojmenovává pouze minulost školy, ale pomáhá jejímu dalšímu rozvoji, je autoevaluace pro školu potřebná a autoevaluační aktivity nelze nahradit jinými činnostmi či zdroji informací. Navíc spojením autoevaluace (vnitřní pohled) a evaluace či hodnocení (vnější pohled ČŠI či zřizovatele) získáme velice plastický pohled na činnost konkrétní školy. Aktéři autoevaluace jsou samotní pracovníci školy od ředitele přes střední management až po ostatní pracovníky školy. Jen na nich totiž záleží, jak bude autevaluace plánovaná, realizovaná i reflektovaná, jak vážně ji budou všichni brát a hlavně – jak s ní a získanými výsledky budou dále pracovat.

V souladu s § 174 odstavec 13 školského zákona zveřejňuje Česká školní inspekce výroční zprávu za školní rok 2016/2017, která obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy v České republice. 

Zákoník práce v § 11 hovoří o vedoucích zaměstnancích, kteří jsou „oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.“ Ředitel školy je zcela jistě vedoucím zaměstnancem, takže kontrola spadá do jeho každodenní činnosti.

U zaměstnanců odměňovaných platem je jednou ze složek platu osobní příplatek. A právě tuto složku zaměstnavatelé často krátí jako reakci na pochybení zaměstnance. Osobní příplatek je jednou ze složek platu, kterou může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.

Podle § 134 zákoníku práce za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanoví hranice výše odměny. Stejně tak není žádným právním předpisem stanoven povinný poměr výše odměny a osobního příplatku.

Hodnoticí rozhovor je podstatnou součástí systematického řízení pracovního výkonu a hodnocení zaměstnanců. Umožňuje vedoucím zaměstnancům formálně informovat a projednat s podřízenými zaměstnanci skutečný pracovní výkon v uplynulém období a usměrňovat a stimulovat podřízené zaměstnance k dosažení požadovaného pracovního výkonu v období následujícím.  

Pracovní výkon zaměstnance je souhrnem schopností, motivace a podmínek zaměstnance k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Schopnosti, motivace a podmínky zaměstnanců určují výsledky práce a chování zaměstnanců, které ovlivňují výsledky fungování a hospodaření školy. Dosahování očekávaných výsledků školy cestou dosahování požadovaných výsledků práce a chování zaměstnanců je podstatou řízení pracovního výkonu.

Hodnocení zaměstnanců je nástrojem řízení pracovního výkonu zaměstnanců. Umožňuje řediteli školy i ostatním vedoucím zaměstnancům kontrolovat, usměrňovat a podněcovat podřízené zaměstnance v průběhu vykonávání sjednané práce, dosahování požadovaného pracovního výkonu a realizace strategických cílů školy.