Pedagogické vedení

Jste žákem/žákyní základní školy v Nizozemsku a vaši rodiče dali informovaný souhlas k vaší účasti ve výzkumném šetření Childhood Leadership Study. Už dříve jste vyplnili několik baterií otázek v dotazníkovém šetření a dnes ráno to vypadá skutečně zajímavě. Badatelé z Amsterdamské univerzity vás v rámci vaší třídy náhodně rozdělili do skupin po třech (vás označili jako „účastníka A“, druzí jsou „B“ a „C“) a sdělili vám toto zadání:

Koučink si většina lidí spojuje hlavně s businessem a málokdo má konkrétní představu o tom, co koučink/koučování je. Jedná se o formu provázení, kdy kouč podporuje druhého člověka (případně skupinu) v rozvoji. Díky koučování je možné snadněji dosáhnout cílů, rozvíjet dovednosti, ujasnit si priority, naučit se pracovat s emocemi a lépe zvládat náročné situace. Koučink může být přínosný i ve školství, které prochází velkými změnami. Od pedagogů a vedoucích pracovníků se dnes očekává mnohem víc než dřív. Musejí vést, inspirovat a pomáhat žákům, aby objevovali svůj potenciál. Koučování může být cenným nástrojem, jak podporovat učitele, vedení škol, ale i samotné studenty na cestě k osobnímu růstu a lepším výsledkům. O koučování a koučovacím přístupu ve školním prostředí jsme si povídali s PhDr. Romanou Lisnerovou Ph.D., spoluzakladatelkou a ředitelkou soukromého gymnázia Artion.

Hlavním cílem materiálu je připravit členy vedení škol na adaptační období, seznámit je s jeho základními principy a doporučenými činnostmi.

Jak zachytit čtyřleté profesní učení v jedné z lokalit projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ), v níž spolupracuje deset základních škol? Kde být podrobnější? A co naopak vzhledem k malému rozsahu článku vynechat či výrazně zjednodušit, když je naše učení tak komplexní, když vše souvisí se vším? Pokusil jsem se to, co děláme při našem společném učení: zformulovat to sr iozumitelně, stručně a tak, aby to bylo pro vás, čtenáře a kolegy učitele, přínosné.

Ve většině firem se při jejich růstu přirozeně vyvine střední management. Prostě proto, že jeden člověk to celé nemůže úspěšně uřídit. Šéf nemůže být všude a každého jednoho osobně vést. Dojde k delegování části pravomocí. Vzniká tak důležitý článek vedení firmy, o který se šéf může opřít.

Nemáte peníze na to, abyste jimi motivovali své lidi v práci? Hurá! Jásejte, tleskejte a volejte hallelujah. Máte totiž skvělou příležitost své lidi skutečně nadchnout pro jejich práci. Peníze to totiž nedokážou, ač by se na první pohled mohlo zdát, že to umí.

O prázdninách se pozornost celého světa upírala k výkonům na olympiádě. Avšak blýskavé medaile, které sportovci vybojovali, jsou jen pomyslným vrcholkem ledovce – ten vidíme, zatímco pod hladinou zůstává skryta nejméně čtyřletá každodenní příprava olympioniků, která tomu předcházela. Pokud se chceme od našich sportovců o úspěchu něco naučit, měli bychom se soustředit právě na toto období potu a dřiny, pokusů a nezdarů, vytrvalosti a houževnatosti.

Když věnujete čas důkladné přípravě, dovede vás to k vyšší sebejistotě a menší nervozitě.

Přesvědčivé vystupování je základ. Je to dovednost, která se dá trénovat. 

Ve školství jde o docela oblíbené a neustále se vracející téma. Mladí, dynamičtí, nadšení, novátorští učitelé ztrácejí chuť i energii v prostředí plném starých, neměnných pořádků, konzervativních kolegů a ještě konzervativnějších ředitelů, takže poměrně rozladění a zklamaní odcházejí po poměrně krátké době působení ze školství. A tento popis určitě odpovídá skutečnosti. A pak existuje ještě druhý pohled.

„Mladí lidé v sobě mají neuvěřitelný smysl pro zodpovědnost a spravedlnost. Ve svém věku ale většinou ještě nevědí, jak a kde by mohli pomáhat. Když jim k tomu škola vytvoří podmínky, moc rádi se zapojí. Nepřestává mě překvapovat, kolik jsou tomu ochotni věnovat času, energie i prostředků,“ nadšeně popisuje dobrovolnickou činnost studentů přerovské obchodní akademie a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Monika Čermáková, pedagožka a koordinátorka projektu s názvem 72 hodin, který už pátým rokem pomáhá na nejrůznějších místech.

Když se přeneseme zpět v čase do roku 2004, pak se se začátkem školního roku začala psát i historie Řízení školy. Vyšlo tehdy vůbec první vydání stejnojmenného časopisu s pouhými osmi texty a o jeho existenci téměř nikdo nevěděl. Troufáme si říct, že dnes každý, kdo se pohybuje v oblasti vzdělávání, Řízení školy zná. Široké portfolio značky tvoří v současnosti osm časopisů, stejnojmenná webová aplikace, tři další aplikace, oblíbená certifikace, unikátní konference a také velmi pestrá nabídka knižních publikací. U příležitosti oslav kulatého výročí odpovídala šéfredaktorka Naďa Eretová na otázky, které vás nejvíce zajímaly.

Školství zažívá rok konkurzů – stovkám ředitelů a ředitelek končí funkční období, a zřizovatelé tak mohou vypsat výběrové řízení. Průměrně se přihlásí dva uchazeči, někde dokonce žádný. Potenciální zájemce odrazuje zatížení administrativou, ztráta kontaktu s učením i netransparentní výběr. V důsledku má zájem o vedení školy jen 16 % učitelů, ukázala nová studie (De)motivace učitelů stát se řediteli organizace Učitel naživo.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v letošním školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru začneme opravdu od začátku: jak vytvořit vizi školy.

Se začátkem nového školního roku pravděpodobně plánujete zavést ve škole nějaké změny. Avšak skutečné ukotvení změn v praxi je – jak známo – mimořádně obtížná disciplína. V managementu změny existuje příhodná analogie označovaná jako „marathon effect“, která přináší nový pohled na dynamiku zavádění nových postupů a technologií v organizacích. Tento koncept, inspirovaný průběhem maratonu, nám pomáhá pochopit, jak různé skupiny lidí přijímají změny a adaptují se na ně různým tempem. V následujícím textu se podíváme na to, jak tento efekt funguje, jaké paralely můžeme nalézt mezi běžeckým závodem a procesem změny a jak tento vhled může pomoci manažerům lépe navigovat své týmy skrze náročné transformační období.

Důvěra a dobře nastavená spolupráce mezi zřizovatelem a ředitelem školy jsou nutnou podmínkou k tomu, aby škola mohla dobře pracovat a většina rodičů mohla být v klidu. Existuje několik principů, které je dobré respektovat a které zaručují, že se každá ze stran „drží svého kopyta“ a vzájemně svou autoritu nepodrývají. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Najděte správný tón hlasu, který je příjemný jak pro vás, tak pro posluchače. 

Video vám poskytne praktické rady a tipy, jak ze svého projevu odstraníte nadbytečná výplňová slova

Příběh naší základní školy Pod Žvahovem by určitě stál za menší román. Nestává se často, aby se podařilo znovu otevřít devět let uzavřenou základní školu na lukrativním pozemku v Praze, uhájit její místo na slunci, vybudovat v podstatě od nuly funkční školu pro 500 dětí a během několika let se z „tečky“ na mapě stát fakultní školou Pedagogické fakulty UK, školou zařazenou mezi příklady dobré praxe, školou, o kterou je zájem jak mezi dětmi, tak mezi kvalitními pedagogy.

Školství se neustále vyvíjí, přicházejí nové trendy, nová legislativa, nové možnosti, metody, vybavení a také přicházejí nové generace - učitelů, žáků i rodičů. Škola je prostředím, kde spolu komunikují a každý den se potkávají příslušníci několika různých generací. Možná jsme si ani nestihli uvědomit, že tzv. mileniálové, které řada z nás dříve narozených považuje v podstatě za mládež, už jsou ve věku rodičů a že právě tato generace je teď nejčastějším komunikačním partnerem školy. Generace Z je nyní na středních a vysokých školách a již brzy se stane také rodiči našich budoucích žáků. Jak se tedy změnila očekávání týkající se komunikačních způsobů školy u generací, které vyrostly s digitálními technologiemi?