Správní řízení v SŠ

Jak postupovat v případě, pokud žák přerušil studium na SŠ a po ukončení přerušení nejeví o další studium zájem a nekomunikuje? Jaké má škola v takové chvíli možnosti?

I přes dílčí zlepšení, které přinesla digitalizace procesu, jsou přijímací zkoušky na střední školy stále nespravedlivé. Pro děti z málo podporujících rodin představují bariéru nad jejich možnosti, mnohé z nich se o to ani nepokusí. V kombinaci se zastaralou strukturou středního školství a nedostatečnými kapacitami všeobecných oborů jsou strašákem i pro děti motivovaných rodičů. Prosazení změn v decentralizovaném systému, zejména navýšení kapacit všeobecného vzdělávání, bude sice obtížné, ale vyplatí se.

Přestup na víceleté gymnázium v šesté nebo osmé třídě a stejně tak přestup na střední školu po deváté třídě rozhodně znamenají změnu. Mnozí se na ni těší, ač nikdy není jednoduchá. Zkušenosti z poradenské praxe opakovaně ukazují, že pro některé děti či dospívající tato změna znamená úlevu, radost, obnovení chuti do učení. Než k ní však dojde, nastává poměrně dlouhé období stresu a nervozity. Přijímací zkoušky byly vždy náročné, vždy znamenaly výzvu. Má ale současné napětí v době přijímacích zkoušek nějaký přínos? Naučí mladé lidi něco užitečného? Co tím získají?

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí.