Speciální pedagog

Manuál ke kvalifikačním předpokladům - Šablony OP JAK

Práce s dětmi ve školní družině je nejen pestrá a zajímavá, ale klade také na pedagogy značné nároky. Vychovatelé školních družin jsou konfrontováni s tím, že zdaleka nestačí postavit si plán práce s dětmi jednou pro vždy a držet se ho mnoho let. Není také možné vystačit si s teoretickými znalostmi získanými v kvalifikačním studiu a dále se již nevzdělávat.

Na počátku byla snaha seznámit s hlavními riziky internetu též uživatele se zrakovým postižením. Výsledkem je sada tzv. hmatových modelů (někdy označovaných jako haptické), které doplňují úspěšnou knihu On-line ZOO z edice CZ.NIC. Díky spolupráci se společností Prusa Research a její dílnou PrusaLab1) si všechny modely může na 3D tiskárně vytisknout nejen každá škola či organizace pracující s osobami se zrakovým postižením, ale také rodiče, kterým není lhostejné, čemu se jejich děti na internetu věnují.

Mezi odborníky se někdy mluví o tom, že dyslexie, potažmo specifické poruchy učení obecně, může být dar „vidět věci jinak“. Povídejte o tom někomu, kdo se denně učí, dokončuje práci ze školy ještě doma po škole, nebo rodičům, kteří věnují svému dítěti mnoho času, ale přesto jeho výkony ve škole neodpovídají vynaloženému úsilí .

Mgr. Jaroslava Budíková je speciální pedagožka s řadou dlouhodobých psychoterapeutických výcviků, pracuje s dětmi a jejich rodiči v pedagogicko-psychologické poradně. Věnuje se léta dětem s ADHD, přednáší pro různé organizace. Je spoluzakladatelkou a dlouholetou aktivní členkou sdružení Duha Jasmín, který pracuje s dětmi a dospívajícími, již jsou z různých důvodů v riziku vyloučení z kolektivu.

„ABA třída“ je speciální učebna pro žáky s poruchou autistického spektra (a jinými poruchami), která využívá principy aplikované behaviorální analýzy. Jednu takovou třídu se podařilo založit rodinám Nábělkových a Urbanových a zajistit tak vzdělání pro jejich kluky s autismem Tobiáše a Matyáše. V založení konceptu ABA třídy pomohl Tomáši Nábělkovi spolek MODRÝ KRUH, který zveřejnil dárcovskou výzvu na podporu obou chlapců. Jaká je další činnost MODRÉHO KRUHU a jaké největší předsudky o autismu dodnes panují? Nejen o tom jsme si povídali s tatínkem Tobiáše Tomášem Nábělkem.

Honza (Jan Beneš – vychovatel ve školní družině, ZŠ Pernerova, Praha 8) se objevil jednoho letního dne v DYS-centru Praha na konzultaci. Sdělil mi, že má specifické poruchy učení, že mu učení nikdy moc nešlo, ale že se rozhodl učit se anglicky, a tak by se rád zeptal, jestli je možné mu vůbec nějak pomoci, i když už je dospělý. Obdivovala jsem jeho odvahu pustit se do takto náročné nové věci, obzvláště poté, co mi odvyprávěl svůj životní příběh.

Potřeba logopedické péče je v současné době velmi vysoká, navíc klientela je nejen věkově, ale i co do obtíží velmi různorodá. Aby byly dostatečně saturovány potřeby všech klientů v terénu, je potřebné pokrytí logopedické péče jak logopedy ze školství, tak logopedy ze zdravotnictví, což předpokládá také fungování určité spolupráce mezi nimi.

O logopedické problematice jako takové toho bylo v uplynulém období, v souvislosti se zveřejněnou informací o vzrůstajících počtech dětí předškolního a mladšího školního věku s narušením komunikačních schopností, napsáno poměrně hodně. Oponenty z rezortu zdravotnictví je na oblast školské logopedie často mylně a klamně vrhán stín pochyb o kompetencích logopedů působících právě v rezortu školství.

Nadpis může působit jako řečnická otázka otevírající téma článku, jedná se však o název knihy odkazující na snahu autorek otevřít dětským čtenářům svět lidí s autismem, který není méně barevný než ten náš. Publikace inspirovaná skutečnými příběhy dětí s autismem a jejich rodin je hravým způsobem vytvořená edukační knížka pro děti, díky šikovnému navázání odborných informací z ní ale mohou čerpat i dospělí.

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Tento metodický materiál připravilo MŠMT k podpoře základních škol a pedagogicko-psycholockých poraden („PPP“) při plošném zavádění pozic školních psychologů a školních speciálních pedagogů do základních škol.

S vysokou pravděpodobností nově příchozí žáci z Ukrajiny prožívají akutní stresovou reakci. Jestliže jsme pod tlakem a ve stresu, je pro náš mozek velmi složité se učit, vzdělávat. Mějme na paměti Maslowovu pyramidu potřeb a fakt, že většina těchto žáků je traumatizována. Péče o psychické zdraví a bezpečí těchto žáků je pro školní psychology v nastalé situaci zásadní zakázkou. Z důvodu jazykové bariéry je však velmi složité poskytovat naše služby. To, co mimo jiné můžeme, je komunikovat s laskavostí, klidem, přehledně a srozumitelně. I proto jsem vytvořila rozcestník v ukrajinštině, kde je možné se zorientovat v tom, kam je v Praze možné se obrátit s žádostí o psychologickou či psychoterapeutickou pomoc v ukrajinštině.  Anglika Sbouli, školní psycholožka a herečka na volné noze

Když začínalo on-line vzdělávání, stáli před výzvami, jak zvládnout výuku, nejen učitelé, ale i školní speciální pedagogové. Určitě si podobně jako já kladli otázky: Půjde poskytovat speciálně pedagogickou podporu on-line? Jak zajistit speciálně pedagogickou péči? Co s pravidelnými konzultacemi s rodiči? V současné době už máme všichni nějaké zkušenosti, přesto jsem se rozhodla sepsat článek o tom, s čím jsem se setkávala, co jsem musela řešit a jak jsem to řešila. Třeba to bude pro někoho inspirace.  

Individuální vzdělávací plán je právní nástroj (právní institut), který zajišťuje žákům základní školy a střední školy a studentům vyšší odborné školy úpravu organizace vzdělávání, obsahového a časového rozvržení, speciálně upravené pedagogické metody.

Nejedná se o učitele ve školách samostatně zřízených pro děti, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, ale o speciální pedagogy ve školských poradenských zařízeních, např. ve speciálně pedagogickém centru, ve středisku výchovné péče nebo v PPP, popř. ve škole po dohodě s poradenským zařízením.    

Některé výchovné či vzdělávací problémy již mohou mít své závažnější příčiny ve vývoji, zdravotním stavu nebo sociálním původu dětí a je zapotřebí, aby těmto dětem byla věnována zvláštní pozornost a péče při vzdělávání.

Ve školách, v nichž poradenská činnost funguje skutečně efektivně, zpravidla VP velmi úzce spolupracují s metodiky prevence rizikového chování. Obě tyto funkce jsou ve škole povinné a je skutečně výhodné, když je plní dva různí učitelé, kteří se vzájemně dokážou shodnout a jejich postoje k poradenské problematice jsou podobné. V některých menších školách se stává, že obě pozice zaujímá totožný učitel.

Každá škola má svoji spádovou pedagogicko-psychologickou poradnu, resp. v poradně má svého spádového psychologa a speciálního pedagoga, kteří vyšetřují děti ze školy a se školou také komunikovat o přiznaných podpůrných opatřeních daných žáků, případně dalších modifikacích studia. Současná legislativa umožňuje, aby žáci a jejich zákonní zástupci využili služeb i jiné pedagogicko-psychologické poradny.