Ochrana osobnosti a osobních údajů

Školy poskytují informace téměř každý den. V první části článku autoři ukazují, že:

K evidenci docházky, výdeji obědů ani podepisování bačkůrek souhlas se zpracováním osobních údajů rozhodně potřeba není. Kdy se ale škola bez souhlasu neobejde?

Škola spravuje osobní údaje žáků ve své školní matrice. Součástí školní matriky je i evidence členů spolku Klub přátel a to včetně osobních údajů. Při žádosti Klubu přátel o dotace vyžaduje poskytovatel dotace osobní údaje členů spolku (Jméno, příjmení a rok narození). Musí mít škola speciální souhlas zákonného zástupce o poskytnutí osobních údajů třetí osobě?

Přijímací řízení do mateřských a základních škol obsahuje řadu nástrah, i z pohledu ochrany osobních údajů. Problémem je zejména shromažďování dat v nadbytečném rozsahu. Častou chybou je také vymáhání souhlasu se zpracováním.

Na pozici pedagogického pracovníka lze přijmout pouze osobu, která je bezúhonná. Škola je jako zaměstnavatel povinna a zároveň oprávněna žádat po uchazeči o pozici pedagogického pracovníka, aby ještě před vznikem pracovněprávního vztahu prokázal svou bezúhonnost. Tu dokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů.

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Pokud třídní učitel oznamuje udělení napomenutí (důtky) třídního učitele, podobně ředitel školy důtky ředitele školy, žákovi v přítomnosti ostatních žáků dané třídy, porušuje tím GDPR? Vždy to tak děláme s vysvětlením k jakému přestupku proti školnímu řádu došlo, proč bylo dané kázeňské opatření uděleno, jaké by z toho mělo plynout poučení pro všechny. Jedna zákonná zástupkyně se proti tomuto postupu ohradila, že v tom případě porušujeme GDPR. 

Kde je legislativně zakotvena povinnost školy mít samostatného pověřence GDPR? 

Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaký právní předpis, případně vzor, jak upravují jednotlivé školy, k tomu, jaké informace je možné/nevhodné zjišťovat o jednotlivých žácích a jejich rodinách. Myslím tím běžné hovory s dětmi, nikoli sběr prostřednictvím formulářů, dotazníků, přihlášek... 

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Ačkoliv se spousta škol toho, že budou muset zaplatit desetitisíce až statisíce za zveřejněné fotky, obává, k soudnímu řízení dochází málokdy. Ráda bych v tomto článku přiblížila jeden případ, ve kterém jsem zastupovala Základní uměleckou školu Hostivař v Praze. O co se jednalo?

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), je často označován za největší novinku od dob GDPR (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES - obecné nařízení o ochraně osobních údajů). V obou případech se jedná o dva velké samostatné ucelené systémy, které se však spolu prolínají. V rámci plnění povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu, při implementaci měla být zohledněna také pravidla ochrany osobních údajů, jak je stanoví GDPR.

Jednou z povinností, které stanoví zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon ochraně oznamovatelů“), je povinnost jmenovat příslušnou osobu.

Byť jsou některé školy povinným subjektem podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, často se v praxi objevují pochybnosti, zda zákon reálně na školy dopadne. Opakovaně je vznášena otázka, jaké typy oznámení se mohou škol týkat.

Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“). Vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozí právní úpravy (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, která nabylo přímé účinnosti dne 17. 12. 2021) se náš národní zákon vztahuje i na příspěvkové organizace, které zaměstnávají k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, vznikly nové povinnosti i některým školám.

„Whistleblowing“ označuje situaci, kdy osoba – nejčastěji stávající či bývalý zaměstnanec, upozorňuje na neetické či nezákonné praktiky na pracovišti oznámením určité instituci. Osoba, která takové porušení oznamuje, se označuje jako „whistleblower.“ Aby ochrana whistleblowerů byla zajištěna obdobně na celém území Evropské unie, byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, tedy whistleblowerů.

Základní umělecké školy již před covidovou pandemií pořizovaly nahrávky produkce svých žáků a zveřejňovaly je na svých webových stránkách. Distanční výuka přinesla značné rozšíření této praxe, kdy záznamy (tedy nikoli pouze fotografie, ale video a audiozáznamy) začaly být zveřejňovány nejen na webových stránkách, ale také na sociálních sítích. K rozšíření došlo na obory, u kterých to dříve nebylo myslitelné, tedy i na obory výtvarné.