Školská rada

Každý pedagogický pracovník má vztah ke „své“ školské radě (ŠR). Možná je to nadšení, možná lhostejnost, možná nechuť, možná něco jiného, ale nějaký vztah to je. Nejméně jednou za tři roky se musí rozhodnout, zda půjde k volbám, případně koho bude volit, někteří pedagogičtí pracovníci zvažují, zda budou kandidovat. V období mezi volbami jde o rozhodování, zda vůbec ŠR věnovat pozornost, zda se na ni s něčím obrátit a jak se o ŠR vyjadřovat, když je její činnost tématem diskuse ostatních lidí ve škole.

Základní škola porušila volební řád školské rady, nebyla dodržena lhůta u voleb do školské rady, stanovená volebním řádem – nebyla dodržena 15denní lhůta pro zveřejnění listiny kandidátů (potvrzeno šetřením ČŠI). Zákonní zástupci namítají neplatnost voleb a nutnost volby do školské rady zopakovat, jelikož byli kráceni na svých právech seznámit se s kandidáty. Je opravdu nutné volby zopakovat, pokud na tom zákonní zástupci trvají, nebo je možné chápat nedodržení lhůty, stanovené ve volebním řádu v rovině nedodržení tzv. pořádkové lhůty, nemající právní následek? Zákonní zástupci poukazují na to, že pokud by tyto lhůty byly vnímány jen jako pořádkové, nemají potom pravidla volebního řádu žádný význam.

Školská rada je orgán školy, jejíž zřízení u vybraných organizací vyžaduje školský zákon. Ten popisuje také strukturu jejího složení a pravomoce. Ačkoliv může být školská rada vnímaná jako „byrokratický“ orgán, bez jehož existence by se škola obešla, může hrát pro rozvoj školy pozitivní roli.

V minulém čísle jsme se věnovali postavení školské rady (ŠR) ve vzdělávacím systému jako celku i v ekosystému jednotlivých škol. V tomto článku se budeme věnovat postavení učitele v systému školy coby instituce, která jen „nepřipravuje na život“, ale je sama životním prostorem.

Školské rady přispívají k rozvoji škol. Zároveň brání zájmy všech zapojených aktérů.

Máme jako střední škola právo si určit maximální možnou hranici tolerované absence? Např. 30 % v každém předmětu za pololetí a v případě překročení žádat např. přezkoušení? Zejména u studentů posledních ročníků bývá ve druhém pololetí docházka tristní. 

Jsme soukromá základní a střední škola s právní formou zapsaného ústavu. Školskou radu máme v této chvíli jednu společnou šestičlennou, tj. 2 zástupci za každou třetinu, toto zatím plánujeme zachovat i do budoucna. V roce, kdy byla jmenována, jsme měli pouze ZŠ, nyní máme i SŠ. Za cca 1/2 roku končí ŠR funkční období a čekají nás nové volby. K této situaci bychom se chtěli zeptat na pár věcí k volbě do ŠR a k jejímu fungování. Kvůli lepšímu strukturování odpovědi jsem dotaz rozložil do několika podtémat. Je v pořádku, pokud volební řád stanoví omezení, že jeden zákonný zástupce (nebo zletilý žák) ucházející se o místo v ŠR musí být za ZŠ a jeden za SŠ? Mohou být voliči omezeni tak, že volí zástupce jen za ZŠ nebo jen za SŠ podle toho, kde mají dítě? Stejná otázka, jen na pedagogické pracovníky – může být jeden vyučující za ZŠ a jeden za SŠ? Může být volba hlasu pedagogického pracovníka omezena jen na zástupce druhu školy, ve které pedagogicky působí? Co když učí na obou? Na koho je vázaný hlas – na žáka, nebo na zákonného zástupce? Typová situace – rodina, 2 rodiče a 3 děti, nejstarší dva jsou žáky naší SŠ, třetí je žákem naší ZŠ – kolik má taková rodina hlasů do ŠR? Jak se tato situace změní, pokud nejstarší dítě je/není plnoleté? Má vedení školy možnost nějak zasáhnout v případě, že školská rada nekoná nebo se aktivně staví proti škole, např. zamítne (nebo jen neprojedná) výroční zprávu školy nebo školní řád, čímž ohrozí získání provozní dotace na příští rok? Myslím tím nad rámec § 168 odst. 3 ŠZ? Když učitelka, která je zástupkyní ped. pracovníků ve školské radě, odejde na mateřskou dovolenou, přestává být automaticky pedagogickým pracovníkem a ředitel musí vyhlásit doplňovací volby? V tom případě ke kterému datu? Nebo je to na rozhodnutí učitelky a v případě, že se rozhodne v činnosti pro ŠR dál pokračovat, v ní i nadále může (resp. musí) zůstat? Podle § 167 odst. 9 písm. d) ŠZ skončí funkce člena ŠR v případě opakované neomluvené neúčasti, pokud to stanoví volební řád. Kdo je ten, který rozhodne o naplnění tohoto ustanovení? Ředitel školy se jednání ŠR nemá právo účastnit (pouze povinnost, je-li předvolán dle § 167 odst. 7), takže se o tom nemá jak dozvědět. ŠZ říká, kdo u neveřejných škol plní úkoly zřizovatele směrem k ŠR na dvou místech – § 167 odst. 2 a § 168 odst. 4, oba jsou vztažené ke konkrétním větám zákona. Kdo stojí ve funkci zřizovatele v ostatních případech, např. § 167 odst. 9 písm. b) nebo § 168 odst. 1 písm. h), resp. i) ŠZ? Existuje obecný právní názor na to, kdo u neveřejné školy plní funkci zřizovatele (mimo těch několik málo konkrétních případů, kde to ŠZ přímo říká)? Je to ředitel? Ten, kdo ředitele jmenoval do funkce? Zakladatel ústavu? Pokud žák, jehož rodič je členem ŠR, absolvuje 9. třídu naší ZŠ a je od září přijat na naši SŠ, je to v kontextu předchozích otázek možné, případně nutné vykládat jako naplnění § 167 odst. 9 písm. f) ŠZ?

Právní postavení školské rady je dáno především školským zákonem. Některá ustanovení týkající se školských rad lze najít i v prováděcích vyhláškách. Kompletní přehled legislativy a jednotlivých ustanovení týkajících se školské rady:

Fungování školských rad zřízených při základních, středních a vyšších odborných školách je různorodé – od některých rad, jež se scházejí dvakrát ročně a řeší jen nezbytné minimum, které jim ukládá legislativa, až po opačný extrém – rady scházející se každý měsíc a řešící např. rozpis dozorů pedagogických pracovníků. Pomineme-li extrémy, je školská rada významný orgán samosprávy ve školství. I když některé rady pracují jen formálně, jiné jsou významným přínosem pro fungování a rozvoj školy.

Školský zákon, navazujíce na tradici „rady školy“, zakotvil jako vnitřní orgán školy podílející se na jejím chodu a správě školskou radu. Jako půdu pro dialog, vytváření rozumných pravidel za účasti všech zástupců vzdělávacího procesu, jako rozložení odpovědnosti mezi ředitele, zřizovatele, učitele i samotné žáky a jejich rodiče. Povinné zřizování školských rad při základních, středních a vyšších odborných školách, jakož i kompetence rozdělené mezi jednotlivé účastníky, se snaží vytvořit tomuto modelu žádoucí zákonný rámec.