Bezpečnost v kyberprostoru

Každý z nás se ve virtuálním prostoru někdy setkal s negativními komentáři k článku, videu nebo fotografii. Možná jste byli dokonce svědky nenávistného obsahu, který podporoval a šířil nenávist vůči určitému uživateli nebo skupině lidí. A dokonce se vám mohlo stát, že některý z takových obsahů zveřejnil někdo, koho znáte osobně. Jak je možné, že se na internetu z vašeho milého souseda stává nevrlý odpůrce současné politické situace? Co se přihodilo vaší sympatické bývalé spolužačce, že v komentářích pod videem přehnaně kritizuje influencerku za naprostý nesmysl? Proč má potřebu kolega vaší ženy, který vám ochotně pomáhal při stěhování, sdílet nenávistný příspěvek proti uprchlíkům v Evropě? Jedinci na internetu jednají bez zábran a ostychu mimo jiné z důvodu tzv. disinhibičního efektu.

V minulém čísle Učitelského měsíčníku jsme se seznámili s úvodem do kyberpsychologie a nabídli prostor pro sdílení nejrůznějších situací i s návrhy řešení. Dnes se podíváme na první dotaz, týkající se focení učitelů žáky a sdílení těchto fotografií na sociálních sítích.

Fenomény dnešní doby – internet a digitální technologie – se staly nedílnou součástí našich životů. Už u nejmenších dětí vídáme mobilní telefony a tablety a ty starší se v turbulentním online prostředí pohybují mnohdy lépe než my. Rostou do světa, ve kterém budou digitální technologie a jejich používání čím dál samozřejmější a potřebnější. Nemůžeme tento trend zastavit, ale můžeme podpořit bezpečné a smysluplné používání těchto zařízení tak, aby si děti byly vědomy, že „technologie je dobrý sluha, ale špatný pán“.

Zkazky, že antivirové firmy píšou viry, aby si tím zajistily odbyt svých produktů, je podle IT expertů KYBcastu pod Národním pedagogickým institutem mýtus. „Sami jsme měli hromadu práce, proč bychom si ji ještě přidělávali?“ usmívá se Pavel Matějíček otázce svého kolegy Václava Maněny. Ochraně zařízení se oba experti věnovali v novém díle podcastu na přání učitelů.

„Umělé inteligence (AI) není potřeba se bát, ale měli bychom se mít na pozoru, k čemu ji kdo používá. Stejně jako dynamit totiž může mít pozitivní i negativní vliv,“ říká IT expert a středoškolský pedagog Václav Maněna. V rozhovoru popisuje, jak k nové technologii přistupují kantoři nebo jak by se měla proměnit výuka v digitální době. A zabrousí i do tématu o podcastu KYBcast, který vede s kolegou Pavlem Matějíčkem.

Já vím, je to ne zrovna uctivý titulek, není však myšlen nijak negativně. Ve své praxi pověřence a lektora procházím celou řadu škol, a protože si docela potrpím na různorodé sice nevalidní, ale přeci jen sumáře, všímám si, že se v diskuzích občas ukazuje, jak i vedoucí pracovník může být, z mnoha důvodů, pro bezpečnostní systém instituce rizikem . Nijak zvlášť jsem ale taková zjištění od těch obecných neodděloval, protože mi v obecné prevenci kybernetické bezpečnosti nepřišla až tak důležitá.

Digitální technologie jsou často diskutovaným tématem ve školách. Ať už se jedná o mobilní telefony žáků, využívání aplikací ve výuce nebo novou informatiku. Tématem, které se k digitálním technologiím neodmyslitelně váže, je kybernetická bezpečnost, která bývá chápána jako záležitost učitelů informatiky, ICT koordinátorů, případně správců sítí. Svou roli v kybernetické bezpečnosti má však celá škola, a tedy i jednotliví učitelé. V příspěvku si jednotlivé role přiblížíme a řekneme si několik tipů, jak se ke své roli postavit odpovědně.

ChatGPT (Chat Generative Pre-Trained Transformer) je jazykový model založený na umělé inteligenci (AI) vyvinutý společností OpenAI. Vyznačuje se tím, že uživatelům umožňuje vylepšovat a řídit konverzaci tak, aby dosáhla požadované délky, formátu, stylu a míry podrobnosti a byla vedena v určeném jazyce. Dokáže zohlednit po sobě jdoucí dotazy a odpovědi v každé fázi konverzace jakožto kontext a obsahově pokrývá různé vědomostní oblasti.

Zjednodušená charakteristika digitálního wellbeingu říká, že jde o takové používání technologií, kdy je nám s nimi po psychické a sociální stránce dobře. Pokud si ovšem představím žáka zabraného do online hry, v níž se mu daří, jak vypíná počítač dlouho po půlnoci, nejspíš má dojem, že mu v čase, který strávil u obrazovky, bylo dobře. Problém bude mít až ráno ve škole, kam dorazí rozespalý a nepřipravený…

Důležitá otázka pro ředitele školy: Jak rozvíjet kyberbezpečnostní pozici organizace?

Ve Speciálu pro MŠ 6/2022 jste se mohli dočíst o projektu Kyberpohádky. Od té doby jsme nejen dokončili pilotní projekt, do kterého se zapojilo 11 mateřských škol z celé České republiky, ale zorganizovali jsme i několik setkání pro děti a učitele a dokončili další metodické listy pro práci s Kyberpohádkami.

Důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké hledat technologie, abychom v informační bezpečnosti účinně pokryli to podstatné?

Změny za období květen 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 102/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 101/2022 Sb., o...

Čtvrtá důležitá otázka pro ředitele školy: Jak se můžeme bránit hackerským útokům a jejich dopadům?

Není dne, abychom se na síti nesetkali s případy úniků dat… a následně financí. Nejde jen o jednotlivce, naivní a opuštěné dámy, ale dnes již i o zkušené ředitele i ředitelky různých firem, podnikatele, privátní lékaře, ale samozřejmě i vedení škol.

Třetí důležitá otázka pro ředitele školy: Jak vypadá hackerský útok a co nás můžou stát následky?

V kyberprostoru číhá na každého z nás spousta nástrah. Jste si jistí, že vaši studenti dokážou rozeznat podvodné e-maily nebo SMS? A pokud ano, vědí, jak při jejich obdržení správně postupovat? Kyberhra, vyvinutá Českou bankovní asociací, je to může naučit.

Jedním z pilířů kybernetické bezpečnosti České republiky, jehož stabilitu pomáhá zajišťovat také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), je budování odolné společnosti, která dokáže čelit negativním vlivům internetu.

Důležitá otázka pro ředitele školy: „Odpovídá úroveň kyberbezpečnosti ve vaší škole jejím skutečným potřebám? Můžete odpovědět kladně?“

V posledních měsících se do legislativního procesu začíná intenzivně zapojovat nový aktér – veřejné mínění. A jeho vliv se dynamicky rozvíjí. Zatímco donedávna působil jen jako faktor ovlivňující rozsah připravovaných změn, nově začíná působit i u norem již platných, leč s odloženou účinností.