Pracovní doba

Podle § 96 zákoníku práce musíme vést evidenci odpracované směny jednotlivých zaměstnanců, kde je vyznačen začátek a konec směny. Učitelka MŠ má přímou pedagogickou činnost od 7:00-13:00 hodin a nepřímou od 13:00-15:00. Během PPČ nemůže činnost přerušit a čerpat přestávku na oddech. Během NPČ nevyžadujeme přítomnost na pracovišti (vyjma porad atp.). Musíme ale do evidence vykazovat i přestávku, která by byla mezi 13:00 a 13:30 a až poté by navazovala NPP 13:30-15:30? Nebo můžeme evidovat bez přestávky? Pokud bychom přestávku museli vykazovat, musela by učitelka reálně zůstat na pracovišti do 13:30, nebo by mohla odejít již v 13:00?

Je možné na školní výlet, kdy jede 20 žáků na 5 dnů tedy od pondělí do pátku, vyslat pouze 2 zaměstnance? Ptám se kvůli rozvržení pracovní doby.

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?

Je možné upravit pracovní smlouvu se zřetelem na fakt, že se učiteli nemůže zaručit počet hodin? Například: studenti se odhlásí v pololetí, nebo nenastoupí v září, jak se počítalo. Jak toto řešit v případě, že nemáme žáky na doplnění úvazku (jedná se o 1–2 hodiny v případě individuální výuky)?

Vymezení tzv. přespočetné (nadúvazkové) hodiny vyplývá z § 2 a § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících a § 132 zákoníku práce.

Evidence tzv. přespočetných (nadúvazkových) hodin ve veřejných školách a školských zařízeních vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Prosím o vysvětlení tohoto bodu NV č. 75/2005 Sb. § 2 odst. (3): „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců." Řešíme totiž situaci, kdy učitelé SŠ odjíždí na plánované akce s dětmi (lyžařský výcvik, sportovně turistický kurz, seznamovací pobyt, exkurze, ředitelská volna), a za ně suplují hodiny kolegové. Doteď jsme se opírali o výše zmíněné ustanovení (je také zakotveno i v zákoně o pedagogických pracovnících v § 23 odst. 1, máme jeho i ve vnitřní směrnici) s tím, že jsme používali zmíněných 5 měsíců pro nepravidelné rozvržení hodin přímé vyučovací činnosti. Teď někteří s pedagogů chtějí tyto přespočetní hodiny proplácet. Zjišťovali jsme, jak v takovém to případě postupují jiné školy. Jsou na to dva názory. Jedni přespočetní hodiny proplácí, jiné používají obdobný systém jako my. Potřebovaly bychom tedy vědět, zda postupujeme správně, a zda se můžeme obhájit platnou legislativou. Jde nám mimo jiné i o to, že pokud by se ve výše popsaných případech musely proplácet tyto hodiny, tak učitelé, co jezdí na exkurze, a účastní se jiných plánovaných aktivit s dětmi, mohli by nám tyto aktivity odmítat z důvodu, že pokud oni budou na exkurzi a také tu celou akci naplánují, tak jsou odměňování stejně, jako by byly v hodině, na rozdíl od suplujícího kolegy, který nikam nejezdí, žádných jiných školních aktivit se neúčastní, a jen odsupluje za chybějící kolegy, ale dostane to zaplacené da se říci 200 procenty.

Učitelé v MŠ nemůžou svou práci přerušit, proto nečerpají přestávku na oddech a jídlo po 6 hodinách. Je možné, aby tzv. nepřímá pracovní doba přímo navazovala na přímou? Nebo musí být po ukončení přímé pedagogické činnosti vykázána přestávka a až poté navazuje nepřímá pedagogická činnost? 

Jak je to s čerpáním volna na samostudium u pedagogických pracovníků, kteří mají zkrácený úvazek? U pedagogů se zkráceným úvazkem se úměrně snižuje rozsah volna a snížení rozsahu volna lze zaokrouhlit na půl den. Ve výkladu MŠMT č. j. 32 932/2005-25 k § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., je uvedeno, že volno k samostudiu zákon č. 563/2004 Sb. stanoví v pracovních dnech, a proto ředitel školy určuje dobu jeho čerpání v celých dnech. Pouze ve výjimečných případech, kdy pedagogickým pracovníkům s kratší pracovní dobou přísluší rozsah volna, který neodpovídá celým pracovním dnům (např. ve výši 3,5 dne), umožní ředitel školy dočerpání příslušné kratší části volna. Je možné při čerpání volna na samostudium čerpat půl dne, případně počet hodin připadajících na konkrétní den dle rozvržení pracovní doby, nebo pouze celé dny a až naposledy jen zbývající část volna k samostudiu? Příklad: učitel s úvazkem 0,2 má nárok na samostudium ve výši 0,2 × 12 = 2,4 po zaokrouhlení 2,5 dne za školní rok. V pátek má pracovat 2 hodiny, bude čerpat volno k samostudiu a dostane náhradu platu odpovídající 2 hodinám v práci. Kolik ale bude čerpat volna k samostudiu z těch 2,5 dne - 2 hodiny, půl dne nebo celý den? 

Potkaly se nejen jednou – a ne u Kolína, advokátka s ředitelkou a povídaly si o všem možném. A také o právních věcech ve školství. A díky spojení školské praxe a právní teorie vznikla tato série rozhovorů, se kterými se setkáváte po celý školní rok 2023/2024. Zamýšlíme se nad personálními záležitostmi ředitele školy a vymýšlíme, jak nastavit personální činnosti co nejlépe. Minule jsme si povídaly o platu a přímé a nepřímé pedagogické činnosti a dnes se podíváme na to, jak je to s překážkami v práci.

Potkaly se nejen jednou – a ne u Kolína, advokátka s ředitelkou a povídaly si o všem možném. A také o právních věcech ve školství. A díky spojení školské praxe a právní teorie vznikla tato série rozhovorů, se kterými se setkáváte po celý školní rok 2023/2024. Zamýšlíme se nad personálními záležitostmi ředitele školy a vymýšlíme, jak nastavit personální činnosti co nejlépe. Minule jsme si povídaly o platu a jeho složkách a dnes se podíváme na to, jak je to s přímou a nepřímou pedagogickou činností.

Učitel nesplní svůj počet přímé pedagogické činnosti, které má dané rozvrhem hodin z důvodu návštěvy lékaře. Přesto odučí hodinu za kolegu. Má nárok na zaplacení přespočetné hodiny, nebo ne?

Může mít zástupce ředitele školy ve svém stálém rozvrhu vyznačeny nadúvazkové hodiny, za které je mu poskytován příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku? Příklad: Zástupce ředitele má snížený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na základě „banky odpočtů“ na 7 hodin. Pravidelně učí 9 hodin týdně. Může mít tedy ve stálém rozvrhu vyznačeny dvě hodiny jako nadúvazkové? Nebo je jeho úvazek oněch 9 hodin (banka odpočtů se nevyčerpá celá) a přespočetné hodiny mu vznikají pouze za hodiny odučené nad tento úvazek dle aktuální potřeby zastupování?

Počítají se přespočetné hodiny v rámci týdne nebo měsíce? Konkrétně: učiteli Novákovi odpadne 1 hod. třeba 2. 10. (žáci jsou s jiným učitelem mimo školu) a následně za cca 3 týdny 24. 10. onemocní kolega, tedy učitel Novák odsupluje 1 h, ale nevzniká tak přespočetná hodina, učí tzv. za odpadlou z 2. 10. Kdy se „nuluje“ a počítá vše od znova, je to z pohledu měsíce či týdne? V naší škole se vše počítá v rámci kalendářního měsíce, ale z litery zákona mám pocit, že se vše udává v rámci týdne. Všude se píše 22/40 - tedy v rámci týdne. Je to tedy tak, že když něco odpadne v jednom týdnu, tak v dalším je již vše počítá nanovo? 

Učitel na zkrácený úvazek nemá v pátek pracovní dobu. Potřebuji, aby byl jeden pátek na pracovišti kvůli dnu otevřených dveří. Jak má vypadat oznámení o změně pracovní doby? Můj předchůdce to řešil dodatkem k pracovní smlouvě. Je to nutné?

Je nutné předělávat ve smyslu novely zákoníku práce všechny DPP, nebo novinky platí pro dohody uzavřené až od 1. 10. 2023?

Co je to stávková pohotovost? Jak je to s náhradou mzdy v době stávky? Odpovědi i další informace naleznete v textu níže.

Na stránkách MŠMT jsem ve výkladu k přespočetným hodinám našla následující příklad: Příklad 25: Učitel A a B jsou učiteli druhého stupně základní školy, oba mají základní pedagogický úvazek 22 hodin. Učitel B má nařízenu jednu „stálou přespočetnou“ hodinu, která je v rozvrhu označena jako páteční poslední. Učitel A má na pondělí rozvrženy 2 hodiny přímé pedagogické činnosti, učitel B 6 hodin. Na pondělí připadne svátek. Učitel A tak v týdnu odučí 20 hodin, učitel B 17 hodin. Přesto bude mít učitel B za tento týden (za předpokladu stejného platového zařazení atd.) vyšší plat, neboť mu bude náležet příplatek za přespočetnou hodinu. Ředitel školy má možnost učiteli B předem přesunout přímou pedagogickou činnost z pondělí na pátek tak, aby přespočetná hodina nevznikla. Znamená to tedy, že tento postup je možné použít i v případě, že jde učitel v úterý k lékaři?