Práva a povinnosti školy

Jak postupovat v případě, pokud žák přerušil studium na SŠ a po ukončení přerušení nejeví o další studium zájem a nekomunikuje? Jaké má škola v takové chvíli možnosti?

V roce 2025 nás čeká důležitá změna, která ovlivní všechny mateřské školy v České republice. Nová legislativa přinese povinnost vést školní matriku digitálně prostřednictvím školních informačních systémů (ŠIS). Tato změna je součástí širšího úsilí o modernizaci a zefektivnění administrativních procesů v mateřských školách. Digitalizace matriky přináší řadu výhod od zjednodušení administrativních úkonů až po zvýšení bezpečnosti dat. V tomto článku vám představíme, co tato novinka přinese, jaké jsou výhody digitalizace a jak se na tuto změnu připravit.

Chystáme se na obměnu vnitřních cedulí, jimiž jsou označeny třídy, učebny a další prostory školy. Zajímá mě, zda na ceduli musí být uvedeny všechny účely, k nimž daná prostora slouží. Konkrétně: probíhá-li v kmenové třídě I. ročníku ZŠ také školní družina, zda to na ceduli na dveřích musí být uvedeno. Ještě komplikovanější to je u prostor školního klubu – ten probíhá prakticky ve všech kmenových třídách. Důležité je, že nemáme zvláštní prostory (samostatné, resp. nemáme jich tolik) pro školní klub a některá oddělení školní družiny.

Rozšíření vší ve škole je evergreenem, který zná každá škola. Vši se vrací s železnou pravidelností a vedení školy vždy hledá nejlepší řešení této situace.

Vůči odborové organizaci má zaměstnavatel řadu povinností (§ 108 zákoníku práce).

Má žák nebo jeho zákonný zástupce právo (právní nárok) požadovat kopii své písemné práce (pololetní, čtvrtletní) v době, kdy je již opravena a má z ní nějakou známku? Stává se, že ji požaduje, ale vyučující ji odmítá poskytnou s tím, že nechce, aby se autentické znění písemných prací rozšiřovalo mezí studenty. Vytvářet stále nová zadání je prakticky nemožné a zakázat studentovi, aby svou písemnou práci dále poskytl, je nemožné.

Je povinnost na konci školního roku tisknout třídní knihy každé třídy, nebo stačí uchovávat v elektronické podobě? Je povinnost na konci školního roku tisknout katalogové listy žáků 9. tříd, nebo stačí uchovávat v elektronické podobě?

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Ve škole (ZŠ+SŠ) používáme pro komunikaci s žáky a zákonnými zástupci e-mail. Vzhledem ke zvyšující se citlivosti a agresivitě antispamových filtrů velkých poskytovatelů freemailových služeb a z tím i zvyšujícímu se počtu nedoručených emailů zvažujeme přechod na některé z řešení poskytovatelů služby hromadného rozesílání emailů. Všechny tyto služby ale požadují, aby v patičce mailu byla nabídka s možností odhlášení (unsubscribe), odvolávají se na to, že je to povinnost u všech obchodních sdělení a odmítají naše argumenty, že komunikace školy s žáky a zákonnými zástupci o průběhu vzdělávání obchodním sdělením není. Proto se chceme zeptat, do jaké míry, resp. za jakých podmínek se komunikace školy s žákem, resp. jeho zákonnými zástupci v rámci poskytování vzdělávání tomuto žákovi považuje za obchodní sdělení podle zákona č. 480/2004 Sb.? Rozumíme tomu, že pozvánky na akce školy, které jsou otevřené všem a na kterých se škola prezentuje, by se za obchodní sdělení považovat mohly. Ale třeba pozvánku na třídní schůzku, informaci o třídním výletu, žádost o schůzku kvůli prospěchu či chování žáka a podobnou komunikaci nelze podle našeho názoru za obchodní sdělení považovat. Komunikace školy s rodiči e-mailem je v našem případě opřena o smlouvu o vzdělávání (jsme soukromá škola), nicméně podle našeho názoru by mělo stačit, že je e-mail uveden jako komunikační kanál ve školním řádu. Nebo to tak není? V každém případě jde možnost odhlášení z odběru proti smyslu využívání takového kanálu. Vzhledem k tomu, že na toto téma (komunikace školy a antispamový zákon) nelze nikde najít žádné informace, prosíme o obecnější odpověď, která bude užitečná i ostatním školám. Např. upřesnění, kde vede hranice, za jakou už se o obchodní sdělení jedná; jestli je rozdíl mezi druhem školy (MŠ, ZŠ, SŠ), jestli je významná právní forma školy (p.o., z.ú., s.r.o. ...) nebo zřizovatel (veřejná, soukromá, církevní). Pokud je důležité mít smluvně podchycený souhlas žáků, resp. zákonných zástupců s emailovou komunikací, prosíme o uvedení příkladu takové formulace. Předem díky za odpověď.

Dítě s českým občanstvím žije v zahraničí a chodí ve školním roce 23/24 do 1. třídy (v zahraničí). 6 let mu bude v září 24. Rodiče mají zájem od školního roku 24/25 zapsat dítě v ČR do kmenové základní školy s plněním docházky v zahraničí. Jaký je správný postup přijímacího řízení? Musí rodiče dodat doporučující vyjádření školského poradenského zařízení nebo v tomto případě stačí vysvědčení z 1. třídy (potvrzení o studiu) ze školy v zahraničí?

Existují v právu hranice toho, co všechno mohou rodiče po mateřské škole požadovat? A opačně – jaké jsou hranice při práci s dětmi pro učitele v mateřských školách? Tento článek shrnuje příspěvek, který zazněl 4. října 2023 na konferenci Škola jako místo setkávání.

Podle ustanovení § 306 odst. 5 zákoníku práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo vyhlášku č. 263/2007 Sb.,kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných např. krajem. Při veřejnosprávní kontrole jsem byl dotazován, proč nemáme vydaný pracovní řád školy. Uvedl jsem, že toto je řešeno vyhláškou. Další náležitosti pracovněprávních vztahů jsou řešeny v jiných vnitřních předpisech (dokumentech) školy v souladu se zákoníkem práce. Mám povinnost vydávat pracovní řád školy, když je toto řešeno výše uvedenou vyhláškou?

Do deváté třídy k nám přestoupil nový žák, který má v plánu hlásit se na střední školu do Itálie. Místo španělštiny jako druhého jazyka chce proto studovat italštinu, kterou však naše škola nenabízí. Rodiče tedy požadují, aby nemusel chodit na španělštinu a mohl se někde v klidu v tomto čase věnovat italštině. Je možné toto nějak legálně ošetřit, nebo musí zkrátka chodit na hodiny španělštiny?