Metodické orgány školy

V minulých dvou částech našeho seriálu o skupinách spolupracujících učitelů jsme se podívali na jejich historii a popsali náplň činnosti. V dnešní části se zaměříme na personální obsazení, a to včetně zařazení vedoucího metodického sdružení nebo předmětové komise do organizační struktury školy.

Setkat se s psychickým nebo fyzickým ubližováním během školní docházky není bohužel ničím výjimečným, jak dokazují mnohé průzkumy. V závažných případech provádí Policie ČR přímo ve škole šetření, při kterém je nejčastěji využíván institut podání vysvětlení žáka. Ve svém příspěvku se zabývám rolí metodika prevence, který je přítomen u podání vysvětlení žáka.

Článek shrnuje tradiční činnosti a základní nové aspekty činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to v jednotlivých měsících 2. pololetí školního roku 2021/2022.

Právní předpisy, metodika, informace

Spolupráce pedagogických pracovníků je nezpochybnitelnou nutností pro zajištění kvalitní výchovy a vzdělávání v každé škole i školském zařízení. Provázanost jejich působení na děti, žáky i účastníky výchovně vzdělávacího procesu umožňuje efektivnější předávání znalostí a dovedností a zároveň pomáhá vedoucím pracovníkům lépe řídit organizaci.

Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) ve školách a školských zařízeních v souladu se Strategií prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, Národní strategií protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality – všechny strategie vždy na příslušná období, § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže: vymezuje aktuální terminologii, která je v souladu s terminologií v zemích EU a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu, popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka, definuje Minimální preventivní program (u subjektů, které žádají o dotaci, Minimální Minimální preventivní program – dále jen Minimální preventivní program), doporučuje postupy škol a školských zařízení (dále jen „školy“) při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeže (viz příloha č. 1 – 14 ).

Pro školy je velmi těžké vyrovnat se se všemi riziky, které přináší užívání internetu a konkrétních ICT zařízení při výuce. V základním nastavení je třeba řešit kybernetická rizika pro organizaci jako celek, ochranu dat žáků i zaměstnanců školy. Dále je třeba ošetřit pravidla a prostředí pro kontakt žáků s technologiemi a internetem. Zcela zásadní je přemýšlet o určení rolí a vhodnou dělbu práv a povinností mezi všechny aktéry budování školy jako bezpečného místa pro výchovu a vzdělávání. Nabízíme inspiraci pro jednotlivé oblasti života školy, kde je nutné u technologických rizik preventivně stanovovat vhodná opatření a formou interních pravidel školy informovat všechny aktéry. Základní pravidla o používání internetu a technologií je třeba také zapracovat do školního řádu, do řádů odborných pracoven. Rizika vyplývající z přístupu žáků na internet je třeba zakomponovat také do minimálního preventivního programu.

Činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů – je poradenským pracovníkem školy.

V neposlední řadě se výchovní poradci podílejí na metodickém vedení a některých formách vzdělávání dalších učitelů školy.

V souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb. v platném znění zabezpečuje ředitel základní, střední a vyšší odborné školy poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm. V praxi se jedná o poradenský tým složený zpravidla z výchovného poradce a školního metodika prevence. Dále v něm může působit školní speciální pedagog, psycholog či další odborníci dle rozhodnutí ředitele školy a samozřejmě i ředitel školy osobně. Ukazuje se, že účinnost celého týmu je třeba podpořit několika základními postupy. V opačném případě naopak platí, že dynamické a výrazně nesourodé prostředí škol může činnosti podobných skupin komplikovat. Pro zajištění úspěšnosti práce se uvádějí následující kritéria: