Podpora žáků s nadáním

V praxi se školkám osvědčuje využít adaptační plán a zaměřit se na to, aby bylo rodičům jasné, jak bude postupné zvykání dítěte na školku probíhat a jakou roli hrají v úspěšnosti celého procesu oni. V případech, kdy si to rodiče mohou časově dovolit, se vyplácí umožnit přítomnost rodičů ve třídě první dny po nástupu a postupně prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ.

Je možné, aby žákyně septimy osmiletého gymnázia „přeskočila7 v polovině listopadu tento ročník a pokračovala studiem v oktávě a směřovala k maturitě? Pokud ano, za jakých podmínek?

Česká školní inspekce se ve školním roce 2021/2022 kromě jiného věnovala také problematice podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. V rámci tohoto tematického šetření se Česká školní inspekce zaměřovala zejména na to, jak mají školy nastaven systém vyhledávání, identifikace a podpory nadání, jaké metody a formy práce uplatňují při výuce nadaných a mimořádně nadaných žáků, nebo na to, zda a do jaké míry školy při vzdělávání těchto žáků spolupracují s relevantními externími subjekty s cílem maximalizovat kvalitu péče o nadané a mimořádně nadané žáky. V srpnu 2022 pak Česká školní inspekce vydala samostatnou tematickou zprávu, která je k dispozici na www.csicr.cz. Následující text je shrnutím hlavních zjištění, závěrů a doporučení.

Český vzdělávací systém tradičně hodně myslí na jedince se zdravotním postižením či oslabením. Pravda, přinejmenším posledních třicet let se vždy dodává, že podobně intenzívně musíme myslet i na nadané. Trochu to je propagační fráze, protože stejně v nás pořád převažuje názor, že nadání si svou cestičku najde bez ohledu na podmínky nebo že stačí, abychom jim pouze občas přidali mimořádný náročnější úkol nebo je zapojili do nějaké soutěže.

Většina lidí si pod pojmem intelektově nadané dítě představí dítě chytré a bezproblémové, které je snadné učit i vychovávat a které má život jednodušší než ostatní, protože je pro něj snazší se učit nové věci. Intelektové nadání se však pojí i s mnoha obtížemi, které by si s ním málokdo na první pohled spojoval:

Jen v nemnoha zemích světa je tradice a rozšíření předmětových postupových soutěží a přehlídek na tak vysoké úrovni jako v České republice. V průměru se do nich každý školní rok zapojuje 35 % žáků, kterým s přípravou pomáhají tisíce učitelů, z nichž se na soutěžích mnoho podílí i organizačně. Přístupy jednotlivých škol se ale značně liší - někde mají pedagogové podporu ze strany vedení školy větší, jinde menší. Možnosti ředitelů základních škol (dále jen "ZŠ") odměňovat jejich práci "navíc" byly do minulého roku omezené. I proto se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") rozhodlo situaci změnit a připravilo pro ZŠ program, jehož obdoba několik let úspěšně funguje na středních školách a umožňuje odměnit pedagogy, jejichž žáci uspějí ve vybraných soutěžích.

Individuální vzdělávací plán je právní nástroj (právní institut), který zajišťuje žákům základní školy a střední školy a studentům vyšší odborné školy úpravu organizace vzdělávání, obsahového a časového rozvržení, speciálně upravené pedagogické metody.

Z doslovného znění školského zákona vyplývá, že podle individuálního vzdělávacího plánu se mohou vzdělávat pouze žáci (tj. žáci základní školy a střední školy, resp. konzervatoře) a studenti (tj. studenti vyšší odborné školy) (viz § 18 školského zákona).