Analytický materiál, který předkládá v souvislostech průběh debaty a snahy o zavedení povinné maturity ze tří předmětů, včetně výčtu nesplněných slibů, které měly provázet přípravu zavedení povinné maturity z matematiky, a rizik, které s sebou její zavedení ponese. Zaměřujeme se také na současný stav státní části maturity, kdy není zřejmé, kdo o změnách rozhoduje a zda a jak je vyhodnocován jejich dopad.
Z dokumentu vybíráme:
SOUČASNÝ STAV SPOLEČNÉ (STÁTNÍ) ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
Nevíme, kdo rozhoduje
Každý „ročník“ maturitních testů je jedinečný a výsledky nejsou v časové řadě v podstatě srovnatelné. Není přitom zřejmé, kdo a podle jakých principů o podobě a také o objektivní náročnosti maturitních testů rozhoduje, přestože tím z roku na rok mění podmínky pro ukončování studia pro desítky tisíc studentů.
Například v testu z českého jazyka a literatury tak vzrostla neúspěšnost ze 1,8 % v roce 2013 na 10,3 % v roce 2019. Skokový nárůst z roku 2015 Cermat zdůvodnil zařazením částečně otevřených a otevřených úloh a rozšířením okruhů testovaného učiva v katalogu požadavků, kdo ale rozhodl o tom, že současně se zařazením nového typu otázek má vzrůst i náročnost testů (tím i počet neúspěšných studentů), není veřejně známo.
Dále není jasné, kdo a jak testy připravuje nebo co jednotlivé úlohy testují (není zveřejňováno autorské zdůvodnění úloh), ačkoli to bývá pravidelně předmětem sporů. Stále nejsou dostatečně zveřejňována data z testování pro analytické a výzkumné účely. Je však pravdou, že se situace v některých oblastech alespoň mírně posunuje žádoucím směrem.
Nevíme, zda vyučujeme to, co při maturitě testujeme
Řada odborníků už od roku 2011 upozorňuje na rozpor mezi tzv. katalogem požadavků, kterým Cermat určuje rozsah vědomostí a dovedností testovaných u maturity, a rámcovými vzdělávacími programy (RVP), jimiž stát definuje, k jakým cílům mají různé obory středních škol při výuce směřovat. Učitele to staví do obtížné situace.
Mají vzdělávat podle závazných RVP (a svých školních vzdělávacích programů), ke kterým však MŠMT od doby jejich zavedení do praxe nenabídlo téměř žádnou oporu. Zároveň je pro ně ale nepřímo závazný také katalog požadavků.
Do jaké míry to ovlivňuje výuku ve školách, ilustrují odpovědi učitelů matematiky na otázku, co je podle nich nejdůležitějším cílem výuky. Téměř 40 % učitelů středních škol uvádí, že je to příprava ke zkouškám, především k maturitě. Na základních školách považuje přípravu ke zkouškám za nejdůležitější cíl výuky 20 % učitelů, častěji uvádějí jako nejdůležitější cíl rozvoj dovedností žáků.
NÁKLADY PRO STÁTNÍ ROZPOČET
Je velmi pravděpodobné, že značná část neúspěšných maturantů středoškolské vzdělání nedokončí. Předčasný odchod ze vzdělávání má přitom zásadní důsledky pro úspěch žáka v osobním i profesním životě a má tak rovněž dopad na ekonomiku. Při neúspěšnosti odhadované ministerstvem jen u maturity z matematiky na 25 až 30 % by v roce 2019, kdy maturovalo poprvé 63 833 žáků (tzv. prvomaturanti), neuspělo 17 554 žáků (střední hodnota) jen z tohoto předmětu. Pro maturitu z cizího jazyka nebyly odhady zveřejněny.
Část neúspěšných žáků uspěje během opravných pokusů. Přesto je však nutné počítat s jednotkami tisíců mladých lidí, kteří každý rok vstoupí na pracovní trh pouze s dokončeným základním vzděláním. S ohledem na celkově nízkou flexibilitu středoškolského vzdělávání v ČR (viz neúspěšnost žáků nástaveb) je pravděpodobné, že středoškolské vzdělání (jakékoliv) nedokážou získat ani v budoucnosti.
Vyčíslením ekonomických ztrát způsobených předčasnými odchody ze vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách se zabývala Agentura pro sociální začleňování. Při použití jejich modelových výpočtů by se při zavedení maturity ze tří předmětů ztráty veřejných rozpočtů do roku 2067 jen u jednoho maturitního ročníku pohybovaly v řádech jednotek miliard.[1]
Celý dokument v pdf je ke stažení ZDE.
[1] Viz https://www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/financni_dopady_predcasnych_odchodu-pdf/.