Financování části podpůrných opatření by nově měli zajišťovat zřizovatelé škol. To může ohrozit jejich dostupnost pro žáky

Vydáno: 7 minut čtení

Poslanci budou v úterý 11. března hlasovat o novele školského zákona, která přináší změny ve financování některých podpůrných opatření a další změny, které mohou ohrozit vzdělávání dětí se znevýhodněním. Návrh ruší podpůrné opatření “další učitel”, který ve třídě pomáhá například dětem s poruchou autistického spektra, s vážným onemocněním a dalším dětem, které potřebují zvýšenou míru podpory. Zároveň novela převádí financování části podpůrných opatření na zřizovatele, čímž komplikuje jejich bezprostřední dostupnost, kterou v současné praxi školám garantuje stát.

Organizace SOFA spolu s dalšími organizacemi ve vzdělávání vydává Stanovisko k chystané úpravě školského zákona, ve kterém upozorňuje na to, že snaha o převod financování části podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) na zřizovatele škol může ohrozit dostupnost těchto opatření ve školách. Jedná se o nepedagogická podpůrná opatření, jako je tlumočník znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící a dále pomůcky pro děti se SVP, zejména kompenzační pomůcky pro děti se zdravotním postižením. Tato opatření by neměla být podle návrhu financována jako doposud normativně ze státního rozpočtu, nově by je hradili zřizovatelé. Převedením financování podpůrných opatření na obce a kraje bude ale ohroženo zajištění jejich právní garance, protože stát nemá žádné právní nástroje, jak jejich financování vymáhat.

Školy mají povinnost poskytnout žákům podpůrná opatření bez zbytečného odkladu po doručení doporučení poradenského zařízení a udělení souhlasu zákonných zástupců. Bezprostředně je vykážou ministerstvu školství a to na ně další měsíc pošle peníze. Převedením jejich financování na obce bude zajištění této právní garance ohroženo, protože stát nemá žádné právní nástroje, jak jejich financování vymáhat.

„Žáci, kteří potřebují nepedagogickou podporu, mohou být znevýhodněni v přístupu ke vzdělávání v situaci, kdy zřizovatel odmítne podpůrná opatření neprodleně uhradit. Neposkytnutí podpory nebo časová prodleva mohou přímo ohrozit účast žáka na vzdělávání např. žáka s tělesným postižením, který k pobytu ve škole potřebuje upravenou lavici a fixační židli, nebo žáka se zrakovým postižením, který potřebuje elektronickou lupu nebo zařízení pro psaní Braillovým písmem. Bez těchto pomůcek tyto děti nebudou moci ve školách být. Každý měsíc zpoždění ohrozí jejich vzdělávací úspěch a rodiče postaví do složité situace s udržením zaměstnání,” komentuje možné dopady změny zákona Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace SOFA.

Další souvislosti a dopady této legislativní změny vysvětluje společné Stanovisko třiceti organizací ve vzdělávání. Kromě organizace SOFA jej podepsala také Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, z.s., Společnost pro ranou péči, z. s., Asociace pracovníků speciálně pedagogických center a další.

Zdroj: Tisková zpráva societyforall.cz

Stanovisko k převodu financování části podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na zřizovatele škol

Pozměňovací návrh novely školského zákona převádějící financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol zahrnuje také změnu, která má na obce a kraje převést i financování části podpůrných opatření. Podpůrná opatření jsou podle školského zákona poskytována žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných i speciálních školách k zajištění jejich práva na vzdělání.

Stát by podle návrhu nadále hradil pouze podpůrná opatření spojená s pedagogickou činností (asistenta pedagoga, speciálního pedagoga, psychologa a dalšího učitele). Podpůrná opatření, která nemají charakter pedagogické práce jako je tlumočník znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící a dále pomůcky pro děti s SVP, zejména kompenzační pomůcky pro žáky se zdravotním postižením, nebudou nadále financována normativně ze státního rozpočtu a nově by je hradili zřizovatelé.

Právní garance poskytování podpůrných opatření žákům s SVP odpovídající míře jejich speciálních potřeb je zakotvena v § 16 školského zákona a naplňuje článek 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením i zajištění rovného přístupu ke vzdělávání zakotvené v § 2 školského zákona.

Převedením financování podpůrných opatření na obce bude zajištění této právní garance ohroženo, protože stát nemá žádné právní nástroje, jak jejich financování vymáhat.

Právní úprava poskytování podpůrných opatření je již téměř deset let taková, že jakmile je doručeno škole doporučení s navrženými podpůrnými opatřeními a zákonnými zástupci udělen souhlas k jejich zajištění, škola má povinnost podpůrná opatření začít neprodleně poskytovat. Škola vykáže podpůrná opatření MŠMT a na ta s finančním nárokem obdrží prostředky ze státního rozpočtu.

Není zřejmé, co nastane v situaci, kdy zřizovatel odmítne finanční prostředky na podpůrná opatření nepedagogického charakteru poskytnout. Škola může být v takovém případě postihnuta za to, že poskytování podpůrných opatření nezajistila. Rodičům znevýhodněných žáků i ředitelům škol nezbyde jiná možnost než domoci se práva soudní cestou. To je ale zdlouhavý a zatěžující proces s nejistým výsledkem, během kterého absence nezbytné podpory může po celé měsíce až roky ohrozit účast žáka na vzdělávání (např. u nevidomého žáka, který nebude mít potřebný hardware a software ke čtení a psaní nebo žáka s tělesným postižením, který nebude mít speciální židli a lavici se sklopnou deskou).

Připomeňme, že již od roku 2018 mají obce povinnost zajišťovat místa v mateřských školách pro všechny tříleté děti, realita je ale jiná a stát zde také nemá žádný právní nástroj, jak dodržení této povinnosti vymáhat.

I administrativně by bylo rozdělení financování podpůrných opatření složité a zatěžující, obzvláště u žáků, kteří potřebují současně personální podporu i kompenzační pomůcky. Škola by tak musela žádat o část prostředků stát a o část zřizovatele.

Na poskytnutí nezbytné podpory ve vzdělávání odpovídající míře vzdělávacích potřeb mají znevýhodnění žáci právo vyplývající z platné legislativy i mezinárodních úmluv, které stojí nad národní legislativou. Pozměňovací návrh naplňování tohoto práva ohrožuje a staví postižené děti i školy, které je vzdělávají do složité situace, která může vyústit v žaloby a negativně ovlivnit vzdělávání znevýhodněných dětí i jejich další uplatnění.

Apelujeme proto na poslance, aby převod financování části podpůrných opatření na zřizovatele nepodpořili a ponechali jej v současném režimu.

  • Férová škola, z. s.
  • Nová škola, o. p. s.
  • Asociace sociálních pedagogů, z. s.
  • Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, z.s.
  • Aliance pro individualizovanou podporu, z.s.
  • PARENT PROJECT, z. s.
  • Platforma pro včasnou péči z.s.
  • Učitel naživo, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, z.ú.
  • METODĚJ z.s.
  • Asociace malých inovativních škol z. s.
  • Národní asociace pacientských organizací, z.s.
  • Rytmus Střední Čechy, o.p.s.
  • JUDr. Ivana Marešová, členka poradního orgánu veřejného ochránce práv osob se zdravotním postižením
  • Zlínský kraj
  • Spoluškola, z. s.
  • Společnost pro mukopolysacharidosu, z.s.
  • Společnost pro ranou péči, z. s.
  • Asociace pracovníků speciálně pedagogických center
  • Nadační fond Eduzměna
  • Amalthea z.s.
  • RATOLEST BRNO, z.s.
  • Člověk v tísni, o. p. s.
  • Česká asociace pro vzácná onemocnění z. s.
  • Základní škola Velké Hamry, příspěvková organizace
  • META, o.p.s. - Podpora příležitostí ve vzdělávání
  • Asociace Dítě a Rodina, z.s.
  • Jules a Jim, z.ú.
  • Česká komora tlumočníků znakového jazyka, z. s.
  • Partnerství pro vzdělávání 2030+, z. ú.
  • Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s.