Cílem článku je shrnout základní momenty hodnocení výsledků vzdělávání žáka základní školy nebo střední školy v průběhu hlavních prázdnin, a to hodnocení v náhradním termínu, komisionálního přezkoušení žáka v případě pochybností o správnosti hodnocení žáka na vysvědčení a komisionální opravné zkoušky. V článku jsou porovnána pravidla „standardně“ stanovená školským zákonem a prováděcími vyhláškami a pravidla vyhlášky č. 211/2020 Sb., o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020.
Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení
K případům, kdy jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny v době hlavních prázdnin, patří i hodnocení žáka za druhé pololetí školního roku v náhradním termínu.
Je zřejmé, že uvedené hodnocení navazuje na pravidla určující, kdy, za jakých podmínek je žák hodnocen, resp. nehodnocen z určitého předmětu na vysvědčení.
Při „standardním“ průběhu školního roku a použití školního řádu
- se na vysvědčení za druhé pololetí hodnotí pouze výkony realizované ve druhém pololetí školního roku a
- zjišťuje, zda může být žák hodnocen na vysvědčení určitým stupněm prospěchu (nebo odpovídajícím slovním vyjádřením), na základě toho, zda žák splnil, nebo nesplnil podmínky hodnocení stanovené školním řádem (např. minimální počet známek, počet známek z ústních zkoušek, zpracování prezentace atd.).
Tato pravidla stanovená školním řádem vycházejí z § 30 odst. 2, § 51 odst. 1 a § 69 odst. 1 školského zákona, § 14 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění, a § 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění.
Mimořádný průběh druhého pololetí školního roku 2019/2020 reflektuje vyhláška č. 211/2020 Sb., která stanoví širší rozsah výkonů žáka nebo skutečností, ze kterých hodnocení žáka vychází, případně podpůrně vychází. Tím se zmenšuje pravděpodobnost toho, že žák bude na vysvědčení z určitého předmětu za druhé pololetí „nehodnocen(a)“.
Konkrétně to znamená následující: V § 1 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 211/2020 Sb. se stanoví, že hodnocení vychází z výkonů, které školní řád standardně nepředjímá (např. podklady získané při vzdělávání na dálku), a hodnocení probíhá způsobem, který školní řád neupravuje (hodnocení vychází „podpůrně“ z určitých podkladů).
|
Vyhláška č. 211/2020 Sb.
§ 1
V základním vzdělávání, středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři vychází hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020
a)
z podkladů pro hodnocení získaných v druhém pololetí v době, kdy žák má povinnost řádně docházet do školy,
b)
podpůrně z podkladů pro hodnocení získaných při vzdělávání na dálku, pokud má pro takové vzdělávání žák podmínky, nebo podpůrně z podkladů pro hodnocení získaných při vzdělávacích aktivitách konaných ve škole v době, kdy žák nemá povinnost řádně docházet do školy, a
c)
podpůrně z hodnocení výsledků žáka za první pololetí školního roku 2019/2020.
Lze předpokládat, že
*
tento širší rozsah hodnocených výkonů žáka nebo skutečností a fakt, že se z některých podkladů vychází „podpůrně“, není v souladu se školním řádem školy; např. školní řád striktně vychází z toho, že se hodnotí pouze výkony žáků ve druhém pololetí školního roku a pouze ty výkony, které jsou popsány ve školním řádu (tj. školní řád nepočítá s tím, že se hodnotí např. testování žáka online nebo výkon žáka prezentovaný „na dálku“; nevymezuje význam „podpůrného“ využití určitých podkladů),
*
použití pravidel školního řádu by způsobilo, že žák bude na konci druhého pololetí „nehodnocen(a)“ (např. proto, že nemá dostatečný počet známek z ústního zkoušení, které probíhá ve škole; neskočil do dálky nebo nenapsal ve škole pololetní písemnou práci).
Proto § 1 odst. 2 vyhlášky č. 211/2020 Sb. také zakotvuje pravidlo, podle kterého se tato pravidla školního řádu nepoužijí.
Vyhláška č. 211/2020 Sb.
§ 1
(2) Pravidla ve školním řádu nebo pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků schválená školskou radou, která jsou v rozporu s odstavcem 1 nebo která neumožňují hodnocení žáků za druhé pololetí školního roku 2019/2020 podle odstavce 1, se nepoužijí.
Dále se ve středních školách ještě více rozšiřuje okruh hodnocených skutečností, neboť § 1 odst. 3 vyhlášky č. 211/2020 Sb. střední škole dává možnost, aby hodnocení žáka střední školy vycházelo také z podkladů o vykonané pracovní povinnosti podle krizového zákona nebo dobrovolné pomoci, pokud se vztahují k oboru vzdělání. Lze tedy shrnout: Pravidla vyhlášky č. 211/2020 Sb. vymezující, z jakých podkladů vychází hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020, upřednostnění pravidel vyhlášky a naopak nepoužití „kolidujících“ pravidel školního řádu přibližují pravidla hodnocení mimořádné realitě vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020. Zvětšují pravděpodobnost postupu, kdy budou existovat dostatečné podklady pro hodnocení žáka a žák bude na konci druhého pololetí školního roku 2019/2020 z určitého předmětu „hodnocen(a)“ a celkově bude také určitým způsobem hodnocen (např. „prospěl s vyznamenáním“).
|
Hodnocení v náhradním termínu
Pokud není možné žáka základní školy nebo střední školy hodnotit ani tehdy, když se využijí speciální pravidla stanovená § 1 vyhlášky č. 211/2020 Sb., je nutné následně postupovat v závislosti na tom, zda se jedná o
- žáka základní školy,
- žáka střední školy, který se nepřihlásil k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020 nebo se nepřihlásil k závěrečné zkoušce,
- žáka střední školy, který se přihlásil k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020 nebo se přihlásil k závěrečné zkoušce.
Navazující důsledky jsou shrnuty v tabulkách a schématu.
|
„Nehodnocení“ žáka základní školy ve druhém pololetí školního roku 2019/2020
„Nehodnocení“ žáka střední školy, který se nepřihlásil k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020 nebo se nepřihlásil k závěrečné zkoušce
|
Právní úprava stanovená školským zákonem
|
Odlišnosti, metodická doporučení pro školní rok 2019/2020
|
|
|
– ředitel školy stanoví termín hodnocení v náhradním termínu, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku (§ 52 odst. 3, § 69 odst. 6 školského zákona)
– stanovení hodnocení v náhradním termínu je povinností ředitele školy, žák o hodnocení v náhradním termínu nežádá
– hodnocení v náhradním termínu není komisionální zkouškou nebo komisionálním přezkoušením (§ 53 odst. 2 a 4 školského zákona, § 69 odst. 4, 7 a 9 školského zákona)
– právním předpisem není stanoveno, kolikrát může být žák hodnocen v náhradním termínu v jednom dni; dále není stanoveno, zda hodnocení v náhradním termínu probíhá za přítomnosti jednoho, nebo více pedagogických pracovníků; je vhodné, aby pravidlo stanovil ředitel školy
– žák je při hodnocení v náhradním termínu hodnocen podle pravidel školního řádu
– pokud je žák hodnocen v náhradním termínu, je mu následně vydáno vysvědčení, na kterém je žák hodnocen určitým stupněm prospěchu nebo odpovídajícím slovním hodnocením
|
– ve školním roce 2019/2020 bude hodnocení probíhat v kontextu speciálních pravidel hodnocení dle vyhlášky č. 211/2020 Sb.
– podle materiálu MŠMT Postup při hodnocení výsledků vzdělávání žáků základních a středních škol za druhé pololetí školního roku 2019/20201) v případě základní školy předmětem hodnocení může být vzdělávací obsah pouze za období do 10. března 2020 a podpůrně vzdělávací obsahy za období od 11. března 2020
|
||
|
„Nehodnocení“ žáka střední školy, který se přihlásil k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020 nebo se přihlásil k závěrečné zkoušce
|
Právní úprava stanovená školským zákonem
|
Právní úprava stanovená vyhláškou č. 211/2020 Sb.
|
|
|
–
|
Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 211/2020 Sb. platí:
– na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020 nelze žáka hodnotit slovem „nehodnocen(a)“ nebo ekvivalentním slovním hodnocením,
– pokud by na vysvědčení žáka mělo být uvedeno v rubrice určitého vyučovacího předmětu slovo „nehodnocen(a)“, místo tohoto slova se uvede slovo „prospěl(a)“ nebo ekvivalentní slovní hodnocení,
– pokud by na vysvědčení žáka mělo být uvedeno celkově „nehodnocen(a)“, uvede se slovo „prospěl(a)“ nebo ekvivalentní slovní hodnocení.
|
||
Přezkoumání výsledků hodnocení žáka
Přezkoumání výsledků hodnocení žáka na vysvědčení je nástrojem, kterým se může zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák domáhat nápravy hodnocení chování nebo hodnocení výsledků vzdělávání v jednotlivých předmětech.
Ve druhém pololetí školního roku 2019/2020 se v některých případech použije
- právní úprava stanovená školským zákonem a prováděcími právními předpisy,
- vyhláška č. 211/2020 Sb.
Momentem, který určuje postup podle školského zákona a prováděcích vyhlášek nebo podle vyhlášky č. 211/2020 Sb., je osoba žáka, který má v rámci přezkoumání výsledků hodnocení žáka konat komisionální přezkoušení. Je zřejmé, že klíčovou osobou v tomto směru je žák střední školy, který se přihlásil k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020 nebo závěrečné zkoušce.
Schematické shrnutí se zdůrazněním pravidel stanovených vyhláškou č. 211/2020 Sb. je uvedeno dále.
Z uvedeného schématu je zřejmé, že pro většinu žáků jsou pravidla přezkoušení výsledků hodnocení normami školského zákona a prováděcích vyhlášek, které jsou popsány dále.
Podmínky, za kterých může zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka požádat o přezkoumání výsledků hodnocení žáka, jsou shodným způsobem vymezeny jak v případě žáků základní školy, tak v případě žáků střední školy: Má-li zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad (§ 52 odst. 4, § 69 odst. 9 školského zákona).
Lze proto konstatovat, že zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka postačí, pokud
- odůvodní svou žádost tím, že má pochybnosti o správnosti hodnocení; přitom své pochybnosti nemusí zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka dokazovat nebo zdůvodňovat,
- dodrží předepsanou lhůtu pro podání žádosti.
Ve vztahu ke lhůtě určené pro podání žádosti je vhodné zdůraznit, že konec uvedené lhůty se počítá
- jako konec lhůty subjektivní, tj. počítá se ode dne, kdy se zletilý žák nebo zákonný zástupce o hodnocení prokazatelně dozvěděl (např. na rodičovských schůzkách, výchovné komisi),
- jako konec lhůty objektivní, tj. počítá se ode dne vydání vysvědčení.
Příklad 1
Zákonný zástupce se prokazatelně dozvěděl o hodnocení žáka na vysvědčení v pátek 26. 6. na jednání výchovné komise. Má právo podat žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka za druhé pololetí do tří pracovních dnů od uvedeného dne, tj. do středy 1. 7. Pokud by tuto žádost podal ve čtvrtek 2. 7., nedodrží subjektivní lhůtu pro podání žádosti a jeho právo na podání žádosti zaniká.
Příklad 2
Zákonný zástupce se nedozvěděl prokazatelně o hodnocení žáka na vysvědčení před vydáním vysvědčení. S obsahem vysvědčení se seznámil v den vydání vysvědčení, tj. v úterý 30. 6. Následně má právo požádat o přezkoumání výsledků hodnocení žáka za druhé pololetí do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, tj. do pátku 3. 7.
Proces, který následuje po podání žádosti, je odvislý od toho, zda se žádost týká přezkoumání výsledků hodnocení chování žáka, hodnocení předmětů výchovného zaměření, nebo hodnocení jiných předmětů („nevýchovného“ zaměření).
Jak plyne z § 52 odst. 5 a § 69 odst. 10 školského zákona, zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může také požádat o přezkoumání hodnocení chování na vysvědčení. Tento případ se v praxi často neobjevuje, avšak zaslouží si pozornost minimálně s ohledem na to, kdo hodnocení chování přezkoumává. Podle § 52 odst. 5 školského zákona (a obdobně dle § 69 odst. 10 školského zákona) platí: V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. Je zřejmé, že chování (byť se nejedná o předmět) musí hodnotit určitá osoba, která má být vymezena ve školním řádu. Od určení této osoby se následně odvíjí subjekt, který provádí přezkoumání hodnocení chování (tj. buď ředitel školy, nebo krajský úřad).
V případě, že se koná komisionální přezkoušení, je pro základní školu složení komise upraveno § 22 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění.
Skutečnost, že komisionální přezkoušení ve střední škole má formu komisionální zkoušky, zakotvuje § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění. Přitom podrobnosti o komisionální zkoušce stanoví školní řád [§ 4 písm. c) vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění]. Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole (§ 6 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění).
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení žáka základní školy stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem (§ 22 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění). Totéž lze konstatovat pro přezkoušení žáka střední školy, neboť podrobnosti o komisionálních zkouškách obsažené ve školním řádu střední školy jsou součástí pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů [§ 4 písm. c) vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění].
Jak žák základní školy, tak žák střední školy může komisionální přezkoušení / komisionální zkoušku konat v jednom dni pouze jednu, resp. pouze z jednoho předmětu (§ 22 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění; § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění).
Ve vztahu ke komisionálnímu přezkoušení žáka základní školy vyhláška č. 48/2005 Sb., v platném znění, výslovně uvádí, že výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení (§ 22 odst. 3) a že vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku (§ 22 odst. 7).
I když vyhláška č. 13/2005 Sb., v platném znění, neobsahuje pravidlo vymezující vztah komisionálního přezkoušení (komisionální zkoušky) a opravné zkoušky, je jejich vztah stejný jako v případě uvedených zkoušek konaných v základní škole. Důvod spočívá v odlišném účelu těchto zkoušek. Komisionální přezkoušení je „opravným prostředkem“, který může využít zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení žáka na vysvědčení. Účelem opravné zkoušky je „napravit“ hodnocení žáka z určitého předmětu, umožnit postup do vyššího ročníku nebo úspěšné ukončení závěrečného ročníku středního vzdělávání. Proto, jak výstižně shrnuje P. Katzová, se vzájemně nevylučuje uplatnění komisionálního přezkoušení a opravné zkoušky v případě hodnocení žáka z jednoho předmětu na konci druhého pololetí.2)
Komisionální opravná zkouška
Komisionální opravné zkoušky konají za podmínek stanovených právními předpisy žáci základní školy i žáci střední školy.
Na jejich konání, resp. nekonání, ve druhém pololetí školního roku 2019/2020 bude mít zprostředkovaně vliv použití pravidel hodnocení žáků dle § 1 vyhlášky č. 211/2020 Sb. V metodickém materiálu MŠMT Postup při hodnocení výsledků vzdělávání žáků základních a středních škol za druhé pololetí školního roku 2019/2020se výslovně uvádí: Hodnocení v průběhu vzdělávání na dálku nebo při vzdělávacích aktivitách formou školních skupin nebo jinou formou do konce druhého pololetí nesmí být důvodem pro hodnocení žáka na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020 stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Přímý vliv na konání nebo nekonání opravné komisionální zkoušky je určen osobou, která má tuto zkoušku konat, tj. zda se jedná, nebo nejedná o žáka střední školy, který se přihlásil k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020 nebo závěrečné zkoušce (viz § 3 odst. 2 vyhlášky č. 211/2020 Sb.).
Jednotlivé kroky úvahy spojené s konáním opravné komisionální zkoušky jsou shrnuty dále pomocí schématu.
Podmínky, jejichž splnění podmiňuje konání komisionální opravné zkoušky, a vlastní pravidla komisionální opravné zkoušky, která stanoví školský zákon a prováděcí právní předpisy pro žáky základní a střední školy, jsou porovnány v následující tabulce.
|
základní škola
|
střední škola
|
|
|
kdo koná opravnou zkoušku
|
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(§ 53 odst. 1 školského zákona)
|
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku.
(§ 69 odst. 7 školského zákona)
|
|
komisionální zkouška
|
Opravné zkoušky jsou komisionální.
(§ 53 odst. 2 školského zákona)
|
Opravné zkoušky jsou komisionální.
(§ 69 odst. 7 školského zákona)
Komisionální zkoušku koná žák v případě, kdy koná opravné zkoušky.
[§ 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění]
|
|
komise
|
Pravidla jmenování, složení komise stanoví § 22 a § 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění.
|
Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky stanoví ředitel školy (§ 6 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění).
|
|
období konání zkoušky
|
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.
(§ 53 odst. 2 školského zákona)
|
Žák koná opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.
(§ 69 odst. 7 školského zákona)
Komisionální zkoušku může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
(§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění)
|
|
počet zkoušek v jednom dni
|
Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
(§ 53 odst. 2 školského zákona)
|
Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
(§ 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění)
|
|
školní řád
|
Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.
(§ 30 odst. 2 školského zákona)
|
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků obsahují vždy podrobnosti o komisionálních zkouškách a jsou součástí školního řádu.
[§ 4 písm. c) vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění]
|
|
zveřejnění
|
–
|
Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.
(§ 6 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění)
|
Shrnutí
Je vhodné, aby ve druhém pololetí školního roku 2019/2020 základní školy věnovaly zvýšenou pozornost pravidlům získávání podkladů pro hodnocení žáků a kritériím hodnocení žáků, a to v kontextu vyhlášky č. 211/2020 Sb. Případné navazující činnosti probíhající v době hlavních prázdnin, tj. hodnocení v náhradním termínu, komisionální přezkoušení nebo komisionální zkouška, proběhnou podle pravidel daných školským zákonem nebo vyhláškou č. 48/2020 Sb., v platném znění.
Také střední školy budou získávat podklady pro hodnocení žáků a hodnotit výsledky vzdělávání žáků s využitím vyhlášky č. 211/2020 Sb. Ve vztahu k hodnocení v náhradním termínu, komisionálnímu přezkoušení a komisionální opravné zkoušce však musejí vždy rozlišovat, zda se jedná, nebo nejedná o žáka, který se přihlásil na jarní zkušební období roku 2020 k maturitní zkoušce nebo koná závěrečnou zkoušku.
1) Postup při hodnocení výsledků vzdělávání žáků základních a středních škol za druhé pololetí školního roku 2019/2020 [online]. 2020, s. 4 [cit. 2020-05-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/msmt-vydalo-vyhlasku-k-hodnoceni-druheho-pololeti-2019-2020.
2) Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009. ASPI. Komentář k § 69.
Zdroj: Pro časopis Řízení školy PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph.D.