Kariérové poradenství na zeleno

Možná se ptáte, proč by se toto téma mělo týkat kariérového poradenství ? Protože svět práce je úzce spjat s penězi, velkými společnostmi, mocí a vlivem na svět daleko více než svět domácností. Pro zachování ekologické rovnováhy nestačí, že třídím kelímky od jogurtu, pokud budu současně pracovat ve firmě, která produkuje nerecyklovatelný odpad ve velkém. A málokdo má takovou možnost ovlivňovat budoucí podobu světa jako kariéroví poradci pracující s mládeží.  Je si toho vědoma i mezinárodní asociace pro poradenství (IAEVG), která již v roce 1995 upozornila na napětí mezi ekonomickým růstem a ekologickou udržitelností.  Pojďme se společně zamyslet nad způsoby, jak realizovat „zelené poradenství“ v praxi.

Pro mne osobně existují minimálně dva úhly pohledu, jak s tématem příroda v kariérovém poradenství pracovat. Jedním je integrace ekologických témat do aktivit kariérového poradenství (tj. pečujeme o přírodu). Druhou možností je využít přírody kolem nás jako nástroj k sebepoznání (tj. příroda pečuje o nás).

Možná někoho napadne, že už na „standardní“ kariérové poradenství na školách často nezbývá čas či energie, což teprve na to „zelené“… Zkuste jej nevnímat jako další úkol navíc, ale jako přirozenou součást aktivit, které byste dělali obvykle. Ukažte mladým lidem, že je normální toto téma otevírat. Všichni máme možnost volby a každá volba má nějaký důsledek. Např. když se s žáky bavíte o tom, jaká povolání existují, nechte je současně přemýšlet nad „zelenými“ variantami. Profesor Peter Plant, který se tématem dlouhodobě zabývá, navrhuje např. tato zelená povolání:

• Právník, který řeší ekologická témata
• Kadeřník, který používá ekologicky odbouratelnou kosmetiku
• Farmář, který používá ekologická hnojiva/krmiva
• Stavař/zedník, který využívá ekologické materiály
• Dopravce, který preferuje ekologickou formu dopravy
• atd.

Napadá vás, jak by mohl vypadat zelený fotbalista, kuchař, zeměměřič, designér, barman, učitel, novinář, kytarista, provozovatel diskotéky či majitel cestovní kanceláře?

Kromě již existujících povolání můžete také žáky a studenty upozorňovat na možnost nové profese vytvářet. Pro inspiraci doporučuji např. právě připravovanou metodickou příručku Cesta za horizont kariérového poradenství. Kritická reflexe v praxi, která bude zdarma ke stažení na stránkách EKS (www.ekskurzy.cz) od června 2021.

Chodíte-li s žáky na exkurze do firem, zadejte jim předem jako jeden z úkolů, ať si všímají konkrétních příkladů, jak se tato firma chová zodpovědně k planetě. Pokud nic nenajdete, můžete nechat žáky navrhnout, co by změnili. Trénujete-li s žáky a studenty sebeprezentaci (např. nácvik pohovoru nebo tvorba portfolia), naučte je hovořit o vlastních hodnotách a tématech, která jsou pro ně důležitá. Rozvíjíte-liu svých žáků kompetence k rozhodování a práci s prioritami, nezapomínejte na environmentální hlediska. Učíte-li práci s informacemi, nechte mladé lidi, ať vyhledávají a ověřují např. společenskou odpovědnost u firem či odvětví, o která se zajímají. A pokud podporujete žáky v úvahách o budoucí kariérní cestě, diskutujte s nimi možnosti, jak by sami díky své profesi mohli ovlivňovat svět. Posílíte jejich pocit zodpovědnosti a je tu velká šance, že se to pro ně stane motivací k dalšímu studiu.

Inspirací mohou být i filmové ukázky udržitelných profesí (např. Sedmá generace https://sedmagenerace.cz/temata/eko-styl/, České sociální podnikání https://ceske-socialni-podnikani.cz/socialni-podnikani/videa nebo Jeden svět na školách https://www.jsns.cz/).

Můžeme to ale vzít i z jiného konce. Jestliže jsme součástí přírody, pak nám příroda může poskytnout cenné informace o nás samotných. Jak to? Pobyt v přírodě je zážitek, a pokud naše zážitky reflektujeme, můžeme si na nich hodně uvědomit. Je velmi těžké představit si „co by kdyby…“ a na základě toho vyvozovat závěry o své budoucnosti. Jak vlastně může mladý nezletilý člověk vědět, jestli bude dobrým pekařem, právníkem či zoologem, když se opírá téměř výhradně o teoretické hypotézy, nezřídka ovlivněné zkreslenými nebo neúplnými informacemi? Právě proto musí být nedílnou součástí kariérového poradenství téma sebepoznání. A právě proto my kariéroví poradci pracujeme s reálnými zkušenostmi– zážitky, které se opravdu staly a kde můžeme s jistotou říci, jak jsme se zachovali (a jak jsme se cítili). Není reálné, že by si každý žák vyzkoušel velké množství povolání, proto využíváme k sebepoznání jakékoli zážitky.

A mohou to být i zážitky z přírody, pokud se naučíme jí naslouchat. Ideální jsou školní pobyty v přírodě, kde je skvělá příležitost k mírnému vykročení z komfortní zóny a k experimentování. Můžete např. nechat žáky najít si své místo (každý jiné) v okolí vašeho dočasného bydliště a dát jim dostatek času na jeho prozkoumání. Zadání je velmi jednoduché – setrvat na místě a být přítomen všemi smysly. Dovolte jim pozorovat detaily, zkoumat strukturu listů či lesních plodů, čichat lesní vůně, naslouchat tichu či ochutnávat kůru stromů. Automaticky se dostaví emoce, žáci je mohou pozorovat, dělat si záznam a hledat souvislosti. Následné reflektivní otázky mohou být např. tyto: 

Nemůžeme očekávat, že výlet do lesa přinese nápad, kam si podat přihlášku. Žáci si ale mohou uvědomit, zda jsou např. spíše zaměřeni na detail, jaký způsob práce či přemýšlení jim vyhovuje, mohou si vzpomenout, které situace jsou jim příjemné a které ne…, a to vše se později při přemýšlenío budoucí kariérní cestě může hodit jako kritérium (mám se hlásit na školu XY, když vím, že v lese nebylo příjemné…?). Díky reálnému zážitku si uvědomí něco o sobě a tuto vědomost pak použijí při plánování budoucnosti (již lépe vědí, co chtějí…). S tímto principem pracuje např. eko-arteterapie, terapeutický směr, který napomáhá sebevyjádření a sebepoznání prostřednictvím pobytu v přírodě, za každého počasí a v každé denní i roční době. Je to způsob, jak se naučit více naslouchat svým reálným potřebám i možnostem a méně se zabývat uměle vytvořenými obrazy ve virtuálním světě.

Výše popsaná aktivita může mít mnoho alternativ. Např. můžete vyzvat žáky, aby si na místě vyfotili symbol, a dále s ním pracovat. Můžete je nechat pozorovat stejné místo, ale v jiném čase a sledovat jeho proměnu. Můžete vyrazit společně na výlet a požádat žáky, aby si vybrali na cestě místo, které je nejvíce oslovilo. Žáci mohou své dojmy diskutovat v malých skupinách a zvědomovat, že každý si všímá odlišných věcí a to že je součástí naší jedinečnosti atd. A jde to i v době distanční výuky. Jednoduše zadáte úkol vyrazit do přírody a následně žáci zpracují reflexi a diskutují, co podstatného si uvědomili.

Zelené může být cokoli. A zelená je také symbol přirozenosti. A o tom by zelené poradenství mělo být především. Nemusíte čekat na složité metodiky či regulace, začněte tam, kde je to vám osobně nejpřirozenější, určitě neuděláte chybu. Stejně jako vašim žákům i vám musí vaše práce dávat smysl. Ať hledáte nové impulzy, nebo potřebujete „dobít baterky“, zkuste sami vyrazit do zeleně, uděláte tím něco pro své těloi mysl. Možná při tom vymyslíte vlastní cestu k zelenému poradenství.