Kritéria pro přijímání do mateřských škol

Školský zákon stanovuje povinnost přednostně přijmout děti starší tří let, které mají trvalý pobyt ve školském obvodu mateřské školy.¹⁾ Jedná se o tzv. spádové děti. Kromě tohoto pravidla zákon nedává žádný návod pro použití dalších kritérií. Nejvyšší správní soud k této problematice uvedl, že kritéria mají být předem stanovená, rovně uplatňovaná, logická a nediskriminační.²⁾

Zákon fakticky rozlišuje tři různé režimy přijímání dětí do mateřských škol. Jde o režim dětí s povinností předškolního vzdělávání (tj. pětileté a starší), režim dětí s právem přednostního přijetí (tj. tříleté a starší) a režim ostatních dětí. Přípustnost některých kritérií se pak může lišit podle režimu, ve kterém se dítě nachází.

Po zavedení povinného předškolního roku a stanovení školských obvodů se přijímání dětí do mateřských škol blíží přijímání dětí do základních škol. Přípustnost některých kritérií tak lze posuzovat obdobně. Jde např. o pořadí přijetí přihlášky, sdílení alternativního pedagogického přístupu nebo vzdálenost bydliště či místa trvalého pobytu od mateřské školy. V podrobnostech lze tedy odkázat na jejich rozbor podaný ochráncem v dokumentu k rovnému přístupu k povinné školní docházce.³⁾

Určitá vágnost právní úpravy může nicméně působit komplikace při používání kritérií. I proto níže krátce rozebereme vybraná kritéria z pohledu doporučení ochránce. Jejich bližším rozborem se ochránce zabývá v samostatném dokumentu týkajícím se rovného přístupu k předškolnímu vzdělávání.⁴⁾ Ochráncem doporučený postup zobrazuje přiložený diagram, který může sloužit k lepší orientaci.

Pro děti, které před začátkem školního roku dosáhnou pátého roku věku, je předškolní vzdělávání povinné. Mateřská škola se ale může zároveň ocitnout v situaci, kdy má přetlak spádových dětí starších tří let. V takovém případě ochránce doporučuje, aby škola upřednostnila spádové děti s povinností předškolního vzdělávání. Tím jim totiž umožní splnit jejich zákonnou povinnost.

Nespádové dítě s povinností předškolního vzdělávání však takto podle ochránce upřednostnit nelze. Platí totiž, že zásadně nelze přijmout nespádové dítě na úkor spádového. Nespádové dítě má právo na přednostní přijetí ve své spádové mateřské škole. Nespádové dítě s povinností předškolního vzdělávání lze podle ochránce upřednostnit až po přijetí všech spádových dětí s právem přednostního přijetí.

Místo trvalého pobytu představuje kritérium, které explicitně zmiňuje školský zákon. Hraje nezastupitelnou roli při přijímání dětí s povinností předškolního vzdělávání a dětí s právem přednostního přijetí na základě věku. V praxi se může stát, že mateřské škole po přijetí všech těchto spádových dětí ještě zbyde volná kapacita. Pak je podle názoru ochránce legitimní, když škola upřednostní děti, které mají místo trvalého pobytu ve školském obvodu dané školy a zatím nedosáhly věku pro přednostní přijetí. Toto zvýhodnění by se podle ochránce mělo vztahovat také na děti cizinců, které mají místo pobytu ve školském obvodu dané školy.

Věk je spolu s místem trvalého pobytu přednostním kritériem, které uvádí školský zákon. Podle něj mají děti starší tří let právo na přednostní přijetí. Zákon už ale neřeší situace přetlaku těchto dětí. V takovém případě ochránce považuje za legitimní upřednostnit starší spádové děti oproti mladším spádovým dětem. U nich se totiž předpokládá větší potřeba předškolního vzdělávání s blížícím se nástupem do základní školy. Současně však ochránce dodává, že takto lze postupovat pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo přednostního přijetí i v jiné mateřské škole (tj. má více spádových mateřských škol).

Podle ochránce lze kritérium věku používat bez omezení u nespádových dětí. Je tedy podle něj možné upřednostnit starší nespádové dítě na úkor mladšího nespádového dítěte. Zásadně však podle ochránce nelze přijmout starší nespádové dítě na úkor dítěte mladšího spádového s právem přednostního přijetí.

 

Na první pohled se může zdát pochopitelné upřednostnit děti rodičů, kteří již pracují a mají větší potřebu děti umístit do školky, oproti dětem rodičů, z nichž je jeden na mateřské či rodičovské dovolené. Mateřské školy ale poskytují předškolní vzdělávání, nikoli službu hlídání dětí (byť fakticky má umístění dítěte do mateřské školy i tuto výhodu). Toto kritérium přehlíží vzdělávací funkci mateřské školy, kdy jsou děti rozlišovány podle skutečnosti, která nemá přímý vliv na jejich potřebu vzdělávat se. Proto podle ochránce nemůže být toto kritérium paušálním.

V odůvodněných případech si nicméně ochránce dokáže představit podpůrné použití tohoto kritéria, a sice například při rovnosti bodů. Při přetlaku spádových dětí s právem přednostního přijetí ochránce považuje toto kritérium navíc za přiměřené pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole.

V praxi se objevuje i kritérium, které upřednostňuje děti rodičů podle konkrétního typu zaměstnavatele. Jde například o děti rodičů, kteří jsou zaměstnanci obce, obecního úřadu nebo mateřské školy zřizované obcí nebo kteří pracují ve školství. Takové kritérium ochránce vnímá jako rozporné s principem rovnosti účastníků řízení a nestrannosti správního orgánu, který patří mezi základní principy správního řízení.⁵⁾ Rozhodnutí založené na tomto kritériu je dle ochránce nezákonné. Výjimku představují pouze mateřské školy speciálně zřízené pro děti zaměstnanců podle § 34 odst. 8 školského zákona.

Kritérium, které zvýhodňuje děti v nepříznivé sociální situaci, může být podle ochránce legitimní. Důvodem je skutečnost, že některé složky předškolního vzdělávání (jako např. podíl na zdravém citovém rozvoji či socializace dítěte) jsou pro dítě v nepříznivé sociální situaci potřebnější. Vhodné je toto kritérium doplnit o příkladný výčet případů, které mohou představovat nepříznivou sociální situaci. Může jít např. o osiřelé dítě, dítě samoživitele či samoživitelky nebo dítě, kterému hrozí sociální vyloučení.

Při přetlaku spádových dětí s právem přednostního přijetí však ochránce považuje toto kritérium za přiměřené v zásadě pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole.

S tímto kritériem se nicméně pojí zvýšená míra obezřetnosti při posuzování, neboť ředitelé mateřských škol musí dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pokud zvýhodní dítě v konkrétní nepříznivé sociální situaci, musí zvýhodnit i jiné dítě, které je v situaci shodné nebo podobné.

Ochránce obecně pohlíží na kritéria související se zdravotním stavem dítěte jako na nevhodná, a to z důvodu jejich neurčitosti. Pokud by mateřská škola odmítla nebo znevýhodnila děti kvůli jejich zdravotnímu postižení, mohlo by se jednat o zakázanou diskriminaci podle antidiskriminačního zákona.⁶⁾ Zdravotní postižení totiž představuje tzv. chráněný důvod, pro který nelze s někým zacházet méně příznivě než s někým jiným v obdobné situaci.

Pro úplnost nutno dodat, že požadavek zdravotní způsobilosti ve smyslu požadavku povinného očkování představuje plnění zákonné povinnosti. Za legitimní lze podle ochránce pokládat také takový výklad požadavku na zdravotní způsobilost, který vylučuje přijetí dítěte trpícího vážnou dlouhodobou infekční chorobou, která by mohla ohrozit ostatní osoby dostávající se do styku s tímto dítětem v průběhu předškolního vzdělávání. Takový výklad a z něj plynoucí omezení musí být vždy věrohodně medicínsky odůvodněno.

Podle ochránce může být toto kritérium odůvodněno legitimním cílem posilování sourozeneckých vazeb a slaďování rodinného a pracovního života rodičů. Při přetlaku spádových dětí ochránce doporučuje toto kritérium použít pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole.

Jestliže má mateřská škola kapacitu i na přijetí nespádových dětí, ale je nutné mezi nimi vybírat, může dle názoru ochránce přijmout přednostně ty, které zde mají sourozence. Nespádové děti se totiž mohou přihlásit do své spádové školy.

Pokud mateřská škola nebude moci rozhodnout ani po uplatnění kritérií, která nejsou v rozporu se školským či antidiskriminačním zákonem a jsou legitimní, nabízí se losování. Byť se toto kritérium výběru může zdát tvrdé, podle ochránce může být za dané situace nejobjektivnější a nejspravedlivější. Vhodné je, aby mateřská škola předem upravila podmínky losování (např. čas a místo konání, kdo a jakým způsobem losování uskuteční) a s dostatečným časovým předstihem o nich informovala rodiče.