Odpovědi zpracované MŠMT
Musí být „svatý týden“ čerpán do konce dubna, nebo lze čerpat 5 dnů k přípravě na konání maturitní zkoušky až v květnu?
„Svatý týden“, tedy 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky dle § 81 odst. 8 školského zákona, může být čerpán kdykoliv, kdy volné dny plní účel, ke kterému jsou stanoveny, tj. k přípravě na maturitní zkoušku, a to i v době po vydání ročníkového vysvědčení v posledním ročníku vzdělávání, tedy v květnu. Je v kompetenci ředitele školy, zda 5 dnů, na něž mají žáci nárok, rozdělí na jednotlivé dny před konáním různých zkoušek, nebo je stanoví vcelku.
Na který den připadá datum vydávání vysvědčení v posledním ročníku?
Termín předávání vysvědčení žákům posledních ročníků je poslední vyučovací den posledního týdne před zahájením společné části maturitní zkoušky na základě § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů. Pro školní rok 2023/2024 je datum konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2024 stanoveno od čtvrtka 2. května 2024 do úterý 7. května 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že na den 1. května připadá státní svátek, je posledním vyučovacím dnem úterý 30. dubna 2024, v tento den se vydává vysvědčení. V případě, že ředitel školy stanoví např. 3 dny volna k přípravě na společnou část maturitní zkoušky na dny 28. až 30. dubna 2024, pak se vysvědčení bude vydávat s datem 27. dubna 2024.
Mohou žáci, kteří neukončili poslední ročník konat maturitní zkoušky?
Profilové zkoušky konané formou písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky se konají nejdříve 1. dubna – tyto zkoušky konají všichni žáci přihlášení ke konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období, neboť není jisté, zda úspěšně ukončí ročník. Obdobně je umožněno žákovi zadání a odevzdání maturitní práce, a je-li termín odevzdání stanoven před vydáním vysvědčení, může být i vypracován posudek. Žák, jenž neukončil ročník, však práci neobhajuje. Téma se zachovává pro opravnou a náhradní zkoušku, v případě, že žák úspěšně ukončí poslední ročník v tomtéž roce.
Úspěšně vykonané části zkoušky žákem, který nemohl tuto zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník, se uznávají. Neúspěšně vykonané se „nepřenášejí“ a jsou konány znovu v prvním řádném termínu pro podzimní zkušební období.
Žáci, kteří neukončili úspěšně poslední ročník vzdělávání, nekonají po 30. dubnu žádné další části maturitní zkoušky. (Pravidla konání maturitní zkoušky vycházejí z pojetí maturit jako zkoušek konaných zásadně až po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Klasifikace za poslední ročník je významným ukazatelem způsobilosti žáka konat maturitní zkoušku a logická návaznost ukončování středního vzdělávání vylučuje, aby žák dále konal maturitní zkoušku, pokud neukončil úspěšně poslední ročník.)
Musí se žák přihlásit v posledním ročníku vzdělávání ke konání maturitní zkoušky pro jarní zkušební období?
Žák koná maturitní zkoušku ze zkušebních předmětů, k nimž se přihlásil v posledním ročníku vzdělávání. Řádný termín konání maturitní zkoušky je pro žáka první časové období pro konání maturitní zkoušky po úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole. A podává ji nejpozději do 1. prosince kalendářního roku předcházejícího, tedy v době, kdy nemůže předvídat průběh vzdělávání v následujícím období (viz předchozí otázka).
Přihláška k maturitní zkoušce nemá povahu úkonu, jímž žák uplatňuje své právo přistoupit k maturitní zkoušce na základě volného uvážení. Maturitní zkouška je nezbytným vyústěním celého období vzdělávání, ke kterému se žák dobrovolně přihlásil s vědomím, že v jeho závěru musí vykonat maturitní zkoušku, neboť ta je cílovým bodem daného oboru vzdělání. Bez vykonání maturitní zkoušky (alespoň pokusu o její získání) by nemělo smysl žáka v daném oboru vzdělávat a čerpat tak finanční prostředky ze státního rozpočtu. Při prvním přihlášení jde vždy o podání přihlášky na všechny povinné a nepovinné zkoušky,
Tyto zkoušky tvoří maturitní zkoušku daného žáka, každou zkoušku může konat maximálně 3krát. Poprvé koná žák zkoušku v řádném termínu, a nevykoná-li ji úspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky, viz. § 81 odst. 2 školského zákona.
Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem posledního ročníku vzdělávání, poslední termín je vždy v rámci tohoto období jarní zkušební období. Žák koná maturitní zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání. Nejzazším termínem pro přihlašování k maturitní zkoušce pro jarní zkušební období je 1. prosinec a 25. červen pro podzimní zkušební období.
Při přihlašování k náhradním a opravným zkouškám již není možné zkušební předměty měnit, ani volit předměty navíc. Přihlašuje se ke konání náhradní či opravné zkoušky z příslušného předmětu, ke kterému se přihlásil pro řádný termín.
Kdo a kdy sděluje žákům hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky?
Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději do 15. května v jarním zkušebním období, do 10. září v podzimním zkušebním období. Nejpozději následující pracovní den ředitel školy zpřístupní žákům výsledky formou protokolu o výsledcích didaktických testů žáka dle § 22 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Kdo a kdy sděluje žákům hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky?
Na základě § 24 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb. hodnocení písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí.
Pokud se tyto zkoušky konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek.
Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal dle § 24 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Není tedy v souladu s platnou legislativou, aby výsledky jakékoliv zkoušky oznamoval žákům třídní učitel, zkoušející učitel nebo kdokoliv jiný nebo aby výsledky sděloval dříve, neboť by například sdělení negativního výsledku zkoušky maturantovi před jinou zkouškou mohlo narušit další průběh maturitní zkoušky.
Je možné nahradit úplnou profesní kvalifikací profilovou část maturitní zkoušky z odborných předmětů?
Podle § 113c školského zákona se může osoba, která získala profesní kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných kvalifikací, přihlásit ke konání maturitní zkoušku (celé, tedy ze všech předmětů) i bez předchozího vzdělávání ve střední škole, aniž by musela vykonat zkoušky ze všech předmětů stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem na rozdíl od § 113d školského zákona, kdy osoba, která se chce přihlásit k vykonání celé maturitní zkoušky bez předchozího studia, musí vykonat všechny zkoušky ze všech předmětů za všechny ročníky stanovené rámcovým a školním vzdělávacím programem.
Možnost nahradit jednu nebo více zkoušek profilové části maturitní zkoušky získanými profesními kvalifikacemi zákon neumožňuje.
Nahradit lze pouze profilovou zkoušku z cizího jazyka certifikátem na základě § 81 odst. 7 školského, případně lze v rámci stávajících realizovaných pokusných ověřování nahradit zkoušku výsledky úspěšně získaných ICT certifikátů nebo AP zkoušek – je-li škola do takového pokusného ověřování ministerstvem zařazena.
Nárok na uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky pro cizince dle § 20 odst. 4 školského zákona
O uzpůsobené podmínky pro konání maturitní zkoušky mohou žádat žáci, kteří se vzdělávali alespoň 4 roky v předcházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území České republiky.
Žák požádá v přihlášce (zatrhnutím příslušné kolonky) o uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek na základě § 20 odst. 4 školského zákona a přiloží k přihlášce úředně ověřené kopie o předchozím vzdělání mimo území ČR včetně jejich překladu do českého jazyka. (V případě pochybností o správnosti překladu může ředitel školy požadovat o předložení úředně ověřeného překladu.)
Přehled všech možností vyplývajících z vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů pro uzpůsobení podmínek a dle § 20 odst. 4 školského zákona:
V didaktickém testu z českého jazyka a literatury se prodlužuje doba konání o 30 minut a žák má možnost použít překladový slovník dle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Doba konání didaktického testu z matematiky se prodlužuje o 10 minut a umožňuje se použít překladový slovník dle § 9 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Doba konání didaktického testu z matematiky rozšiřující se prodlužuje o 15 minut, žák má možnost použít překladový slovník dle § 10 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Při konání písemné práce z českého jazyka a literatury se prodlužuje doba konání o 40 %, žák má možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny dle § 14a odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Na ostatní zkoušky profilové části se žádné uzpůsobení podmínek s ohledem na § 20 odst. 4 školského zákona neumožňuje (praktická zkouška, písemná zkouška, příprava na ústní zkoušku apod.)
Výše uvedené zkoušky nemusí žák cizinec konat v oddělené učebně, ale v učebně s intaktními žáky, přestože se časy konání liší. Jiná situace nastává, pokud žák cizinec má také doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky vydané školským poradenským zařízením.