Série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR
Části ukrajinských rodičů v zápisech dětí na české školy brání malá informovanost i odmítání ze strany škol a školek. Jen okolo 20 % ukrajinských dětí se ve škole intenzivně učilo česky. Většina dětí tak podle rodičů zatím česky zvládá jen základní slova a fráze. Dvě třetiny rodičů upozorňují, že se jejich děti ještě nezačlenily do českých kolektivů – a to i proto, že se jen zhruba pětina účastní kolektivní sportů a kroužků. Problém je i to, že se pětina mladistvých (16–17 let) neúčastní žádného vzdělávání – ani na dálku, ani v českých středních školách.
Tyto a další zkušenosti rodičů ukazuje první ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, které připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výstupy vychází z reprezentativního vzorku 1300 domácností, které uprchly do Česka před válkou a žije v nich 1447 dětí ve věku 2 až 17 let. Vznik výzkumu o vzdělávání podpořila Nadace České spořitelny a probíhal od 20.6. do 13.7.2022.
Omezená informovanost a odmítání ze strany škol a školek
Do základních škol podle rodičů chodila v červnu více než polovina (57 %) ukrajinských dětí ve věku 7–15 let. Podle výkazů škol to bylo 32 tisíc dětí, z čehož lze odhadovat, že v Česku reálně setrvává okolo 55 tisíc dětí v ZŠ věku. Na střední a do mateřských škol chodilo jen okolo 25 % v daných věkových kategoriích. Ukrajinští mladiství (16–17 let) se často účastní online výuky na Ukrajině. Zhruba pětina jich ale ze vzdělávání zcela vypadla.
Výzkum ukazuje, že návrat na Ukrajinu má naplánovaných jen 14 % ukrajinských rodin, které do června zůstávaly v Česku. Většina rodičů, jejichž děti do škol zatím nechodí, přitom chce na podzim začít. Počet dětí chodících do základních škol se tedy rozšíří a zejména v mateřských školách nemusí stačit kapacity.
Co části rodičů zatím v zápisech bránilo? Takřka čtvrtina (23 %) rodičů, jejichž dítě nechodí na ZŠ, to zdůvodňuje nedostupností či odmítnutím ze strany škol. U předškoláků je odmítnutí či nedostatek místa důvodem neúčasti u takřka 40 % z nich. Zhruba šestina všech rodičů vysvětluje neúčast dětí ve škole tím, že nemá dost informací.
„Stát by měl udělat informační kampaň mezi zbytkem rodičů – aby věděli, kam a kdy děti zapsat a jaká mají práva. Měl by také prověřit, zda ve školách, které ukrajinské děti nepřijímají, skutečně nemají místo. V některých lokalitách bude zřejmě potřeba i takzvaný busing – tedy rozvoz do volnějších škol v okolí,“ popisuje možná opatření analytik PAQ Research Karel Gargulák.
Pozitivní zprávou výzkumu je, že zatím jen malá část dětí (10 %) studuje ve třídách, kde je více než 5 ukrajinských dětí nebo jsou zcela ukrajinské. To se ale podle výzkumníků může změnit s příchodem dalších dětí, pokud stát nebude dostatečně řídit kapacity a přijímání do škol.
Nedostatečná výuka češtiny
Podle 20 % rodičů jejich děti ve věku 3 a více let neumí vůbec česky. Dalších 45 % umí jen některá slova a základní fráze. Menší znalost je u předškolních dětí, jinak se podle věku příliš neliší. Většina umí lépe anglicky. Drtivá většina dětí se na ZŠ či SŠ učí česky, v polovině případů ale jen 1 hodinu denně. Intenzivně (2 a více hodin denně) se česky učí jen 20 % dětí mezi 7 až 17 lety. Zbytek nechodí do školy nebo se v ní jazyk učí méně.
„Náš výzkum přitom ukazuje, že děti, které se ve škole česky více učí, častěji už jazyk umí použít. Bylo by dobré využít i zbytek prázdnin na jazykovou přípravu a od září se jí intenzivně věnovat. A také ukrajinským rodinám pomoct, aby se děti více účastnily sportů a kroužků s českými dětmi, kde se jazyk učí přirozeně,“ doporučuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Až 2/3 rodičů totiž říká, že je jejich dítě málo začleněno do kolektivu českých dětí. Důvodem je i to, že se jen pětina ukrajinských dětí ve věku od 5 let účastní kolektivních sportovních aktivit a 13 % uměleckých kroužků s dalšími dětmi. To může omezovat socializaci, duševní pohodu a naplnění i učení jazyka. Mezi ukrajinskými rodiči je přitom po volnočasových aktivitách velká poptávka.
„Jsme rádi, že jsme mohli přispět k prvnímu výzkumu mezi ukrajinskými uprchlíky. Doteď stát příliš nevěděl, jaké jsou jejich zkušenosti a potřeby. Výzkum potvrzuje nutnost zaměřit se na volnočasové aktivity a práci se smíšenými kolektivy dětí, čemuž se jako nadace i skupina donorů výrazně věnujeme,“komentuje výsledky výzkumu Dana Petrova z Nadace České spořitelny.
Výzkum ukazuje i zjištění, která jsou zásadní pro další oblasti integrace a pomoci lidem, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Například pracovně aktivní jsou výrazně častěji maminky, které našly pro děti školku a obecně je dokázaly umístit v českém vzdělávání. Výzkum také naznačuje, že děti do škol rychleji zapisují rodiče, kteří bydlí v kontaktu s českými domácnostmi – buď v jejich bytech, či obecních bytech.
„Stát by měl zabránit v segregaci v bydlení, která může na vzdělávání negativně dopadat. A podpořit budování kapacit ve školkách a dětských skupinách, protože to pomáhá i pracovnímu uplatnění. Umožní to rodičům hledat si práci ve své kvalifikaci, což je pro ně i českou ekonomiku výrazně prospěšnější,“ dodává sociolog Prokop.
Metodika
Výzkum vychází z rozhovorů s N=1300 domácnostmi, v kterých žije N=1447 dětí ve věku 2–17 let. Probíhal online dotazováním ve dnech 20. 6. až 13. 7. 2022 na panelu uprchlíků z Ukrajiny, který spravuje Sociologický ústav AV ČR. Panel vznikl ve spolupráci SOÚ AV ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které během censu pracovní aktivity žadatelů o humanitární dávku oslovilo domácnosti uprchlíků s možností participovat ve výzkumech SOÚ AV ČR.
„Panel respondentů dále rozšiřujeme. Chtěli bychom na něm dále realizovat výzkumy, které se týkají témat bydlení, práce, mobility či duševního a fyzického zdraví. Znát zkušenosti a postoje uprchlíků je zásadní z pohledu základního výzkumu i pro kvalitní integrační politiku,“ popisuje společný projekt socioložka Paulína Tabery ze Sociologického ústavu AV ČR.
Vzorek v této zprávě je reprezentativní z hlediska kraje bydliště v rámci České republiky a kombinace věku a pohlaví jednotlivých členů domácnosti v rámci krajů. Reprezentativita je zajištěna kombinací náhodného stratifikovaného výběru (oslovení náhodně vybraných kontaktů v rámci mikroregionů ČR) a následným dovážením dat tak, aby struktura vzorku odpovídala statistikám z dat Ministerstva vnitra ČR (CIS).
Rodiče ve vzorku reportovali o 855 dětech z generace ZŠ (7–15 let), 453 dětech z generace MŠ (2–6 let) a 146 mladistvých z generace SŠ (16–17 let). Výsledky jsou zatíženy statistickou chybou v rozsahu +/- 1,5 procentního bodu u výstupů s malou četností až +/- 4 procentní body u výstupů s vyšší četností. Při reportování o podskupinách (např. O věkových kategoriích dětí) může být náhodná statistická chyba vyšší.
Zdroj: Tuto tiskovou zprávu i souhrn dalších zjištění naleznete v tiskové zprávě v příloze a na: https://www.paqresearch.cz/post/vzdelavani-ukrajinskych-deti-v-cesku