Pro kvalitní život dítěte je nezbytné, aby mělo podporující rodinné zázemí, ve své třídě a škole se cítilo dobře a aby se umělo přijmout takové, jaké je. Právě z tohoto základu vychází i projekt s poměrně dlouhým názvem – Multidisciplinární práce s dítětem ve školním prostředí s přesahem do rodiny. Výsledkem projektu bude podpůrný program cílený na silné stránky žáků 3.–5. tříd a včasnou detekci školní neúspěšnosti. Projekt je teď ve fázi výzkumu, kdy se ověřuje metodika inovativní práce se žáky se zapojením rodiny a školy. Bylo tedy nasnadě, že pro následující rozhovor jsem oslovila právě metodičku programu Mgr. Milenu Mikulkovou.
Mohla byste popsat projekt, o němž mluvím v úvodu?
Říkejme mu pracovně Dítě ve škole.
Cílem projektu je poskytnout možnosti pro efektivní pracovní podmínky jak učitelů, tak i žáků. Vycházíme z předpokladu, že na školní úspěšnosti se kromě osobnostních charakteristik žáka podílí i další faktory: klima třídy a pozice žáka ve třídě, styl výuky a interakce mezi učitelem a žákem, rodinné zázemí, hodnotový systém rodiny a podpora přípravy do školy a nepochybně i celospolečenský kontext. K tomu využíváme graficky zpracovanou pomůcku – mapu ostrovů.Projekt Dítě ve škole a pilotní ověřování inovativní metody práce umožnily zmapovat několik důležitých oblastí:
- Prostřednictvím online dotazníkového šetření usilujeme o včasnou detekci podpůrných i rizikových faktorů, které se podílejí na školní úspěšnosti či neúspěšnosti žáka.
- Ověřujeme ještě další úhel pohledu – vrstevnický (prostřednictvím online diagnostiky www.socioklima.eu) –, což zajišťuje mnohostranný pohled na danou problematiku. Zapojeni v pilotní škole jsou žák, učitel, třída a rodič.
- Prostřednictvím spolupráce se školou zkoumáme ochotu rodičů zapojit se do realizace a následných opatření k posílení úspěšnosti jejich dítěte, stejně jako míru, nakolik se chtějí zapojovat.
Sledujeme a ověřujeme, jaké metody práce jsou jak pro žáky, tak pro rodiče motivující k možným změnám a zvýšení osobní účinnosti či spokojenosti.
Do jaké míry je v tuto chvíli zapojen rodič?
V současné době probíhá realizace následné práce prostřednictvím tzv. multidisciplinárních týmů. Chci podtrhnout, že multidisciplinarita přístupu spočívá v tom, že na jednom místě v relativně krátké době lze paralelně a plynule např. podpořit rodiče v posílení jejich rodičovských kompetencí a přístupu ve výchově či pomoci dítěti, aby využilo svůj potenciál, a to i s podporou psychologa, terapeuta, např. prostřednictvím metody Kids Skills. Ve spolupráci se školou a třídními učiteli umíme podpořit zdravé vztahy ve skupině. V odůvodněných případech lze poskytnout speciálněpedagogickou péči při eliminaci výukových obtíží.
Setkala jste se i s rodiči, kteří odmítli spolupracovat, když byl u dítěte identifikován nějaký problém?
Ano, myslím, že se stejným přístupem se setkávají učitelé napříč všemi stupni škol. Poskytnutí pomoci dítěti v době, kdy se objevují první signály a potenciální problém je v zárodku, představuje pro některé rodiče zbytečnou osobní i časovou zátěž, když přece ještě o nic nejde. Případně se mohou cítit dotčeni, že na jejich dítě působí některé faktory, které zvyšují pravděpodobnost školní neúspěšnosti.
Jaké jsou nejčastější projevy a důvody takové školní neúspěšnosti?
První, co k tématu školní neúspěšnosti obvykle přiřazujeme, jsou neuspokojivé školní výsledky, prospěch. Přesto se i žáci, kteří objektivně dosahují dobrých školních výsledků, mohou potýkat se školní neúspěšností, ať je to ztráta motivace, neuspokojivé sociální začlenění, výchovné problémy, nebo narušené rodinné zázemí – což se nejčastěji projeví ve dvou oblastech: prospěch a chování.
Lze uvést základní faktory, které spokojenost a úspěšnost žáka ovlivňují?
Ano, jedná se určitě o školní výkonnost, tedy zda žák využívá své schopnosti a dovednosti k osobnímu maximu v oblasti vzdělávání. Dále mezi ně patří to, do jaké míry využívá své sociální dovednosti k optimálnímu začlenění ve skupině vrstevníků a v kontaktu s vyučujícími. Třetím faktorem je, do jaké míry může rodinné zázemí přispívat k rozvoji silných stránek dítěte.
Potkáváte se i s dětmi, které, ač se jeví jako tzv. školně úspěšné, mají nějaké jiné problémy, které právě díky projektu odhalíte?
Jak jsem uvedla v odpovědi na jednu z předchozích otázek, školní úspěšnost či neúspěšnost není jen otázkou školních výsledků, prospěchu. Nezřídka se stává, že se dítě jeví jako bezproblémové, spolužáky přijímané, učiteli oblíbené, a v některém aspektu výsledků dotazníku, případně v dalším rozhovoru s rodiči nebo dítětem se vyjeví možný rizikový faktor.
Jak budou v následné fázi zapojeni učitelé?
V současné době probíhají ve třídách programy za přítomnosti třídních učitelů s využitím motivu celého programu, jímž je námořnická mapa. V ní je stěžejním tématem ostrov s názvem Kamarádi ve třídě. Druhou oblastí je zapojení učitelů do vybraných setkání multidisciplinárních týmů. Představují zde nezbytnou složku přesahu změn do školního fungování žáka.
Jak lze posílit komunikaci mezi rodinoua školou?
Jak napsal jeden ze zapojených rodičů – vše se odvíjí od přístupu a postoje. Jen málokterý rodič chce být shledán jako nedostatečný, chybující, selhávající, i když takový někdy skutečně být může. V rámci našeho projektu stojíme o zpětnou vazbu od rodičů. To, co je pro ně zásadní, je partnerský přístup, přijetí jejich dítěte a respekt vůči nim.
Jak vnímáte roli učitele z pohledu své dvacetileté praxe?
Osobně vnímám učitele jako první diagnostiky. Mají totiž mimořádnou příležitost setkávat se se žáky denně, tváří v tvář, po dlouhé období. Díky tomu mohou vnímat jak jejich progresi a rozvoj, tak i případná oslabení. Projekt s nimi počítá jako s odborníky na výchovu a vzdělávání. Tím, že se jedná o metodu určenou zejména pro žáky prvního stupně, je role učitelů v této životní fázi dětí výjimečná.
Co bylo prvotním nebo největším impulzem pro to, aby projekt vznikl?
Zásadním impulzem bylo setkávání se s dětmi, u nichž došlo k rozvinutí projevů školní neúspěšnosti. Ať už v oblasti školních výsledků, rizikového chování, nebo absence spolupráce rodiny a školy. Cílem včasné detekce je právě zachycení signálů možných potřeb žáka a rozvoj spolupráce mezi školou a rodinou, včetně zapojení žáka.
Kde naleznou učitelé informace o projektua kdy se do něj budou moci aktivně zapojit?
Informace o projektu učitelé najdou na jeho webových stránkách a v průběhu měsíce května a června proběhnou školení a kulaté stoly, kde pedagogické veřejnosti představíme výsledky projektu. Využít tuto inovativní metodu multidisciplinární spolupráce při podpoře žáka s přesahem do rodiny budou moci ve vlastní škole v průběhu dalšího školního roku.
Projekt Metoda multidisciplinární práce s dítětem ve školním prostředí s přesahem do rodiny,
registrační číslo: CZ.03.2.X/0.0/0.0/17_076/0011461 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
registrační číslo: CZ.03.2.X/0.0/0.0/17_076/0011461 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
 |
 |
Zdroj: Pro časopis Učitelský měsíník rozhovor vedla Mgr. Michaela Váchová, odborná editorka Učitelského měsíčníku.