Dětí cizinců v českých školách podle statistik přibývá. Za posledních 5 let narostl jejich počet o 33,5 %. To klade nemalý nárok na školy, které musí dětem bez znalosti češtiny výuku jazyka zajistit. Opora ze strany státu prostřednictvím současné legislativy jim to ale v dostatečné míře neumožňuje. Ve školách se navíc vzdělávají děti s českým občanstvím, které z různých důvodů nedisponují dostatečnou úrovní češtiny, a kolik jich je, nevíme. Společnost META letos na jaře sesbírala data ze 175 škol v Praze, Plzeňském, Středočeském a Ústeckém kraji. Kromě počtu žáků s potřebou výuky češtiny a úrovně jejich znalostí, zjišťovala i formy podpůrných opatření, které školy při jejich vzdělávání využívají. Stručnou zprávu zpracovala ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.
Výsledky šetření ukazují na zátěž, kterou pro školy nedostatečná systémová podpora znamená, a čeho se jim aktuálně nedostává. Možnosti podpory za dostatečné považuje pouze 12% oslovených škol. Školy by nejvíc potřebovaly zaručený nárok na okamžitou výuku češtiny jako druhého jazyka a více mzdových prostředků. Potřebují ale také učitele češtiny jako druhého jazyka, případně sdílené učitele s jinými školami. Školy volají i po metodické podpoře a dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v tématu začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem. To všechno jsou nástroje, které potřebují zástupci škol k tomu, aby mohli úspěšně vzdělávat děti cizince ale i děti s českým občanstvím bez dostatečné znalosti jazyka. A to jim v současné době vzdělávací systém v dostatečné míře ani včas spolehlivě neumožňuje.
META je jednou z organizací, na které se školy často obracejí. Na základě letitých zkušeností a výsledků šetření navrhuje systematický sběr dat jednotlivými kraji a jejich spolupráci s MŠMT na koordinaci jazykové podpory na školách a systémem zaručené financování. „Nejdůležitější je umožnit školám co nejdříve po příchodu dítěte bez znalosti češtiny čerpat peníze na výuku češtiny jako druhého jazyka. Zkušenosti z pilotních projektů v ČR, ale i zahraniční praxe ukazují, že intenzivní výuka vyučovacího jazyka ihned po příchodu má na rychlost a kvalitu začlenění dětí největší vliv. Druhým důležitým aspektem je empatický přístup pedagogů. A ten je naštěstí zadarmo.“ uzavírá Kristýna Titěrová, programová ředitelka organizace META, o.p.s.
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 14. listopadu 2019, Meta, o. p. s.