Učitelé a učitelky v České republice hodnotí své profesní kompetence převážně pozitivně, přičemž prostor pro zlepšení vidí zejména ve spolupráci s kolegy a efektivní práci s chybou ve výuce. Účastníci průzkumu by také ze strany vedení škol uvítali podporu budování prostředí otevřeného inovacím. To jsou hlavní závěry průzkumu zaměřeného na profesní dovednosti a potřeby pedagogů a pedagožek, který realizoval Národní pedagogický institut ČR (NPI) od května do června 2024.
Průzkum probíhal mezi členy a členkami územních metodických kabinetů, tedy aktivními učiteli a učitelkami, kteří se podílejí na inovacích ve vzdělávání a sdílení osvědčených postupů mezi školami. Do průzkumu se jich zapojilo více než 400 pedagogů. Učitelé sami u sebe pozitivně hodnotí schopnost vytvářet bezpečné prostředí pro žáky a také odbornost ve vyučovaných předmětech. „Bezpečné prostředí je považováno za základní pilíř kvalitní výuky, protože žákům umožňuje lépe se na ní soustředit. Z výzkumu nám vyšel také poměrně očekávaný výsledek, že v učitelských kolektivech, ve kterých je podporující atmosféra orientovaná na spolupráci, hodnotí pedagogové a pedagožky příznivěji své kompetence,“ říká Kamil Ubr, ředitel odboru Kurikulum všeobecného vzdělávání NPI.
Prostor pro zlepšení: spolupráce a zpětná vazba Na druhé straně vidí učitelé největší prostor pro zlepšení v oblasti spolupráce s kolegy a v poskytování zpětné vazby žákům. Polovina respondentů uvedla, že by se chtěla více zapojit do týmové spolupráce s ostatními učiteli, což by přispělo k lepšímu sdílení osvědčených výukových postupů a inovací. Více než 40 % pedagogů zároveň považuje za klíčové zlepšit své dovednosti v práci s chybou, aby mohli lépe reagovat na potřeby žáků a efektivně podporovat jejich rozvoj. Téměř polovina respondentů uvedla, že by se chtěla více zaměřit na rozvoj klíčových kompetencí u žáků, což je zvláště aktuální v souvislosti s blížícími se revizemi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Nové RVP totiž kladou důraz nejen na získávání znalostí, ale především na rozvoj kompetencí žáků, jako je kritické myšlení, týmová spolupráce či schopnost řešit problémy. „Učitelé a učitelky si přicházející změny velmi dobře uvědomují a je zřejmé, že potřebují efektivní nástroje a především podporu, aby mohli tyto kompetence rozvíjet a začlenit je do výuky napříč předměty. NPI proto nabízí celou řadu podpůrných opatření, aby se v oblasti kompetencí mohli dále zlepšovat a připravit se na změny kurikula,“ doplňuje Kamil Ubr. NPI bude pokračovat v dlouhodobém sledování profesního rozvoje pedagogů, aby mohlo mapovat jejich pokrok a poskytovat potřebné zdroje pro jejich další vzdělávání a zlepšování výuky. Územní metodické kabinety fungují v rámci projektu Podpora kurikulární práce škol Národního pedagogického institutu, spolufinancovaného EU a MŠMT.
Oblasti, ve kterých učitelé vidí největší potřebu rozvoje
- Spolupráce s kolegy a kolegyněmi (50 %)
- Rozvoj klíčových kompetencí žáků a žaček (44 %)
- Zpětná vazba a práce s chybou ve výuce (42 %)
- Mezioborové souvislosti (41 %)
- Nastavování a vyhodnocování cílů výuky (40 %)
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 14. listopadu, NPI ČR