Řada studentů českých středních škol se obává hodin tělocviku. Více než čtvrtinu z nich tělocvik stresuje často, další třetinu občas. Přes čtyřicet procent studentů má také negativní názor na konkrétní podobu hodin tělocviku u nich na škole. Oproti tomu sportu jako takovému se mladí lidé nebrání. Dvě třetiny z nich mají k pohybu pozitivní vztah. Výjimku tvoří šestina studentů, kteří nesportují vůbec. Vyplynulo to z průzkumu mezi 1 028 středoškolskými studenty. Průzkum v říjnu 2024 uskutečnila společnost GTS Alive, která v Česku vydává a spravuje studentské průkazy ISIC.
„V rámci průzkumu jsme se také snažili zjistit, proč konkrétně je tělocvik pro řadu studentů stresující nebo je nebaví. Mnoha z nich vadí mimo jiné známkování podle tabulek, nerespektující přístup některých tělocvikářů, monotónní náplň hodin nebo pocit trapnosti, když jim něco nejde, a ostatní se na ně při tom dívají. Možná i proto až třicet procent studentů využívá omluvenky i v případech, kdy jim prakticky nic není,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel GTS Alive Radek Schich.
Více informací v přiložené tiskové zprávě
Z konkrétních aktivit při hodinách tělocviku studenty nejvíce baví posilování a fitness, volejbal, florbal a některé další míčové hry, bojové sporty nebo jóga. Nejméně oblíbené pak jsou aerobik, šplh, přeskoky kozy, koně či švédské bedny, gymnastika obecně a cvičení na kruzích.
A jaká je nejčastější náplň hodin tělocviku na českých středních školách? Vůbec nejvíce se studenti věnují běhu a sprintu, z míčových her vede volejbal, na dalších místech pak basketbal a florbal. Dále bývají často zařazovány rozcvičky, skok do dálky či do výšky a gymnastika.
Na drtivé většině škol mají studenti dvě hodiny tělocviku týdně. 85 procent žáků mělo na posledním vysvědčení z tělocviku jedničku a deset procent dvojku. Velká většina škol také pořádá lyžařské kurzy, které drtivou většinu zúčastněných studentů baví. Pětina se jich ovšem nezúčastnila, byť jejich třída jela.
Mladí lidé v průzkumu odpovídali také na to, jak často sportují. Téměř čtyřicet procent tak činí párkrát týdně, více než pětina dokonce téměř každý den. Zajímavé je, že studenti, kteří hodně sportují, tak nejčastěji nečiní v rámci oddílu, sportovního klubu či kroužku, ale sami a neorganizovaně. Třetina studentů například alespoň občas zajde do fitness centra. Každý šestý student ovšem nesportuje vůbec. Nejčastěji uváděným důvodem je, že je sport nebaví nebo na něj nemají čas, případně necítí k pohybu dostatečnou motivaci.
Svou roli hraje také rodina. „Vliv rodiny a jejího postoje ke sportu a pohybu obecně je zásadní. Pokud u dětí chybějí rodinné vzory, dítě si většinou od dětství nevybuduje silný vztah k pohybovým činnostem a často si jej přenáší až do dospělosti. Je zajímavé, že z průzkumu vychází vztah rodin ke sportu zhruba půl na půl. Přibližně padesát procent rodičů studentů se sportu a pohybu aktivně věnuje, zbytek nikoliv,“ říká Štefan Blahovec, ředitel sítě fitness center Form Factory, která se na průzkumu odborně podílela. Form Factory je zároveň iniciátorem projektu FIT-4-SCHOOL, který si klade za cíl motivovat mladou generaci k pohybu a utváření zdravých návyků, a to prostřednictvím tematických seminářů, tréninkových lekcí a sportovních výzev přímo na školách.
Významnou část pohybu studentů tvoří také chůze. Během svého typického všedního dne ujdou studenti překvapivě velkou vzdálenost. U 60 procent z nich to je více než čtyři kilometry (nad 4 800 až 6 000 kroků). Pouze necelá dvě procenta denně ujdou méně než jeden kilometr (tedy pod 1 200 až 1 500 kroků).
Studenti měli v rámci průzkumu také možnost oznámkovat své tělocvikáře. Nejčastější známkou byla dvojka, na druhém místě jednička. Každý desátý student by ovšem dal svému učiteli tělocviku pětku.
A jak naopak hodnotí přístup dnešních studentů tělocvikáři? Za všechny to vyjádřil Marek Čepelák, učitel tělocviku z pražské Obchodní akademie Holešovice: „Přístup dnešních studentů k tělocviku se značně liší, záleží na mnoha faktorech, jakou jsou jejich osobní zájmy, motivace, životní styl, ale také podmínky, ve kterých výuka tělesné výchovy probíhá.“
„Někteří mají raději tradiční sporty, jako je fotbal nebo volejbal, jiní preferují modernější formy pohybu jako skupinové fitness lekce, jóga, parkour. Díky tomu je náročné vyhovět všem preferencím v rámci jednoho školního předmětu. Během pandemie mnoho studentů zažilo distanční formu tělesné výchovy, což bohužel mohlo ovlivnit jejich vztah k fyzické aktivitě. Někteří studenti objevili nové způsoby, jak zůstat aktivní i doma, zatímco jiní si zvykli na sedavý způsob života. To vše sehrálo svou roli a změnilo i jejich přístup k tělocviku po návratu do školy,“ dodal Marek Čepelák.
Tabulka 1: Jak studenty baví/nebaví aktivity, které dělají v rámci hodin tělesné výchovy?
|
|
Baví mě |
Nebaví mě |
|
Další míčové hry |
72 % |
28 % |
|
Posilování/fitness |
71 % |
29 % |
|
Volejbal |
64 % |
36 % |
|
Florbal |
59 % |
41 % |
|
Bojové sporty |
58 % |
42 % |
|
Jóga |
54 % |
46 % |
|
Basketbal |
52 % |
48 % |
|
Rozcvička |
51 % |
49 % |
|
Fotbal |
44 % |
56 % |
|
Skok do dálky a do výšky |
42 % |
58 % |
|
Běh; sprinty |
41 % |
59 % |
|
Další atletické disciplíny kromě běhu a skoku |
38 % |
62 % |
|
Cvičení na kruzích |
38 % |
62 % |
|
Gymnastika (další gymnastické disciplíny nezmíněné jinde) |
38 % |
62 % |
|
Přeskoky kozy, koně, švédské bedny apod. |
36 % |
64 % |
|
Šplh |
35 % |
65 % |
|
Aerobik |
33 % |
67 % |
Tabulka 2: Jaké aktivity probíhají během hodin tělesné výchovy nejčastěji?
|
|
Děláme v hodinách |
|
Běh; sprinty |
92 % |
|
Volejbal |
91 % |
|
Další míčové hry |
90 % |
|
Rozcvička |
89 % |
|
Basketbal |
88 % |
|
Florbal |
86 % |
|
Skok do dálky a do výšky |
80 % |
|
Další atletické disciplíny kromě běhu a skoku |
80 % |
|
Gymnastika (další gymnastické disciplíny nezmíněné výše) |
80 % |
|
Fotbal |
79 % |
|
Posilování/fitness |
79 % |
|
Šplh |
73 % |
|
Přeskoky kozy, koně, švédské bedny apod. |
71 % |
|
Cvičení na kruzích |
61 % |
|
Jóga |
46 % |
|
Aerobik |
34 % |
|
Bojové sporty |
31 % |
Zdroj: Tisková zpráva GTS Alive ze dne 19. listopadu 2024