Funkční školská rada by měla být pro ředitele školy klíčovým partnerem. Proto by měl pro ni vytvářet otevřené a bezpečné prostředí, v kterém je dialog jediným komunikačním nástrojem. Je-li ředitel školy osvícený a sebevědomý, školskou radu vnímá jako důležitý a nezastupitelný prvek pro řízení výchovně-vzdělávacího procesu. Není-li ředitel osvícený a sebevědomý, nevytváří vhodné podmínky pro její správné a užitečné fungování a školská rada je pro něj obtěžující hmyz.
Zkušenosti se školskou radou mám z pozice ředitelky školy a zároveň zřizovatele, a to jak školy soukromé, tak škol veřejných.Coby ředitelka a zároveň majitelka soukromé školy jsem školskou radu vnímala jako zdroj informací, názorů, zpětné vazby, námětů a požadavků. Všech jednání jsem se vždy aktivně účastnila a byla jsem na ně pečlivě připravená. Předsedkyni školské rady jsem sdělovala, co bych členům ráda představila a co bych potřebovala projednat. A zdaleka to nebyla pouze témata, která jsou dána školským zákonem. Do tohoto formátu jsem přinášela školní situace, kterým jsou učitelé vystavováni a musejí se na půdě školy řešit a pro které je navíc potřeba podpory a součinnosti rodičů. Příkladem takových situací je časté omlouvání žáků, jejich nevhodné chování, používání mobilů, nezdravé stravování v rodině nebo hodnocení domácích úkolů. Vždy jsem považovala za důležité členům rady vyložit na stůl vše, co ovlivňuje kvalitu vzdělávání, výchovy, vztahů nebo jména školy. Nepovažuji za správné tajit před členy nedostatky a problémy a předstírat, že je vše ozářené sluncem. Naopak. Popsat problém, společně hledat možnosti, jak ho zmírnit, nebo dokonce odstranit, je tou nejlepší cestou.
Z pozice starostky, která má v gesci školství, je moje úloha složitější. Partnery mi jsou jak ředitelé škol, tak i předsedové školských rad a zastupitelé, kteří jsou členy školských rad za zřizovatele. S řediteli škol často vedu diskusi o jejich roli a možných očekáváních. Přístup jednotlivých ředitelů ke školským radám je ale velmi odlišný a vychází z jejich osobnosti. Sebevědomý a odvážný ředitel využívá školskou radu ve prospěch své školy. Bázlivější a méně sebejistý ředitel její potenciál nevidí a ani ho neumí využít. Bohužel se často setkávám s nechutí ředitelů se školské radě otevřít a vnímat ji jako důležitý prvek v řízení školy. Často k tomuto uskupení přistupují formalisticky a pasivně. Předsedové školských rad bývají zástupci pedagogů nebo rodičů. S nimi se též setkávám a informuji je o plánech městské části, například o výsledcích demografické studie, o aktivitách městské části směrem k jednotlivým školám. Součástí setkání je i diskuse nad aktuálními problémy a samozřejmě prostor pro otázky.
Nejnáročnější skupinou jsou zastupitelé. Mnoho z nich nezná prostředí škol. Neorientují se ve školském zákoně, ve vnitřních mechanismech, systémech a zákonitostech. Bohužel často berou svoji úlohu jako povinnost, a neprojevují tak o školskou radu potřebný zájem. Protože ale potřebu poučených a znalých členů za zřizovatele vnímám jako naléhavou, poskytuji zastupitelům maximální podporu. Na každém zastupitelstvu kolegy informuji o důležitých školských otázkách a o aktuálním dění v našich školách. Zastupitelům poskytuji dokumenty, z kterých mohou čerpat údaje o uskutečněných a plánovaných investicích, o počtu žáků a učitelů, o školním vzdělávacím programu, šetření ČŠI, o silných a slabých stránkách školy apod.
Negativním jevem pro školské rady je bohužel fakt, že se zastupitelé často mění, a to v souvislosti s volbami. A ještě zde vnímám jedno riziko: Bývá zvykem, že si zastupitelé často vybírají školu, kterou navštěvuje jejich dítě. Je logické, že v těchto případech mají pro práci větší motivaci. Vzniká tak ale riziko jisté neobjektivnosti, malé otevřenosti a zároveň ne zcela bezpečného prostředí pro všechny. Zastupitel je v ten okamžik i rodič, a tak vzniká souběh dvou rolí. Skutečností je, že zájem zřizovatele nemusí být vždy totožný se zájmem rodičů dané školy (například v počtu žáků ve třídách). Vzniká zde kolize rolí, kdy daný člen musí vybírat, zda být více rodičem a hájit například nižší počty žáků ve třídách, či zástupcem zřizovatele a prosazovat kvůli nedostatku školských kapacit počty vyšší. Co si dotyčný zvolí, je nad slunce jasné. A je tu ještě jeden nežádoucí moment: Je jím situace, kdy přítomnost učitelů ve školské radě může mít vliv na aktivitu zastupitele-rodiče. Přece jenom bezpečí dítěte je na prvním místě, a tak otevřenost a objektivita může být velmi nízká. Především z těchto důvodů nedoporučuji zastupitelům být členem ve školské radě školy, kam chodí jejich dítě.
Ze zkušenosti mohu říci, že prostor školským radám efektivně a užitečně participovat na chodu školy zákon vytváří. Je pouze na lidech, jak tuto možnost a příležitost uchopí. To ale platí o všem.