Školy a cestování žáků: koronavirus

Pandemie koronaviru a zavření škol, resp. jejich budov, přiměly školy zamyslet se nad plánovanými exkurzemi, výlety, školami v přírodě či zahraničními výjezdy. Mnoho škol aktivně komunikuje nebo komunikovalo s cestovními kancelářemi, jak nastalou situaci vyřešit. Školy již často zaplatily zálohy, které cestovní kanceláře použily dále na platby svým dodavatelům.

Některé školní akce v březnu a dubnu nebylo objektivně možné realizovat. Školy nemohly čerpat služby cestovních kanceláří, protože jsou de facto zavřené. Cestovní kanceláře, ubytovatelé a jiní (např. muzea) nemohli služby poskytnout z důvodu zákazu prodeje služeb nebo na základě jiného vládního krizového opatření.

Nicméně už v březnu a dubnu se mnoho škol rozhodlo, že na školní akci, která se měla původně konat v červnu, nepojedou. Školy si spočítaly, že pokud se v květnu či červnu otevřou, budou mít co dělat i bez cestování. Maturity, přijímací zkoušky, dohnání učiva nebo uzavření známek – splnit zákonné povinnosti bude fuška a bude potřeba každá ruka a noha. Na výjezdy jako akce „navíc“ nebude čas ani energie. Jenže když teď škola bude chtít zrušit zájezd na červen, bude zcela jistě cestovní kancelář argumentovat, že přece ještě vůbec nevíme, zda bude v červnu možné školu v přírodě či exkurzi do Vídně uskutečnit, tedy není důvod ke zrušení akce.

V červnu se pak může stát, že škola bude stále zavřená, a žáci by tak na akci stejně nemohli jet. Může být stále zakázáno vycestovat a budou zavřené kempy a jiní ubytovatelé. Nebo situace může být zcela opačná a vše bude fungovat „normálně“, tedy by bývalo realizaci školního zájezdu nic nebránilo.

Při posuzování všech možných nastalých situací bere právo v potaz především skutečnost, jestli je „problém“ na straně školy (je zakázána osobní účast žáků na výuce), nebo na straně cestovní kanceláře (je zakázán prodej a realizace služeb), nebo u obou. Pokud je problém výlučně na straně cestovní kanceláře, spíše by měla vracet zaplacené prostředky. Pokud ne, je situace sporná. U zájezdů, které se mají konat v červnu, teď nevíme, na čí straně problém leží, zjistíme to až před začátkem zájezdu, což do právního vztahu vnáší další neznámou. Dále má svou váhu i způsob ukončení smlouvy, který může být trojí:

Když se všechny tyto faktory prokombinují, došly jsme k závěru, že může vzniknout až šestnáct situací, z nichž každá se může posuzovat odlišně, resp. právní argumentace bude odlišná. Jejich rozbor přísluší spíše do vědeckého právního časopisu než do praktického průvodce řízením školy. Na polovinu situací nemá právo jasnou odpověď, tedy není jasné, zda cestovní kancelář musí vrátit veškeré zaplacené prostředky, nebo si může ponechat storno dle storno podmínek.

K celé záležitosti se totiž přidává další aspekt. Tím je existence nouzového stavu. V nouzovém stavu může vláda omezit některá práva občanů, ale i škol. Může tedy omezit i právo na vrácení zaplacených prostředků. Obdobná úprava už platí ve Francii, kdy podnikatelé v cestovním ruchu vydávají namísto vrácení peněz zákazníkům vouchery, tedy poukazy na služby v budoucnu. V Německu se tento návrh projednává. Ministerstvo pro místní rozvoj přijetí poukazů v současnosti doporučuje jako gesto solidarity, které je férové pro cestovní kancelář i zákazníka (dostupné zde: ).1) Nouzový stav je totiž stavem nouze nikoliv jen podle svého názvu. V nouzi je mnoho podnikatelů a jejich zaměstnanců, mezi nimi i cestovní kanceláře. Ty neprodávají a nerealizují zájezdy, ale snaží se zamezit svým ztrátám a propouštění. Pokud cestovní kancelář požaduje zaplatit storno, je to zpravidla na krytí služeb, které už zaplatila a které jí nikdo nevrátí. V lepším případě jí dodavatel poskytne změnu termínu, v horším nic.

Ačkoliv spousta věcí je nejasných, jedna věc je jistá. Dohoda mezi cestovní kanceláří a školou je vždy možná. Dohoda má přednost před ustanoveními zákona, protože dohodou si lze upravit práva a povinnosti, které jsou mezi školou a cestovní kanceláří sporné. Škola si s cestovní kanceláří může dohodnout cokoliv, na co obě strany přistoupí. Pokud se domluví, že cestovní kancelář vrátí veškeré zaplacené prostředky, je to z právního hlediska v pořádku. Pokud se domluví, že škola zaplatí nižší storno ve výši zaplacených záloh cestovní kanceláře (např. ubytovatelům, dopravcům), je to v pořádku. Pokud se domluví na posunu termínu, je to také v pořádku. Na domluvu však musejí být dva – škola i cestovka.