Společnost prochází překotným vývojem, škola na něj musí reagovat, aby jako instituce neztratila svoji relevanci
- Vzdělávací funkce školy ustupuje s rozvojem technologií a zejména AI postupně do pozadí
- Její klíčová role zůstává v podpoře sociálního rozvoje dětí
- Dobré vztahy ve školách podporují vzdělávací úspěšnost
- Duševní zdraví dětí a stabilita rodin se dramaticky zhoršují, řešení vyžaduje funkční mezioborovou spolupráci
Organizace SOFA školám dlouhodobě nabízí celou řadu možností, jak sociální roli naplňovat. Patří mezi ně metodiky socio-emočního učení, celosvětově osvědčený systém pozitivní podpory chování PBIS, vzdělávání zaměřené na podporu wellbeingu nebo zavádění trauma respektujícího přístupu. V neposlední řadě mají učitelé k dispozici metodiky pro podporu ohrožených dětí a mezioborovou spolupráci.
„Škola je místem, kde děti zažívají společenskou různorodost. Učí se komunikovat a budovat vztahy mimo svou rodinu. Tvoří si vlastní postoje a hodnoty a učí se je respektovat u druhých. Učitelé jsou jim v ideálním případě vzory a průvodci. V této roli se škola nejvíce přibližuje dílně lidskosti, jak ideál školy nazval Jan Amos Komenský. Sociální role patřila škole vždy, dříve ji však zastiňovala funkce akademická. To se s rozvojem technologií mění. Dokážou dětem velmi dobře zprostředkovat informace z různorodých oborů. Děti díky nim ale ztrácí osobní kontakty v reálném světě, a tím se do popředí zájmu přesouvá právě sociální rozměr vzdělávání. Současné generace dětí mají mnohem méně příležitostí k socio-emočnímu a etickému rozvoji mimo rodinu, a proto se škola pro jeho podporu stává klíčovým prostředím,“ vysvětluje Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace SOFA
Co sociální role školy podle organizace SOFA zahrnuje?
- Podporu emočního, sociálního a etického učení dětí, poznávání sebe sama, spolupráce a budování respektujících a důvěryhodných vztahů;
- Vytváření bezpečného a podpůrného prostředí vzbuzujícího zájem dětí o učení a tvoření;
- Podporu duševního zdraví dětí;
- Podporu dětí v souladu s jejich individuálními vzdělávacími potřebami;
- Otevřenost směrem k rodičům a dalším zástupcům komunity;
- Spolupráci s dalšími aktéry ochrany a podpory dětí v segmentu školském, sociálním a zdravotním;
Data
Z dat ČŠI vyplývá, že rodinné prostředí má v Česku nadále nadprůměrný vliv na vzdělávací výsledky žáků. Roli hraje i podpora motivace a růstového myšlení žáků ze strany učitelů a kvalita vztahu pedagogů vůči žákům i mezi žáky navzájem.
Podle společnosti PAQ Research mají na vzdělávací výsledky prokazatelný vliv dva druhy problémů. Prvním je destabilizující chudoba, tedy exekuce, bytové nouze rodin a život v sociálně vyloučeném prostředí. Druhou překážkou je pak socio-ekonomické znevýhodnění regionů, které se projevuje nižším vzděláním a nezaměstnaností.
„Problémy dětí jsou v mnoha případech komplexní a pracovníci školy na jejich řešení nemohou zůstávat sami. Je proto velmi důležité systémově podporovat mezioborovou spolupráci škol, sociálních a zdravotních služeb ve včasném rozpoznání a podpoře ohrožených dětí.“ dodává Lenka Felcmanová
Organizace SOFA systematicky a dlouhodobě podporuje kvalitní vzdělávání pro všechny děti bez rozdílu, wellbeing a duševní zdraví dětí i pracovníků ve školství, efektivní přístupy k managementu chování ve školách a včasnou identifikaci a podporu ohrožených dětí. Usilujeme o vzdělávání, kde se děti cítí dobře a mají možnost naplno rozvíjet svůj potenciál.
Zdroj: Tisková zpráva neziskové organizace SOFA