Učňovské školství jako magnet na nerovnosti a studijní neúspěch. Máme šanci to změnit?

Přehled o vzdělávacích nerovnostech má Česká republika poměrně velký. Audit za rok 2019 upozorňuje na to, že struktura vzdělávacího systému nenabízí znevýhodněným žákům stejné šance na úspěch jako jejich vrstevníkům z příznivějšího rodinného zázemí. Školní úspěch je silně ovlivněn vzděláním rodičů, místem narození žáka a také finanční situací rodiny (PAQ Research a IDEA, 2020). To vše bez ohledu na kognitivní a vzdělávací předpoklady dítěte.

Na střední odborné školství s vyšší koncentrací znevýhodněných dětí, a to jak sociálně, tak systémově, se zaměřil Audit vzdělávacího systému z roku 2020. Shrňme hlavní problémy:

• příliš široká, neflexibilní nabídka oborů;
• přetrvávající malá pravděpodobnost uplatnění na trhu práce;
• malá prostupnost systému způsobená nedostatečně solidním všeobecným předmětovým základem.

V současné době můžeme k výčtu problémů přidat ještě předčasné odchody žáků ze systému a nízký společenský status učňů (Korbel a Münich, 2021). Některé zmíněné nedostatky se vyplatí popsat podrobněji.

Důvody, proč aktuální profese absolventa neodpovídá oboru, který vystudoval, jsou podle šetření NÚV (2019, s. 28) různé. Inovace oborové soustavy by měla mít za cíl odstranit ty překážky, které vedou k následujícím typům výroků: „Práci v oboru jsem nesehnal/a“ (44,4 %), „V oboru jsem nikdy pracovat nechtěl/a“ (37,8 %), „O práci v oboru jsem ztratil/a zájem“ (37,8 %) a „Obor není perspektivní“   (22,2 %). Data NPI na obrázku níže nám dokonce ukazují, že i maturanti majís tímto fenoménem problém.

zdroj: fb ČŠI

Jednou z možných příčin odchodů ze studia a rostoucí nezaměstnanosti je nízký společenský status učňů, kterému se věnovala analýza projektu IDEA (Korbel a Münich, 2021). Reprezentuje jej:

• Nízká úroveň žáků – do učňovských oborů nastupují žáci s nejnižšími výsledky z mezinárodních šetření PISA. Rozdíl mezi nejlepšími žáky a učni činil v roce 2018 113 bodů. Stejný rozdíl má mezi sebou Singapur a Srbsko. Od roku 2009 se úroveň žáků nastupujících do učňovských oborů nezvyšuje.
• Nízká obliba napříč regiony i sociálními vrstvami – nezávisle na pohlaví, vzdělání rodičů nebo velikosti sídla školy je učňovské vzdělávání nejméně preferovanou volbou.
• Neefektivní kroky ke zlepšení – informační kampaně, stipendia a další podpory nelákají do škol žáky s lepšími výsledky.

V počtu předčasných odchodů ze vzdělávání si Česká republika v porovnání s evropským průměrem nevede špatně. Podle statistik Eurostatu byl v roce 2020 podíl mladých lidí ve věku 18–24 let bez ukončené střední školy v ČR 7,6 %; evropský průměr činil 9,9 %. Problémem je, že zatímco evropský průměr klesá, tak regiony Moravskoslezsko a Jihozápad se mu blíží rychlými skoky a situace v oblasti Severozápadu se 17,7 % neúspěšných žáků je totožná se statisticky nejhoršími zeměmi EU.

Souhrnná analýza (PAQ Research a IDEA, 2020, autoři kapitol Münich, Krejčová, Grossman, Korbel) vytváří hypotetické scénáře dopadu investic do podpory nejslabších žáků a žáků opouštějících střední školy. Projekce analýzy ukazují, že i drobné zlepšení nejméně gramotných patnáctiletých žáků by mohlo zvýšit roční HDP o 18 mld. Kč. Přestože se jedná o hypotézy s viditelnými výnosy až po roce 2050, je vidět, že investice do neúspěšných žáků je racionálním krokem (tamtéž, s. 68–71).

Úspěšný středoškolák bez maturity přinese oproti svému vrstevníkovi, který ze systému předčasně odejde, do státního rozpočtu o 2,3 milionu Kč více, v případě maturanta dokonce o 2,8 milionu Kč více. Vzdělanější žáci snižují výdaje státu (dávky, vězeňství) a zvyšují jeho příjmy (odvody, daně).

Strategie vzdělávací politiky 2030+ se zavazuje ve své implementační kartě k inovaci oborové soustavy. Prvním krokem by měla být „Revize oborů vzdělávání a jejich soustavy (aktivita 1.1.)“, neboť některé obory mohou být zastaralé, duplicitní nebo o ně samotní studenti a svět ztrácí zájem.

Usnadnit cestu k dalšímu vzdělávání by měla aktivita „Revize v oblasti společného odborného základu“, která nebude dělat ze studentů brzké specialisty a může jim pomoci k pozdějšímu přechodu na vysokou školu. Neméně zásadní bude pro učně aktivita „Zvýšení kvality praktického vyučování“, která slibuje vytvoření standardu kvality a podmínek praktického vyučování na firemních a školních pracovištích. Otevírají se tak možnosti vytvořit atraktivní podmínky jak pro učně, tak pro zaměstnavatele a vyhnout se v případě učňů riziku podřadných prací, které s jejich oborem a učením nemají nic společného.

Závěrem se chce MŠMT věnovat podpoře kariérového poradenství včetně motivace žáka pro dokončení studia. Učitelé, kteří dokáží provézt jedince náročným procesem výběru povolání nebo dalšího vzdělávání, jsou klíčoví při pohledu na počty nedokončených studií a nízkou míru identifikace absolventů s vystudovaným oborem.

 

Zdroje: 

• EUROSTAT. Early leavers from education and training by sex and labour status. 2020. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/bookmark/83fdfe56-fa7a-4e1a-9ab9-addcaf1a1b97?lang=en.
• KORBEL, V. a D. MÜNICH. Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím.  [online], 2021. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_1_2021_Ucnovske_skolstvi/IDEA_Studie_1_2021_Ucnovske_skolstvi.html#p=1.
• NÚV. Uplatnění absolventů škol na trhu práce - 2018. 2019. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/3652/.
• PAQ RESEARCH a THINK TANK IDEA. Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity.  2020. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/1rXqtU61XHqqro--5mOESo7zwAJKrJ_-q/view.