• Oblíbené
  • Poznámka

Umění a wellbeing: Galerie jako prostor pro sdílení, učení i odpočinek

Vydáno: 6 minut čteníZdroj: Národní galerie

K čemu umění slouží divákům? Jak může umění obohatit vzdělávání? Jak může prospívat prostředí galerie k učení i wellbeingu žáků i pedagogů?

Pozvánka do Národní galerie

Těmito otázkami navazujeme na předchozí díl v započatém seriálu o vzdělávání v NGP. Tentokrát se zaměříme na hledání odpovědí na nabídnuté otázky v kontextu moderního a současného umění, v rámci aktuálních výstav ve Veletržním paláci.

V současnosti se ve školství stále více vnímá potřeba péče o duševní zdraví, sdílení a empatie. Rámcové vzdělávací programy doporučují využívat kulturní instituce nejen k prohloubení výuky, ale i jako prostředí, které umožní vystoupit z každodenní rutiny a prožít společný čas jinak.

V Národní galerii Praha proto stále více myslíme na vytváření prostředí pro wellbeing. Naše výstavy vnímáme nejen jako místo vzdělávání a získávání informací či kulturního přehledu, ale také prostor pro estetickou kontemplaci, zpomalení, reflexi a niterný prožitek. Současné výstavní projekty, kurátorská a umělecká témata i způsoby instalací také stále více podporují přesah do práce školních skupin i jednotlivců.

Klíčová rozšíření tradičních nástrojů, principů a cílů vzdělávacích aktivit a programů pro nás jsou:

  • propojení umění se vzdělávacími obsahy s akcentem na wellbeing školních kolektivů
  • interaktivní studia pro imaginaci a relaxaci
  • emancipace diváka a podpora jeho chuti vracet se do galerie opakovaně a objevovat ji v různých kontextech

Umění a příroda: Výstava Mlčící jaro

Tématem letošního jara v NGP je vztah člověka a přírody. Výstava Mlčící jaro: umění a příroda 1930–1970 zkoumá tuto problematiku prostřednictvím uměleckých děl od surrealismu až po plastiky šedesátých let a propojuje ji s tvorbou současných umělkyň, které řeší obdobná témata.

Výstava se inspiruje stejnojmennou knihou Rachel Carson, jež upozorňovala na dopady používání pesticidů na ekosystémy. Výstava tak otevírá téma vztahu člověka a přírody nejen ve smyslu umělecké inspirace a fascinace, ale problematizuje procesy vytěžování a zasahování člověka do ekosystémů během posledních desítek let trvání tzv. antropocénu (epochy, v níž lidstvo svou činností mění podobu zemského ekosystému). Dnes, v době prožívání klimatických změn, vnímáme tuto problematiku ještě naléhavěji a ptáme se:

  • Jak se mění komplexnost vztahů mezi přírodou, ekosystémy a člověkem?
  • Jak se mění vnímání dopadu lidské činnosti ve světě?
  • Bude život, jak jej známe, zítra ještě možný?
  • Jak se můžeme znovu propojit s přírodou a porozumět jejím signálům?

Vystavená umělecká díla nám pomáhají zastavit se, vnímat, přemýšlet a propojit se s krajinou (žitou, duchovní, symbolickou, umělou či produkovanou) – a právě tato zkušenost může být pro školní skupiny inspirativní. Tato témata rozpracováváme také ve studijním materiálech Umění a příroda: Mlčící jaro, které jsou ke stažení na webu NGP. Galerie při návštěvě takové výstavy nemusí být jen místem poznání, ale i prostorem zklidnění a wellbeingu. Zejména díky možnostem senzorického uchopování světa kolem nás, hlubších myšlenek a zachycené vzájemnosti. Jako edukátoři se spolu s umělci, architekty, designery a pedagogy zamýšlíme nad tím, jak mohou vypadat prostory v nichž se učíme. V Mlčícím jaru jsme tuto otázku otevřeli v interaktivním studiu ve spolupráci s umělkyní Lenkou Tsikoliya (PedF UK) a architektem Shotou Tsikoliya (UMPRUM). Od začátku jsme promýšleli, jakou podobu by mohlo mít edukativní prostředí, které bude evokovat krajinu jako hluboký zdroj nejen umělecké inspirace, ale právě zdroj odpočinku a radosti z bytí. V tomto kontextu jsme tedy pracovali s přesahem do udržitelných materiálů v umělecké a architektonické praxi. Studio lze využít k imaginaci i odpočinku, ke snění i sdílení vzpomínek na krajiny, které probouzely inspiraci. K tomu slouží i interaktivní zvuková výzva, které se může účastnit každý a sdílet ji skrze sociální sítě s edukátory NGP, kteří ji přenesou přímo do studia výstavy. Na výstavu a interaktivní studio jsme navázali také připraveným vzdělávacím programem pro školní skupiny Krajinou inspirace a Hledání tvaru.  

Umění, příroda a empatie: Výstava Evy Koťátkové

Druhou klíčovou výstavou je Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí, která sleduje příběh žirafy Lenky – první žirafy v československé zoo. Výstava tematizuje zajetí jako formu násilí, ale také možnosti uzdravení a proměny vztahu člověka ke zvířatům.

Součástí expozice je Žirafí učebna, kde mohou školní skupiny pracovat s metodickými materiály zaměřenými na mezidruhovou empatii a udržitelnost. Děti zde nejen získávají znalosti, ale především rozvíjejí citlivost k příběhům jiných bytostí. Materiály obsahují jasná zadání konkrétních vzdělávacích aktivit, které je možné realizovat přímo ve výstavě. Lze využít také možnosti objednat si pro školní skupinu vzdělávací program. 

Obě jarní výstavy jsou pro naše vzdělávací aktivity velkou inspirací a posilují snahu o inkluzivní prostředí. Věříme, že je důležité vytvářet místa, kde je umění nejen objektem pozorování, ale i nástrojem pro sdílení, inspiraci a regeneraci.

Pokud máte zájem být informováni o aktualitách ke vzdělávacím aktivitám, doporučujeme vám přihlásit se k odběru newsletteru NGP Školám, který je určen speciálně pro pedagogy všech stupňů škol. Podrobnosti k aktuální nabídce najdete na stránkách NGP.

Zdroj: Národní galerie Praha; Autoři článku: Oldřich Bystřický, Eva Novotná, Kristýna Říhová (Národní galerie Praha)

Další aktuality

Aktuality

Poznámka k dokumentu

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu