Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce

Vydáno: 8 minut čtení

MŠMT v rámci projektu IPs Střední článek podpory uspořádalo 16. dubna 2024 1. odborný panel, který se zaměřil na téma "Kultura a Klima školy.

Z diskuse odborníků vyplynula tato doporučení

  • Podporovat opatření pro včasnou identifikaci ohrožených dětí. S kumulací zraňujících zkušeností z dětství roste negativní dopad nejen na zdravý vývoj jedince, ale i na jeho dospělý život. V konečném důsledku se zvyšují nároky a výdaje na systém, zdravotnictví, prevenci kriminality apod.  
  • Chápat důležitost mezioborové a multidisciplinární spolupráce – měla by se stát trvalým prvkem v problematice ochrany dítěte. Z tohoto důvodu je potřeba ji i legislativně ukotvit a „pečovat“ o ni.    
  • Stanovit koordinátora pro zajištění funkční meziresortní spolupráce, který bude aktivity řídit mezi jednotlivými aktéry.  
  • Novelizovat školský zákon/ukotvit školní sociální práci ve školském zákoně.  
  • Věnovat pozornost spolupráci a součinnosti s rodinou dítěte. Prvotní screening může probíhat už v porodnici.  
  • Šířit Kartu KID mezi učitele a další pracovníky škol – škola je nejčastějším místem prvotního záchytu ohroženého dítěte, tím se může předejít horším následkům.  
  • Poskytnout potřebnou podporu a pomoc pedagogům, lékařům a dalším profesím v úzkém kontaktu s dětmi, jelikož je zřejmé, že většímu využívání Karty KID a dalších metodik brání kromě jiného zahlcenost, přepracovanost či vyhoření v těchto profesích. Je třeba s  tímto faktem pracovat na jednotlivých resortech.  
  • Sdílet dobrou, ale i špatnou praxi, a tím pomáhat ostatním při identifikaci a následném řešení problémů. 

Zajímavé odkazy

Jednotlivé Karty KID rozdělené dle profesí spolu s podrobnými metodikami 

Informace o projektu Signály

Videokurz „Jak identifikovat ohrožené děti“

Nadace Sirius - Problematika násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání

https://www.nadacesirius.cz/projekty/primarni-prevence/problematika-tyrani-zneuzivani-a-zanedbavani-ditete

Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže – Příloha č. 5

Proč vznikla karta KID – sjednocení signálů ohroženého dítěte a jednotné postupy + implementace nástroje

V první části odborného panelu Alena Zábojníková, vedoucí oddělení metodické podpory SČ představila význam spolupráce mezi ministerstvy, odborníky a akademiky při tvorbě a implementaci Karty KID. 

Předsedkyně SOFA a lektorka Univerzity Karlovy Lenka Felcmanová se v prvním bloku odborného panelu věnovala důvodům vzniku Karty KID, na které spolupracovala čtyři ministerstva a tehdy ještě Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s. - nyní Society for All,z.s. Mezioborová spolupráce rezonovala celým panelem jako nezbytná součást efektivní a včasné pomoci ohroženým dětem. Zmocněnec pro wellbeing Ferdinand Hrdlička z  MŠMT zároveň jako neoddělitelnou součást úspěšné implementace Karty KID uvedl podporu neziskovým sektorem či akademickou sférou. Škola podle něj má hrát roli leadera komunity v regionu, který má ty pravomoci a schopnosti zajistit kooperaci. Předností Karty KID je její jednoduchost a určitá „strohost“, která rychle pomůže rozpoznat signály ohrožení dítěte a navede, jak postupovat.  

Pavel Houška jako zástupce MPSV poprvé zmínil roli prevence a preventivních aktivit, které dlouhodobě na jeho resortu podporují. Uvedl zajímavé projekty síťování aktérů – pediatrů, městské policie, OSPODu a MŠMT, které vedly k vymezení rolí, kompetencí a využití stávajících komunitních zdrojů v kontextu omezených financí.  

Kamila Lindauerová z MV souhlasila, že prevence je vždycky levnější a výhodnější nástroj než represe. K  urychlení a zefektivnění pomoci je podle ní důležité vystoupit z určitých limitů jednotlivých resortů a nastoupit na vlnu mezioborové spolupráce. Ve svém příspěvku uvedla zajímavý postřeh, že vlastně kdokoliv, kdo se setkává každodenně s dětmi, díky Kartě KID může rozpoznat signály špatného zacházení, i když není přímo odborník na dětskou problematiku.  

Na závěr prvního bloku pan Hrdlička ještě upřesnil, že tato problematika se netýká jen cíleného nevhodného chování směrem k  dětem, ale i „zanedbávání“ jeho potřeb v souvislosti s nedostatečnými rodičovskými kompetencemi. 

Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce v jejich podpoře

Ve druhém bloku Martina Koplová z organizace Society for All představila podrobně a více prakticky Kartu KID i s jednotlivými přílohami a metodikami „…co dělat, když“. Zaměřila se více na samotný terén a mezioborové platformy s jejich územními specifiky. Popisuje jednotlivé karty pro děti, pro rodiče, veřejnost a související metodiky, které vymezují role a kompetence mezi jednotlivými účastníky a nástroj case managementu. Z dosavadních zkušeností totiž vyplynulo, že někomu není jasné „co, kdo má/může dělat“ a kam až sahají pravomoci např. OSPODu, policie, učitelů a dalších. To nakonec potvrdila i Dana Lipová z Nadace Sirius, která uvedla, že někdy nedochází k nahlašování případů ohrožených dětí. To bylo motivací k vytvoření příručky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“, která má pomoci učitelům překonat určité bariéry, a dále příručku „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. "Doporučení pro praxi“ určenou pro lékaře. 

Karel Straka, který má bohaté zkušenosti z terénu, zdůraznil přínosy osobního a pokud možno pravidelného setkávání formou např. kazuistického semináře. Spolupráci case managera se školou představila Kamila Michálková, která spočívá nejprve v mapování sociální situace rodin, vytipování silných a slabých stránek a stanovení konkrétních kroků ke zlepšení. Z jejího vystoupení bylo patrné, že pro roli case managera je důležitá empatie, aby rodina chtěla navázat spolupráci. 

Sdílení dobré praxe mezioborové spolupráce při podpoře ohrožených dětí

Třetí závěrečný blok setkání navázal zkušenostmi konkrétních odborníků. Dětská lékařka Veronika Dobiášová potvrdila praktičnost Karty KID hlavně z pohledu využívání uvedených postupů a kontaktů na jednotlivá pracoviště. Přidala cennou zkušenost ze setkávání s ostatními lékaři, kteří bohužel nemají dostatečné kapacity kartu využívat nebo se cítí vyhořelí. V  kontextu celého panelu je třeba s  touto informací pracovat určitě i u jiných profesí a provést potřebné kroky, aby k  tomuto nedocházelo. Klára Zelenková z PPP Pardubice představila širokou spolupráci s ostatními institucemi od školy až po klinické psychology a neziskové organizace. Pořádají výjezdní metodická setkání s  pedagogy MŠ a ZŠ, kde se chystají představovat Kartu KID. Pravomoci OSPOD vysvětlila vedoucí oddělení Alexandra Hynešová. Její spolupracovníci dle ní mohou působit jako určití koordinátoři. Občas narážejí na bariéry v podobě meziresortního nepropojení a neporozumění, ale díky projektu Signály došlo ke zlepšení. Ve svém příspěvku vyzdvihla lidské poznávání a potkávání, např. při kazuistických seminářích, o kterých mluvil už Karel Straka, a které pomohly vzájemné komunikaci, vysvětlení kompetencí a nepřiměřených očekávání.  

Tandemovou spolupráci mezi školou a zřizovatelem popsali náměstek Marek Märc a Libuše Slavíková. Shodli se na tom, že práce je oboustranně velice náročná, a proto je třeba vytvářet a udržovat pomocné pozice ve školských poradenských pracovištích. Tato potřeba však naráží na překážky ve formě omezených financí či nedostatku samotných pracovníků. Zazněly zde konkrétní příklady preventivních programů z oblasti sociální či Perinatal, což je cílený screening pro maminky již v porodnicích.  

Paní ředitelka Vošická popsala, že zkušenosti s traumaty mají bohužel již tříleté děti a školka se někdy pro ně stává i “druhým” domovem. Je potřeba si uvědomit, že to také bývá první instituce po rodině, ve které dítě žije a tráví mnoho času. Právě proto by učitelé v MŠ měli být vyškolení a znalí podobných osvětových nástrojů jako je Karta KID.  

Zdroj: https://www.edu.cz/1-odborny-panel-poradany-ips-strednim-clankem-podpory/

Další aktuality