• Oblíbené
  • Poznámka

Bezplatné základní vzdělávání ve veřejných školách

Vydáno:

Řešíme problém s rodiči, kteří odmítají zaplatit příspěvek na pomůcky pro žáky a argumentují tím, že vzdělávání ve veřejné škole je ze zákona bezplatné, a proto jako škola nemáme právo požadovat úhradu za pomůcky (pracovní sešity apod.). Jak můžeme argumentovat?

 

Bezplatné základní vzdělávání ve veřejných školách
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
-
vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dle § 2 odst. 1 písm. d) školského zákona základní vzdělávání ve veřejných školách (zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí) založeno na zásadě bezplatnosti.
Ve vztahu k pomůckám, které používají žáci základní školy, se zásada bezplatnosti projevuje i v tom, že dle § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona se školám zřízeným obcí nebo svazkem obcí ze státního rozpočtu poskytují finanční prostředky mimo jiné na výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a učebnice, pokud jsou podle školského zákona poskytovány bezplatně.
Lze konstatovat, že škola je povinna (prostřednictvím finančních prostředků ze státního rozpočtu) nést náklady za učební pomůcky v tom rozsahu, v jakém jsou jí finanční prostředky ze státního rozpočtu poskytnuty. Přitom se vychází z úvahy, že uvedenými prostředky se mají financovat základní náklady spojené se vzděláváním (tj. mimo jiné základní pomůcky).
Co patří do pomyslné skupiny "základních pomůcek" nebo "základních školních potřeb" školský zákon, ani prováděcí předpisy nedefinují. Avšak v § 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění, se konstatuje:
(1)
Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
(2)
Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky nebo v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen "kmenová škola").
(3)
Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem tato škola.
Výše bylo uvedeno, že základní vzdělávání ve veřejných školách je založeno na zásadě bezplatnosti. To však neznamená, že by stát měl nést veškeré náklady související se základním vzděláváním. Vedlejší náklady spojené s doprovodnými aktivitami nebo školními pomůckami nesou převážně zákonní zástupci žáků.
Z uvedeného plyne, že škola by měla zajistit (a případně i prokázat, že tak činí) z příspěvku ze státního rozpočtu úhradu nákladů za základní učební pomůcky. V uvedené skupině "základních učebních pomůcek" nebo "základních školních potřeb" musí dále ředitel respektovat konkretizující pravidlo podle § 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění. Je přitom na řediteli školy, aby obhájil, co zařadil a co nezařadil do pomyslné skupiny "základních učebních pomůcek" nebo "základních školních potřeb".
Pokud určité učební pomůcky nespadají do skupiny "základních" a představují "vedlejší", "doprovodné" náklady spojené se vzděláváním, pak tyto náklady nesou převážně zákonní zástupci žáků. V praxi to znamená, že uvedené pomůcky sami dobrovolně svým dětem přímo koupí nebo dobrovolně poskytnou škole finanční nebo jiný dar, nebo příspěvek spolku školy (jehož cílem je podporovat vzdělávací aktivity školy).
Samozřejmě platí, že uvedené dary nebo příspěvky mohou poskytovat i jiné osoby než rodiče (např. sponzoři). Dalším finančním zdrojem, z kterého se "vedlejší" pomůcky nebo školní potřeby hradí, jsou např. prostředky získané školou z pronájmů prostor, sportovišť atd.
Uvedené "vedlejší", "doprovodné" náklady však nelze na rodičích vymáhat, uvedené dary nebo příspěvky spolku jsou dobrovolné.
Pokud určité pomůcky skutečně patří do skupiny "vedlejších pomůcek", které přesahují finanční možnosti školy (dané financováním ze státního rozpočtu), pak je vhodné rodičům doporučit, aby požádali o příspěvek ze spolku (v dřívější terminologii - sdružení rodičů a přátel školy).

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu