Co přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek?

Jedním z hlavních cílů ZZVZ je dle jeho autorů snížení administrativní zátěže pro zadavatele v průběhu zadávacího řízení a větší míra flexibility při výběru dodavatele tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům zadávacích řízení. ZZVZ se také snaží klást důraz na upozadění všeobecně kritizované zvyklosti výběru nejvhodnější nabídky na základě nejnižší nabídkové ceny, což ve svém důsledku často přináší problémy v realizační fázi.

ZZVZ se oproti stávajícímu právnímu předpisu výrazně odlišuje svoji strukturou. Obecně lze říci, že ZZVZ ve své struktuře postupuje od obecných ustanovení ke speciálním a zadavatel se při zadávání veřejné zakázky bude pohybovat vždy pouze v určitých pasážích ZZVZ, relevantních právě pro určitý druh zadávacího řízení. ZZVZ také zcela nově zahrnuje právní úpravu pro zadávání koncesí, a to ve své části osmé.

Výrazné změny doznal okruh základních zásad, kterými se zadavatelé musí řídit v průběhu zadávacího řízení. K zásadě transparentnosti, zásadě zákazu diskriminace a zásadě rovného zacházení nově přistoupila též zásada přiměřenosti. Zadavatel nebude postupovat v souladu se zásadou přiměřenosti, pokud nestanoví podmínky zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené rozsahu, charakteru a předmětu veřejné zakázky. Požadavky, které zadavatel stanoví v zadávacích podmínkách, by neměly být nepřiměřeně přísné vzhledem k předmětu veřejné zakázky.

ZZVZ nově sjednocuje počítání lhůt, což se samozřejmě promítá také do stanovení délky lhůty pro podání nabídek. ZZVZ nově používá pouze lhůty stanovené v pracovních dnech, tedy i lhůta pro podání nabídek je stanovena vždy v pracovních dnech, což omezuje možnost opakování situací, kdy dodavatelé museli své nabídky zpracovat v několika pracovních dnech z důvodu zahrnutí například vánočních svátků do lhůty pro podání nabídek. V souvislosti s nastavením lhůty pro podání nabídek je možno zmínit jeden z projevů dodržení výše uvedené zásady přiměřenosti, a to stanovení délky lhůty právě přiměřeně složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel by neměl automaticky stanovit lhůtu pro podání v minimálně možné délce, ale musí se zamyslet nad složitostí předmětu plnění, potažmo obtížností zpracování nabídek pro dodavatele.

Se stanovením délky lhůty pro podání nabídek souvisí také institut předběžného oznámení. ZZVZ ruší jeho povinné uveřejňování. Nově tedy zadavatel nebude mít povinnost odeslat ještě před zahájením zadávacího řízení k uveřejnění předběžné oznámení, ovšem bude oprávněn tuto možnost využít a na základě uveřejněného předběžného oznámení poté lze zkrátit délku lhůty pro podání nabídek.

Výrazné změny přináší ZZVZ také ve fázi posouzení nabídek. S ohledem na větší flexibilitu zadavatele v průběhu zadávacího řízení již nejsou stanovena obsáhlá pravidla pro sestavování a průběh jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek. V zadávacích řízeních s předpokládanou hodnotou do 300 mil. Kč zadavatel dokonce nebude mít povinnost komisi pro posouzení a hodnocení nabídek sestavovat.

ZZVZ nově zavádí možnost zadavatele vyloučit takového uchazeče, který se v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. V tomto případě není důležité, zda se takového pochybení uchazeč dopustil u zadavatele, který zadává předmětnou veřejnou zakázku, nebo u jiného veřejného zadavatele. Nutno ovšem doplnit, že pokud bude zadavatel chtít tento postup využít, bude povinen prokázat, že se uchazeč takového jednání skutečně dopustil, což v praxi stěžuje využití tohoto institutu.

Výrazné ulehčení postupu zadavatele ve fázi posouzení a hodnocení nabídek by mohla přinést další novinky, a to možnost provést hodnocení nabídek dle hodnoticích kritérií ještě před posouzením splnění všech požadavků zadavatele. V praxi by tedy zadavatel, případně hodnotící komise, provedl hodnocení nabídek a poté by důkladně posoudil splnění kvalifikace a dalších požadavků zadavatele pouze u vítězné nabídky. Pokud by tato nabídka byla v pořádku, nebylo by již nutné zabývat se zbývajícími nabídkami, což především při vyšším počtu nabídek znamená poměrně výraznou úsporu času.

Zcela novým institutem, který se objevuje v ZZVZ, jsou předběžné tržní konzultace. Již nyní platí, že za podobu zadávacích podmínek je primárně odpovědný zadavatel. Ten ovšem logicky často nedisponuje takovými odbornými a personálními kapacitami, aby byl schopen nastavit zadávací podmínky každé veřejné zakázky tak, aby vyhovovaly nejen požadavkům právní úpravy, ale aby také byly přijatelné a splnitelné pro případné dodavatele. ZZVZ upravuje možnost pro zadavatele vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž.

Stávající právní úprava stanovuje možnost použití zjednodušeného podlimitního řízení pro veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou do 10 mil. Kč. ZZVZ tuto hranici výrazně navyšuje, když nově bude možné zadat veřejnou zakázku na stavební práce v režimu zjednodušeného podlimitního řízení v předpokládané hodnotě až 50 mil. Kč. Dojde tedy k výraznému navýšení objemu stavebních zakázek zadávaných v tomto režimu, což bude klást zvýšené nároky na dodavatele ve smyslu častější kontroly profilu zadavatele, jelikož zadavatel nemá v tomto případě povinnost uveřejnit informaci o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek. Zároveň by ovšem tímto postupem mělo dojít ke zkrácení zadávacích řízení, a tedy rychlejšímu zahájení realizační fáze.

V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:

Regionální poradenská agentura, s. r. o.

Mgr. Richard Budzák, tel.: +420 732 266 134