Čtyři stupně k posílení kázně a sebekázně ve škole

Základním principem kázně by však mělo být pravidlo, že Okřídlené vyjádření je zde plně na místě. Dítě se neučí jen poslouchat příkazy, ale učí se žít ve společnosti ostatních, naslouchat jim a hledat cestu ke společné práci.

Ve třídě se velmi často vyskytnou situace, při nichž se intaktní skupina žáků nedokáže plně věnovat školní práci. Domluva směrem k rušícímu žáku je neúčinná, učitel vyčerpal všechny možnosti, jak ho zaujmout.

Každá škola se s tímto problémem potýká jinak. Velmi těžko se však poslouchají vyjádření žáků nebo učitelů, že ve třídě se mluví vulgárně, že žáci si dělají, co chtějí, že učitel nemá respekt. Kromě toho, že učitel ovládá svůj obor a zvládá jeho didaktiku, musí mít

K němu také patří zastání od kolegů a v neposlední řadě i vedení školy. Nepřijali-li pedagogové školy stejná pravidla, jak má výchova ke kázni ve škole vypadat, nemůže se stát nic zásadního.

Problém nastává i tehdy, nemá-li učitel zastání u rodičů. Nevěří-li rodiče učiteli, nemůže mu věřit ani žák. Dnes jsou rodiče velmi kritičtí. Prohlásit však před dítětem, že učitel je ..., nevede k žádnému pozitivnímu výsledku. Mnoho rodičů volá po kázni, kterou měli ve škole oni, ale pozor! Nesmí se týkat jejich dítěte.

Před lety jsme se pokusili nastavit pravidla, která budeme ve škole uplatňovat. Samozřejmě že v nějaké podobě existují ve všech školách. U nás mají pevný řád, který sleduje zástupce ředitele „pro duši dítěte“. Mnozí můžete namítnout, že toto je práce výchovného poradce. Musím však oponovat. Výchovný poradce nemá za současné legislativy na tyto činnosti dostatek času. Většinu času tráví výukou. Může jen velmi omezeně navštěvovat žáky s problémy v hodinách a sledovat jejich chování. Nemůže v potřebné míře jednat s rodiči a s ostatními specialisty. Také postavení zástupce ředitele přináší do určité míry silnější respekt ze strany rodičů.

Velmi významným aspektem je též kontinuita sledování vývoje dítěte. Zástupce ředitele může postupně od 1. do 9. ročníku. Poznává kladné i záporné stránky osobnosti každého dítěte, jeho schopnosti i způsob myšlení. O to lépe pak získává důvěru žáka. Za každým jménem se odkrývá osobnost dítěte a konkrétní rodiče, kteří postupně ztrácejí ostych řešit často nepříjemné problémy svého potomka.

Po dlouhých diskuzích jsme zvolili tyto čtyři stupně k posílení zodpovědnosti žáků za své chování:

O zkušenostech s těmito opatřeními píše v následujícím článku paní zástupkyně „pro duši dítěte“.