Jedním z cílů Partnerství pro vzdělávání 2030+ je přispět k tomu, aby se podařilo dosáhnout širší odborné shody o optimální podobě středního článku ve vzdělávání. K tomuto účelu jsme zadali několik studií, jejichž účelem je vyjasnit pojem středního článku, identifikovat činnosti s největším dopadem na učení žáků a reflektovat potenciál zřizovatelů škol. Článek slouží jako pozvánka na semináře a panelové diskuse k daným tématům, které proběhnou na jaře. Na podzim na ně chceme navázat druhým kolem veřejné konzultace k doposud nevyřešeným otázkám.
Dokážeme se shodnout na optimální podobě středního článku ve vzdělávání?
Vladimír
Srb
konzultant ve vzdělávání, spoluzakladatel iniciativy Úspěch pro každého žáka; od roku 2020 vede pracovní skupinu Střední článek v Partnerství pro vzdělávání 2030+
V listopadu 2023 uplyne třetí rok od schválení Strategie 2030+. Partnerství pro vzdělávání 2030+ (dále jen Partnerství 2030+) při této příležitosti plánuje letos na podzim zorganizovat druhé kolo veřejné konzultace k otázce: „Jak nastavit střední článek, aby dokázal zlepšovat vzdělávací výsledky, wellbeing a rovné šance žáků?“
Od zahájení realizace Strategie 2030+ jsme o kus cesty dál. MŠMT vyhodnocuje první dva roky pilotáže středního článku podpory a připravuje plošnou implementaci. Na webu edu.cz jsou popsány nejen všechny plánované systémové projekty, ale také monitorovací rámec pro vyhodnocování dopadů na vzdělávací soustavu. Počítá se i s pokračováním místních akčních plánů rozvoje vzdělávání. Vše nasvědčuje tomu, že až do roku 2029 budou na celém území ČR spolupracovat jmenované projekty zaměřené na podporu škol.
V tento okamžik ale stále nepanuje širší shoda na tom, jak by měl celý systém vedení a podpory škol fungovat po ukončení naplánovaných projektů. Jak bude zajištěna udržitelnost nastartovaných aktivit? Jaká má být role MŠMT, kraje, obcí, místních akčních skupin a ředitelů škol? Jak bude zajištěno systémové financování podpory škol? Může celý systém fungovat efektivně, aniž by byla nastavena odpovědnost za kvalitu vzdělávání na nějakém jasně vymezeném území? Nejistoty spojené s těmito otázkami již dnes ovlivňují spolupráci zapojených aktérů a projektů. Dohodnout se na společné vizi optimálního řešení nebude snadné, ale právě proto na tom musíme pracovat průběžně a cílevědomě.
Abychom přispěli k odborné diskusi, podpořili jsme v rámci Partnerství 2030+ vznik několika studií. Jednak proto, abychom sami lépe porozuměli této komplexní problematice. Dále proto, abychom si dokázali vytvořit konkrétní, realistickou představu o tom, jak v praxi fungují „střední články“ v těch zemích, kterým se podařilo zlepšit vzdělávací výsledky a rovné šance ve vzdělávání. Nabízíme zde anotace tří publikací, jejichž vznik jsme podpořili, a také pozvánku k jejich společné reflexi:
VESELÝ, A.
Střední článek ve vzdělávání: vymezení pojmu, přístupy a
implikace
pro vzdělávací politiku.Studie ukotvuje současnou debatu o středním článku (dále jen „SČ“) v odborné literatuře a nabízí vlastní definici. Autor na základě analýzy konstatuje, že „lze odlišit nejméně čtyři různé významy pojmu SČ, zkráceně označené: a) SČ jako volná síť místních aktérů, b) SČ jako koordinovaný a interagující systém aktérů (široké pojetí školského obvodu), c) SČ jako místně organizované uskupení několika klíčových organizací (užší pojetí školského obvodu), d) SČ jako dekoncentrovaná instituce veřejné správy. Autor také shrnuje otázky související s pojetím SČ v ČR, které doposud nejsou vyřešeny. Například konstatuje, že „shoda nepanuje především v tom, zda má jít spíše o střední článek podpory, nebo řízení.“
Leithwood, K.
Silné školské obvody a jejich leadership.
Roli středního článku v Kanadě vykonávají tzv. školské obvody (
school districts
). Jde o úřady obvodní školské správy, které zřizují základní a střední školy a zajišťují jim komplexní podporu. Studie profesora Leithwooda se zaměřuje na analýzu těch činností školských obvodů, které mají prokazatelně největší dopad na zlepšování učení a wellbeingu žáků. Výstupem je popis devíti hlavních charakteristik úspěšných školských obvodů a přehled několika desítek efektivních postupů vedoucích pracovníků těchto organizací.Gargulák, K., Kment, Š., Ostrý, M. a V. Srb.
Role zřizovatele školy v zemích s vynikajícími vzdělávacími výsledky a rovnými šancemi.
V zemích s vynikajícími výsledky žáků často hrají roli středního článku zřizovatelé škol. V Estonsku a Finsku jsou to obce, v Nizozemsku úřady místní školské správy (
schoolbestuur
) a v Kanadě školské obvody (
district school boards
). Analýza přináší detailní srovnání činností, které tito zřizovatelé zajišťují pro své školy, a to jak v provozní nepedagogické oblasti, tak v oblasti pedagogického leadershipu. Naše otázky směřovaly také na to, jaké finanční a personální kapacity zřizovatelů jsou v těchto zemích nutné pro profesionální správu škol.Studie budeme postupně zveřejňovat na našich webových stránkách. Zveme Vás také na navazující online semináře a panelové diskuse, které zahajujeme
11. dubna ve 14 hodin
. Informace naleznete na www.stredniclanek.cz