Evidence pracovní doby pedagogických pracovníků

Na každé škole vedou evidenci pracovní doby pedagogických pracovníků rozdílnou formou. Jak by měla evidence pracovní doby pedagogických pracovníků vypadat, aby byla vyhovující pro jakýkoli kontrolní orgán se dozvíte v následujícím příspěvku.

Jak by měla vypadat evidence pracovní doby např. u pedagoga, který má vyučovací povinnost 23 hodin, přímou vyučovací povinnost provádí v rozsahu 15 hodin, má tedy úvazek 0,652. Přímou vyučovací povinnost provádí dle rozvrhu jen ve středu (7 hodin) a v pátek (8 hodin).

Na mzdovém listě a na výplatní pásce má takový pracovník uvedeno, že v měsíci, který má 21 pracovních dnů, odpracoval 109,54 hodin ( 21*8*0,652 = 109,54). Mzdový program neřeší skutečnost, že tento člověk byl v práci fyzicky pouze ve středy a v pátky, takže se zdá, jako by dotyčný člověk každý den odpracoval 5,216 hodin (8*0,652 = 5,216 hodin). Jak sladit evidenci pracovní doby s programem, který zpracovává mzdy tímto způsobem?

Povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby vychází z ustanovení § 94 zákoníku práce. Toto ustanovení doslova uvádí: „Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby.“ Smyslem vedení evidence pracovní doby je především zajistit, aby zaměstnavatelé dodržovali vůči zaměstnancům ustanovení pracovněprávních předpisů (včetně mzdových a platových) a popř. předpisů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Z výše uvedeného ustanovení zákoníku práce, ale ani z ustanovení jiných právních předpisů nevyplývá povinnost ani logická potřeba vést zvlášť evidenci přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků. Není k tomu žádný věcný ani právní důvod, protože evidence jednotlivých hodin vykonané přímé pedagogické činnosti vyplývá z tradiční pedagogické dokumentace.

Právě proto, aby při evidenci pracovní doby ve školství nedocházelo k „lidové tvořivosti“ na jednotlivých školách, stanoví závazný způsob vedení evidence pracovní doby příloha k pracovnímu řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení, který vydalo MŠMT pod č.j.: 14 269/2001-26. K vydání rezortního pracovního řádu má MŠMT zmocnění přímo v zákoníku práce (§ 82), proto není na místě jakákoliv pochybnost o závaznosti pracovního řádu pro zaměstnavatele i zaměstnance ve školství. To samé pak platí i pro zmíněnou přílohu tohoto pracovního řádu. Z ní jednoznačně vyplývá, že má smysl vést evidenci jednotlivých pracovních směn, resp. celkového počtu hodin v rámci takto odpracovaných směn. Dělení takto prováděné evidence pracovní doby na jakékoliv části (např. právě na výkon přímé pedagogické činnosti) pak znamená postup v rozporu s pracovním řádem.

Pokud jde o uvedený modelový příklad, u zaměstnance s dohodnutou kratší pracovní dobou vyjádřenou poměrem 0,652 stanovené týdenní pracovní doby je třeba evidovat skutečně odpracovanou celkovou pracovní dobu, a to podle toho, jak mu byla tato zkrácená pracovní doba rozvržena v rámci pracovního týdne. Součástí rozvržení pracovní doby není jen stanovení hodin přímé pedagogické činnosti, ale také doby, kdy zaměstnanec vykonává práce související, které doplňují celkovou dohodnutou pracovní dobu.

Jestliže rozvrhl ředitel školy zaměstnanci výkon přímé pedagogické činnosti na středu (7 hodin) a pátek (8 hodin), musí ještě provést rozvržení zbytku dohodnuté kratší pracovní doby. Při poměru 0,652 stanovené týdenní pracovní doby činí dohodnutá kratší pracovní doba 26,1 hodin. Zbývá tedy rozhodnout o rozvržení 11,1 hodin, v rámci kterých bude zaměstnanec vykonávat práce související. Je na zaměstnavateli, zda zbytek této pracovní doby rozvrhne na každý ze zbývajících dnů pracovního týdne nebo zda je např. rozvrhne jen do dvou dalších dnů. V evidenci pracovní doby se pak objeví, zda zaměstnanec skutečně ve stanovených dnech odpracoval celou takto rozvrženou pracovní dobu (tedy 26,1 hodin za týden).

Připomeňme, že ustanovení § 94 ZP hovoří o evidenci pracovní doby, nikoliv o evidenci přítomnosti zaměstnance na pracovišti. V souladu s ustanovením čl. 8 pracovního řádu může ředitel školy rozhodnout, kterou část pracovní doby stráví zaměstnanec na pracovišti (ve škole) a kterou může trávit mimo pracoviště.

Provázání evidence pracovní doby se systémem výpočtu nároku na mzdu (plat) pak je poměrně snadné a logické, pokud respektuje vedení školy výše uvedené principy pro vedení evidence pracovní doby. Jestliže z evidence pracovní doby konkrétního zaměstnance vyplyne, že v určitém měsíci odpracoval celkový počet hodin, který odpovídá dohodnuté kratší pracovní době v jednotlivých pracovních týdnech, je nárok zaměstnance na plat za odpracovaný měsíc zcela v souladu jak s podmínkami dohodnutými v pracovní smlouvě, tak i se skutečností evidovanou výše uvedeným způsobem.