Facebook je skvělý online nástroj do výuky, ale jeho používáním brzdíme rozvoj digitální gramotnosti

Celá diskuse kolem používání Facebooku je postavena na ochraně osobních údajů, ta ale není největším problémem. Pokud žáci používají sociální sítě a mají profil otevřený, je jejich soukromí veřejné bez ohledu na to, zda Facebook používají pro školní účely, či nikoliv. Naopak učitel, který sociální sítě používá při výuce, má možnost žáky o ochraně soukromí poučit a pomoci jim profil více chránit, či dokonce upozornit na aktivity, které mohou dotyčného žáka vystavit kyberšikaně, stalkingu, ukradení identity či v závažnějším případě trestnímu stíhání. Sdílení na sociálních sítích zároveň umožňuje spolupráci, učení se z chyb druhých či vedení ke kultivované diskusi. Pokud ovšem žák na Facebooku není, berme to spíše jako zásadu, která má být posilována.

Není třeba mít velkou fantazii, abychom si představili, co by v jednotlivých sborovnách vyvolalo, kdyby ředitelka či ředitel uvedli, že veškerá komunikace mezi pedagogickým personálem bude od určitého dne probíhat jen na Facebooku. Nezdá se proto být spravedlivé nutit do Facebooku žáky, pokud víme, že se sociálními sítěmi mohou mít problém i dospělí. Navíc pravidla Facebooku povolují založit si profil od 13 let, podle GDPR dokonce až od 15 let. Učitel by měl proto zohledňovat vyšší věkovou hranici. Škola musí dále respektovat, že ne každý si chce dobrovolně přes Facebook vytvářet digitální stopu. To je důležitější než ochrana soukromí, protože profil se dá velmi dobře zabezpečit.

Odmítnutí Facebooku ale neznamená, že by učitel neměl využívat technologie a nástroje ke sdílení. Naopak je to jeden z předpokladů výuky, která má žákům pomoci využívat různé síťové a organizační platformy v pracovním životě. Využívání Facebooku ve firemním prostředí jako nástroje komunikace a zadávání úkolů je však ojedinělé. Má to své důvody, Facebook je sice pohodlná aplikace, kterou ze soukromého života zná každý, ale nehodí se např. pro projektové řízení. Různé organizační a projektové aplikace jsou třeba součástí pracovního života startupové a freelancerovské scény a podobně ti, kdo nevyužívají Facebook, nejsou odříznutí od světa a často používají jiné coworkingové či organizační aplikace. Myslet si, že používání Facebooku ve výuce je moderní trend, je navíc omyl. Je to ten nejalibističtější důvod, proč si myslet, že u žáků posilujeme dovednost pracovat a komunikovat v online prostředí.

Učitelé by proto měli znát více než Facebook. Ke sdílení úkolů a informací se na mnoha školách využívá Moodle¹⁾, ale mohou se hodit i méně používané sociální sítě. Může to být Yammer²⁾, Google+³⁾ nebo Diaspora⁴⁾. Mnoho učitelů používá taktéž Google Classroom⁵⁾. Organizéry jako Basecamp⁶⁾, Freelo⁷⁾, Asana⁸⁾, Trello⁹⁾, Slack¹⁰⁾ či Monday¹¹⁾ jsou na obsluhu náročnější a většinou i placené. Při pravidelném používání si však žáci osvojí ovládání aplikací tak, že se bez větších technických potíží budou později orientovat v prostředí týmů, které pracují na dálku a fyzicky se potkávají minimálně.

Klíčové je prostě nenutit nikoho používat něco, co používat nechce. V prvé řadě je dobré žáky nechat aplikace porovnat a vybrat si. Ale i tak se stane, že se žák s aplikací pracovat nenaučí. Vždy si nicméně vytvoří strategii, jak se k informacím dostat (často ovládá organizér alespoň částečně), což není nic neobvyklého ani ve firmách. Nikdo není vyhozen z práce jen proto, že se neorientuje ve složkách, pokud mu jde něco jiného.

Jisté je, že se aplikace střídají a mnohdy se jich používá několik najednou, protože každá z nich přináší unikátní výhody. Například Doodle¹²⁾, aplikace na dohodnutí termínu schůzky, se běžně používá napříč všemi kolektivy a týmy bez ohledu na platformu, kterou ke své komunikaci a organizaci používají. Pracovní a komunikační platformy se však v čase dynamicky mění, stejně jako my měníme aplikace na úpravy fotek, sledování videí či poslech hudby. Je nereálné se spoléhat na to, že se učitel či žák naučí ovládat jednu aplikaci a má navždy vystaráno. Je nutné, abychom byli ve výběru aplikací flexibilní a otevření jejich změnám. Musíme si být vědomi, že právě používané aplikace nejsou dogma a že se právě vyvíjí platforma, která pokrývá nedostatky, které v současné organizaci v online prostředí tolik pociťujeme.

Nepředpokládá se, že by učitel uměl ovládat všechny aplikace. To je nakonec prostor, kde se mohou žáci i vyučující učit společně něco nového. I pro naprostou většinu středoškoláků bude využívání online pracovního prostředí nové, proto učiteli tolerují, když je na podobné úrovni jako oni. Je však nutné na straně učitele prokázat chuť se učit, hledat východiska ze slepých uliček a zlepšovat se. Je to jedna z mnoha cest, jak studentům ukázat, co v realitě znamená opakované klišé "Budete se muset učit celý život". Ve finále to budou žáci či studenti, kdo se naučí něco praktického. Nebo aspoň poznají, že tohle není pro ně, a budou si muset najít jinou dovednost, kterou by na pracovním trhu digitálního věku zaujali.

Pokud chcete vědět, jaké nejlepší aplikace využívat, sledujte weby Co jsem vyzkoušela¹³⁾ a Naše třída¹⁴⁾ nebo vkládejte své dotazy v FB skupinách Ta učí tak a ten zas takhle...¹⁵⁾ či Učitelé+¹⁶⁾ (autor článku je jedním z administrátorů skupiny Učitelé+ - pozn. autora). Prvně uvedená skupina sdružuje nejzkušenější učitele, kteří se snaží smysluplně využívat moderní technologie ve výuce a rádi sdílejí své zkušenosti. Učitelé+ jsou větší učitelskou skupinou, která se primárně nezabývá využíváním ICT v hodinách, ale i zde lze získat velmi cenná doporučení.