Financujte provoz dětských klubů a příměstské tábory z evropských fondů

Problematika se týká také rodin, ve kterých se rodiče o práci ucházejí či jsou zapojeni do vzdělávacího procesu. Nejpalčivěji situaci pociťují rodiče žáků 1. stupně, jejichž věk doposud neumožňuje samostatnost v oblasti příchodu do školního zařízení a odchodu z něj. Řešením by měly být školní družiny, ty však nenabízejí pružnou otevírací dobu. Vzhledem k rozmanitosti pracovní doby začíná být otevírací doba školních družin nedostatečná a nepokrývá potřeby rodičů.

Na většině škol fungují školní družiny v režimu zahrnujícím desetihodinovou provozní dobu. Otevřeno mají obvykle od 6:30 nebo 7:00 ráno do 16:30 nebo 17:00. Zvlášť v menších městech pak není výjimečné, že zavírají už ve čtyři odpoledne. Takový režim ale zdaleka neodpovídá pracovní době ve firmách, zejména v soukromém sektoru, kde je těžiště práce soustředěno od 8:00 do 17:00 hodin. Rodiče často nepracují v místě bydliště, a k pracovní době je tedy nutné připočítat cestu ze zaměstnání do školního zařízení a naopak, která mnohdy zabere až hodinu a půl. Školní družiny se navíc potýkají s kapacitním omezením. V případě jejich plné obsazenosti je upřednostňováno přijímání mladších dětí a někteří žáci, především ze 4. a 5. ročníků, družinu z kapacitních důvodů navštěvovat nemohou. Stávající nedostatek míst v družinách současně komplikuje pracovní uplatnění rodičů, a to jak těch, kteří své dítě v družině mají, tak i těch, kteří místo pro své dítě ani nezískali.

Děti navíc během školního roku disponují velkým množstvím prázdninových dnů, které nemohou být pokryty z dovolené rodičů, a školní družina není v tomto období provozována. Alternativou využití volného času dětí bývají zájmové kroužky, které jsou často realizovány mimo areál školy. U dětí z 1. stupně ZŠ je navíc málo pravděpodobné, že by se na kroužky byly schopny samy přepravit. Rodiče jsou tedy nuceni využívat nákladných hlídacích služeb či nechávat své dítě samotné, v krajních případech se vzdají práce na plný úvazek a pracují na úvazek částečný.

Krizové období nastává o letních prázdninách, kdy rodiče velmi obtížně hledají způsob, jak se o dítě během dvouměsíčního volna ve školní docházce postarat. Školní družina není provozována, využití hlídací služby je pro rodiče velkou finanční zátěží a spoléhat se na pomoc prarodičů či jiných členů rodiny po celou dobu prázdnin často není reálné. Alternativou bývají pobytové tábory, které ale nemusí být vhodné pro děti mladšího věku a pro některé rodiny znamenají významnou finanční zátěž.

Zlepšit stávající situaci rodičů i dětí se snaží Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to prostřednictvím podpory projektů . Ty zajišťují mimoškolní aktivity dětí a doplňují chybějící kapacitu školních družin, zájmových kroužků či klubů. Zároveň umožňují rodičům efektivněji skloubit rodinné a pracovní povinnosti s vědomím, že je o jejich dítě dobře postaráno. Projekty finančně zaštiťuje Operační program Zaměstnanost (OPZ), přičemž na jejich realizaci již bylo uvolněno okolo 200 milionů korun. Mezi podpořené aktivity patří i skupinová doprava do/ze školy, zejména ve venkovských či příměstských regionech s komplikovanou dopravní obslužností a zajištění doprovodu dětí na kroužky a zájmové aktivity nebo příměstské tábory v době školních prázdnin.

Prostřednictvím projektu je možné hradit zřízení a provoz dětského klubu, nákup základního vybavení a mzdy vychovatelek po celou dobu realizace, tedy maximálně po dva roky. Doba provozu dětských klubů může být optimálně přizpůsobena požadavkům rodičů, tedy od brzkých ranních hodin až do pozdních odpoledních či večerních hodin.

Díky hrazené podpoře dopravy a doprovodu mohou být dětské kluby zřizovány také na místech mimo školská zařízení a školní družiny. Doprovod dětského klubu totiž zajistí bezpečný přechod dítěte mezi školním zařízením či zájmovým kroužkem a dětským klubem. Tím pádem mohou rodiče v ranních hodinách umístit dítě do dětského klubu a ve večerních hodinách si je zde zase vyzvednout. O příchod do základní školy a odchod z ní se již stará personál dětského klubu.

Dětské kluby představují novou, svým způsobem inovativní službu, která pružně reaguje na časové požadavky rodičů. Umožňují chytré a efektivní využití času rodičů i dětí, bez zanedbávání rodinné či pracovní oblasti. Pro rodiče je dětský klub řešením finančně nenáročným, neboť je bezplatný. Jediné náklady jsou spojeny se stravným dětí či nadstavbovými dobrovolnými doplňkovými aktivitami.

V rámci projektu je řešen také problém umístění dětí o letních prázdninách, a to prostřednictvím podpory nepobytových příměstských táborů. Ty jsou také určeny pro děti 1. stupně a péče je na nich poskytována během dne, v souběhu s pracovní dobou rodičů. Díky nepobytové formě dítě nepřichází o rodinný život, neboť se navečer vrací domů. Aktivita je opět plně hrazena z projektových prostředků, tábory jsou bezplatné. Finanční náklady jsou spojeny opět pouze se stravným a jinými, nadstandardními doplňkovými aktivitami. Příměstské tábory mohou probíhat na místě, kde je v rámci školního roku provozován dětský klub, a vhodně jej tak doplňovat.

Jako příklad dobré praxe lze uvést dětský klub Institutu pro regionální spolupráci, o. p. s. (IRS), který byl schválen v první výzvě na dětské kluby. Dětský klub Pinokio je veřejnosti otevřen od 1.9.2016 ve městě Brně-Bosonohách. Na dobu letních prázdnin se pod záštitou dětského klubu IRS plánuje osm příměstských táborů. Klub navštěvují žáci, které kapacitně nepojmou místní družiny či pro jejichž rodiče není provozní doba družin dostatečná. V současnosti probíhá realizace projektu a od rodičů jsou zaznamenávány pozitivní reakce, které avizují velký zájem o péči dětského klubu o děti a především kvalitně trávený volný čas.

Jak již bylo řečeno, zřízení dětského klubu je vázáno na výzvy vyhlášené v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Pro rok 2017 je sběr žádostí o dotaci naplánován na květen. Žadateli mohou být nejen základní školy, ale také neziskové organizace, obce a mnozí další, jak právnické, tak fyzické osoby. Nevýhodou zřízení a provozu dětských klubů je pro žadatele často vysoká administrativní náročnost spojená s dotačními podmínkami. Ty jsou svázány řadou pravidel a limitů, které musí být dodrženy po celou dobu přípravy i realizace projektu. Vyznat se v pravidlech je pro zájemce, kteří by chtěli dětský klub vybudovat, značně složité a mnohdy dochází k chybám, které znemožní dotaci získat.

Pokud se již úspěšní žadatelé o dotaci neorientují v problematice realizace projektu, může dojít ke krácení neuznatelných výdajů a vyměření sankcí. V nejhorším případě může být dotace odebrána v plné výši. Kvůli velkému zájmu žadatelů musí být také idea dětského klubu dobře popsána v rámci projektové žádosti, jinak není zaručeno, že bude hodnotiteli posouzena kladně a předkládaný dětský klub bude opravdu podpořen.

Vzhledem k široké problematice, která je s podáním a vedením projektu dětského klubu svázána, je často po finanční i časové stránce výhodnější přenechat projekt odborníkům, kteří mají s problematikou bohaté zkušenosti a postarají se o dodržení všech nezbytných podmínek, pomohou s dodáním všech potřebných dokumentů a zajistí komunikaci s řídícími institucemi. Zodpovědnost za řádné podání je poté této odborné organizaci přenechána a zároveň je výrazně eliminováno riziko neschválení věcné části projektové žádosti.

V případě, že vás projekt dětského klubu zaujal a víte, že by byl pro rodiče i děti ve vaší oblasti přínosný, neváhejte se na nás obrátit. Regionální poradenská agentura, s. r. o. ( ) se přípravou a realizací obdobných projektů zabývá.