Ve čtyřech minulých vydáních časopisu Řízení školy pojednával historik Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Jan Šimek o historii školní inspekce v českých zemích od předtereziánských dob po konec osmdesátých let dvacátého století. V poslední části této série nastíníme podobu školní inspekce v současnosti.
Historie školní inspekce – 5. část: Školní inspekce v současnosti
Mgr.
Tomáš
Zatloukal
LL.M., MBA
Ústřední školní inspekto
Dne 13. prosince 1990 byl schválen zákon č. 564 České národní rady o státní správě a samosprávě ve školství, kde se ve čtvrté části ustanovuje Česká školní inspekce jako orgán státní správy. Ve své současné podobě pak byla Česká školní inspekce zřízena ke dni 1. ledna 2005 zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Česká školní inspekce tedy není organizací zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ale institucí zřízenou přímo zákonem a úřadem státní správy s celostátní působností. V souladu se zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů je Česká školní inspekce také služebním úřadem České republiky.1)
Obrázek č. 1 Fotografie sídla ústředí ČŠI v Praze
Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí se sídlem v Praze a 14 inspektorátů v souladu s územním členěním České republiky do 14 krajů. V čele České školní inspekce stojí ústřední školní inspektor, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.2) Ústřední školní inspektor je v souladu se zákonem o státní službě také vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem v