Výchovné problémy ve školách nabývají na závažnosti, zejména ve vztahu k požadavkům kladeným na vzdělávání každého jedince. Školy stále ve větší míře řeší problémy s agresivitou, vulgárním chováním, kouřením, pitím alkoholu, drogami a dalšími závažnými přestupky proti školnímu řádu, které ohrožují samotné žáky i jejich okolí.
Individuální výchovný program (smlouva/dohoda s rodiči) – pomoc při řešení rizikového chování žáků
PaedDr.
Miroslava
Salavcová
MŠMT
Individuální výchovný program (IVýP) je dohoda s rodiči nebo zákonnými zástupci (dále jen „rodiče“), u jejichž dětí a žáků (dále jen „žáků“) se objevují opakované výchovné problémy, přestupky proti školnímu řádu nebo pravidlům třídy, které negativně působí na proces vzdělávání jejich i celé třídy. IVýP se vytváří v situaci, kdy běžná opatření nevedla ke zlepšení. IVýP obsahuje reálné úkoly a závazky pro školu, rodiče i samotného žáka. Jde o formu spolupráce mezi školou, žákem, rodičem, případně další zúčastněnou stranou, jejímž cílem je odstranit rizikové chování žáka a předejít tak důsledkům z tohoto chování vycházejícím.
Při řešení problému se škola obrací k rodiči žáka jako k partnerovi, s nímž pracuje na dosažení stejného cíle – odstranění rizikového chování žáka. Soustředěný a jednotný tlak obou důležitých institucí (školy a rodiny) na žáka zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.
V mnoha případech výskytu rizikového chování se často stává, že rodič žáka si je vědom rizikového chování svého dítěte, ale sám nemá potřebné kompetence k řešení situace. Tlak školy na úpravu chování žáka je pro něj zdrojem frustrace, kterou se může snažit zmírnit např. odmítavým postojem ke škole nebo vyhýbáním se společné komunikaci se školou. IVýP nabízí prostor pro vzájemný dialog a možnost vyhledat a nastavit vhodnou podporu pro žáka/rodiče k získání potřebných kompetencí směřujících k odstranění rizikového chování.
Praxe v rámci pokusného ověřování IVýP, které probíhalo pod vedením MŠMT dva roky a bylo ukončeno v roce 2013, ukázala, že mnohé rodiny, které byly původně školou označeny jako spíše nespolupracující, až ofenzivní, se v průběhu spolupráce ukázaly jako přístupné, ale spíše bezradné a potřebující podporu. Užší spolupráce v podpůrném, ale pevně ohraničeném prostředí od sebe oddělí rodiny bezradné a rodiny, které spolupráci skutečně odmítají. Pokud ani přes veškerou podporu nedojde k odstranění rizikového chování žáka (a to z důvodu, že žák není schopen za dané podpory na svém chování pracovat či jedna nebo více stran nejsou schopny danou podporu v potřebné míře poskytovat), je rodina indikována pro spolupráci s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné nástroje (odborné či právně vymahatelné).
Je zcela zřejmé, že ne všechny oblasti rizikového chování žáků může škola sledovat, předcházet jim a snažit se adekvátním způsobem reagovat, např. o patologickém hráčství žáka, které nemůže probíhat na půdě školy, se pracovníci školy ani nemusejí dovědět.
Při řešení problémů spojených s rizikovým chováním žáků ve školách je velmi důležitá nejen součinnost rodičů a všech pracovníků školy, výchovného poradce, školního metodika prevence, školního psychologa či školního speciálního pedagoga (pokud na škole pracují), ale také dalších orgánů a institucí, kterých se tato problematika týká (orgánů sociálně-právní ochrany dětí – OSPOD, dětských a dorostových lékařů, středisek výchovné péče, pedagogicko-psychologických poraden, orgánů činných v trestním řízení, Policie ČR a dalších). Pokud vedení školy při vytváření a vyžadování pravidel dbá o skutečnou a otevřenou spolupráci se všemi, může ve škole vytvořit prostředí podporující komunikaci a dostatek vhodných příležitostí pro kontakt mezi učiteli a rodiči.
Spolupráce mezi školou a rodinou prostřednictvím IVýP zajišťuje vyvážení určitého tlaku a potřebné podpory žákovi a zákonnému zástupci za účelem dosažení požadované změny. V součinnosti s tím jsou využívány postupy, které vytvářejí kolem rodiny pevně vymezený rámec prostřednictvím definování a uplatňování kontrolních mechanismů, kázeňských a jiných opatření a odkazováním na obecně definované povinnosti rodiče a žáka. Na druhé straně by měl být rodině poskytován určitý prostor pro učinění potřebné změny s ohledem na potřebu získání určitých potřebných kompetencí, rodina by měla být k této změně provázena a pozitivně motivována. Na základě specifik daného případu je však někdy nutné přiklonit se spíše k postupům vyvíjejícím tlak na rodinu, jindy spíše k postupům podpůrným, nikdy by se však forma práce s rodinou neměla přesunout k pouhé represi.
Impulzem pro využití IVýP může být dosažení určité závažnosti rizikového chování žáka, v jehož důsledku dochází k výraznému narušování procesu vzdělávání tohoto žáka, případně žáků ostatních. Podnět může podat kdokoliv z potenciálně zapojených stran, to znamená pedagogický pracovník školy, rodič žáka, žák či další zainteresovaná strana mimo školu [orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), pedagogicko-psychologická poradna (PPP), středisko výchovné péče (SVP), pediatr, …]. Není k tomu zapotřebí doporučení školského poradenského zařízení nebo jiného odborníka. Postoupení případu další straně nezabraňuje škole přistoupit k využití IVýP, které bude korespondovat s nově vzniklou situací. Je potom vhodné ke spolupráci přizvat i zástupce nově angažující se instituce.
S IVýP lze pracovat v případech, kdy chce škola nebo rodič předejít uplatnění některého z kázeňských opatření, ale lze s ním pracovat i v případě žáků, u kterých v minulosti byla kázeňská opatření uplatněna. IVýP najde své využití také u těch žáků, u kterých je v určitých oblastech rizikové chování řešeno, ale do procesu je zapojeno více stran (např. pedagogický pracovník školy, pracovník školského poradenského zařízení, pediatr, neurolog, …). IVýP zde napomáhá k udržení koordinace komplexnosti služeb a jejich efektivnímu zacílení. S přihlédnutím k individuálním možnostem žáka lze IVýP využít i pro práci se žáky se sníženou úrovní kognitivních schopností. Prostřednictvím IVýP by neměly být řešeny případy, které přesahují kompetence školy (např. závislost žáka na návykových látkách, domácí násilí, týrání, …). Pokusné ověřování potvrdilo, že tento nástroj je možné využít v předškolních zařízeních, základních i středních školách.
Pozitivní přístup a pozitivní snahy se však někdy nevyhnou neporozumění ze strany některých nepřizpůsobivých jedinců. Zákon již dnes částečně dává škole práva v oblasti vzdělávání a možnost výchovné působení rodičů určitým způsobem vymáhat. Jedná se o případy silně nepřizpůsobivých žáků, kteří ve škole psychicky nebo fyzicky ohrožují své okolí. Postup vedení školy začíná u realizace preventivních strategií školy a pokračuje přes svolání výchovné komise ve škole, školskou komisi a spolupráci s OSPOD či policií až po trestní oznámení na rodiče. Tato cesta plná restrikcí není cestou rozvoje a není možné na ní stavět pozitivní rozvoj vztahů rodiny a školy, ale je nutná v případech, kdy škola již vyčerpala všechny možnosti zlepšit situaci v rámci spolupráce s rodinou.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo pro potřeby škol materiál Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků s přílohami, které je vhodné při uplatnění tohoto nástroje prevence využívat. Jde o formuláře, které pomohou škole při administraci, a zároveň jsou to doklady o postupu školy, které mohou být předloženy dalším zainteresovaným institucím, které by mohly být do řešení rizikového chování žáků zapojeny. Dále MŠMT vypracovalo pro potřeby škol materiál Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách, ve kterém jsou shrnuty práva a povinnosti žáků, rodičů i školy. Tento přehled by měl pomoci školám a měl by ukázat, jakým způsobem by mohly školy využívat právní opatření při řešení rizikového chování svých žáků. Oba materiály i s přílohami jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/individualni-vychovny-plan.
V případě zájmu škol o proškolení jejich pracovníků v této oblasti jsou k dispozici lektoři, kteří mohou problematiku přiblížit v rámci návštěvy školy. Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) má k dispozici jejich seznam s kontakty.