„Ve třídě mám pět dyslektiků, čtyři žáky s dysgrafií nebo dysortografií, jedno dítě s LMP, jednoho autistu a tři žáky s ADHD… O jejich handicapech ještě něco vím, v rámci možností a s pomocí asistenta zvládám, ale řekněte mi, co a jak mám dělat s těmi vyrušujícími, stále diskutujícími a zpochybňujícími, kterým to však pálí, mají IQ přes 130?“
Kdo je a jak se projevuje intelektově nadané dítě, tzv. MiND?
Mnoho z nás si pod pojmem „nadaný“ představí velmi specifické předpoklady. Že je to elitní značka, kterou klademe na vysoce výkonné děti, kterým jdou věci snadno. Věříme, že tímto je pro ně úspěch do značné míry zaručen.
Ale ne nutně.
Když je rodičům řečeno, že je jejich dítě intelektově nadané, nejprve si úlevně vydechnou, protože se dozvěděli, že jejich dítě je vlastně „extrémně chytré“. Zároveň je jim však řečeno, že jejich dítě má problémy s učením, jako např. dyslexii, nebo má sociálně-emoční potíže. Jak je to možné? Nejsou tyto „diagnózy“ v rozporu? Následně tedy zjistí, že kombinace mimořádného IQ a nějakého „handicapu“ může být škodlivá jak pro učení, tak pro duševní zdraví dítěte a že může mít neblahý dopad na jeho úspěch a spokojený život.
Nadání znamená, že mozek prostě funguje jinak – rychleji a intenzivněji. Zjednodušeně má takové MiND dítě v hlavě prostě „frmol“. Téměř neustále je zahlceno přílivem vjemů, informací, myšlenek a emocí. Přenosová rychlost nervové soustavy se pohybuje okolo 2 m/s. U MiND jedinců probíhá přenos vzruchů až o 0,05 m/s rychleji na jeden bod inteligenční škály. To znamená, že dítěti s IQ 140 běží senzorické, mentální a emoční procesy až dvakrát rychleji než dítěti s IQ 100. Není tedy divu, že je přecitlivělé, neklidné, hyperaktivní nebo naopak apatické. Jeho bouřlivé reakce jsou nepřiměřené jen zdánlivě – dokud si neuvědomíme, co se těmto dětem děje v hlavě. Vnitřní svět MiND dítěte může být mnohem větší, než samo umí vyjádřit a než si my umíme vůbec představit. Někdy pro něj proto může být složité umět fungovat v „normálním“ světě.
Mnoho lidí si spojuje pojem „speciální potřeby“ s dětmi, které mají vývojové či vzdělávací problémy, poněvadž to znamená, že tyto děti mají „specifické potřeby“. Proč tedy nedokážou pochopit, že i MiND děti jsou populací se „specifickými potřebami“?
„Matyáš se v hodinách nudil, vyrušoval a vymýšlel hlouposti, aby děti rozesmál a upozornil na sebe. Byl takovým ‚třídním šaškem‘. Už na konci první třídy dostal důtku třídního učitele.“ (maminka Matyáše, 8 let)
„Intelektově nadané dítě, tzv. MiND, je dítě s nadprůměrným, až mimořádným IQ, jehož projevy chování jsou specifické, způsoby myšlení i učení originální a vnímání či interpretace pocitů bývají mnohdy neobvyklé.“ (nadační fond Qiido, 2017)
The Columbus Group, malá skupina jednotlivců (rodiče, vychovatelé a psychologové), kteří na konci 80. let pracovali s mimořádně nadanými dětmi v Columbu v Ohiu, se snažila znovu definovat nadání z hlediska vnitřní zkušenosti jednotlivce. Definuje nadání takto:
„Nadání je asynchronní vývoj, ve kterém kombinace pokročilých kognitivních schopností a zvýšené intenzity vytváří vnitřní zážitky a uvědomění, které jsou kvalitativně odlišné od normy. Tato asynchronicita se zvyšuje s vyšší intelektuální kapacitou. Jedinečnost nadaných je činí obzvláště zranitelnými a vyžaduje změny v rodičovství, výuce a poradenství, aby se mohli rozvíjet optimálně. “ (The Columbus Group, 1991)
Asynchronní vývoj znamená, že dítě nesleduje vývojové milníky, které očekáváme od typického dítěte. Své první slovo může vyslovit ve čtyřech měsících, ale do 10 let nemusí umět číst. V devíti letech může mít v jedné ruce knihu „vysoké matematiky“ a v druhé medvídka.
V čem jsou tedy tyto děti jiné? A co jejich nadání ve skutečnosti obnáší?
*
MiND často mívá rozdíl v letech (tzv. asynchronní vývoj) – fyzicky má 10 let, intelektově je však ve věku 13 let a sociálně/emočně teprve ve věku sedmi let. V důsledku tohoto nerovnoměrného vývoje často strádá v sociálně-emoční oblasti, nerozumí si se svými vrstevníky a těžko navazuje vztahy a přátelství.
*
MiND je zvídavý a rád experimentuje. Jeho oblíbenými otázkami jsou: „Jak? Proč?“
*
MiND je vysoce kreativní – má neustálou potřebu vytvářet něco nového, navrhovat odlišné postupy a originální řešení.
*
MiND má vysokou míru energie, vnitřní motivace, zapálení do tématu, které ho zajímá a baví. Ostatním tématům, pro něj nezajímavým, nerad věnuje svou pozornost.
*
MiND bývá přecitlivělý (hypersenzitivní) k určitým typům vjemů a k emocím, např. zvuky či vůně či doteky vnímá o mnoho intenzivněji než běžní lidé.
*
MiND často reaguje nepředvídatelně, vzrušivě, výbušně, předrážděně, prudce (tzv. hyperexcitabilita) v situacích, které jsou pro běžného člověka „normální“. Hypersenzitivita obvykle spouští hyperexcitabilitu.
*
Myšlení je divergentní a jednání MiND dost nekonformní. Myšlenky se mu rozbíhají do asociací a mnoha paralelních směrů. Své jasné, vyhraněné postoje si však dokáže bravurně obhájit.
*
MiND má vysoké morální standardy, touží po smyslu, pravdě a spravedlnosti. Cítí spoluzodpovědnost za problémy světa. Rád „filozofuje“.
*
MiND si na sebe klade často vysoké, až nereálné nároky a perfekcionisticky jich chce dosahovat.
Když se pozorněji zaměříme na sociálně-emoční projevy nadaných, dostaneme se k několika konkrétním osobnostním profilům.
Více k jednotlivým profilům najdete na www.qiido.cz/kdo_je_mind.
Zdroj: Typologie dle BETTS, G. a M. NEIMARK (1988)
Kolik jich v ČR vlastně máme?
Čistě statisticky je v naší populaci okolo 210 000 dětí ve věku 5–18 let s IQ vyšším než 115. U zhruba 42 000 dětí pak IQ dokonce převyšuje hodnotu 130. Oficiálně rozpoznáno je však jen 1 700 z nich, tedy necelé 1 %. Není to žalostně málo? Kde všechny ty MiND děti jsou? Může stávající školský systém nadání takových dětí rozvíjet, když je není schopen ani rozpoznat?
Nadání je sice
dar
, ale jak naznačují už výše uvedené charakteristiky výjimečných „mozků“, někdy danajský. Jejich cesta životem je nesnadná pro ně samotné i jejich nejbližší okolí, které často neví, jak na ně. Malí „géniové“ nepasují do žádné škatulky a nedělají prakticky nic tak, jak se od nich očekává.Jiné myšlení, chování a nerovnoměrný vývoj jim způsobuje neustálé potíže zejména v sociálně-emoční oblasti, ve spolupráci s jejich vrstevníky i ve vztahu s rodiči a učiteli. Aby dokázali tyto potíže překlenout, potřebují podporu stejně jako děti z opačného konce Gaussovy křivky. V případě nadaných jde zejména o naplnění jejich specifických vzdělávacích potřeb tak, aby se rozvinul jejich rozumový potenciál.
Ucelený systém podpory nadaných u nás zatím sice nefunguje, o nutnosti podpory nadání však dnes již minimálně odborníci ve školství nepochybují.
Jak správně podpořit potenciál MiND dětí, rozvíjet je a vzdělávat?
„U dětí, jejichž konstruktivní schopnosti nejsou podporovány, vyvstává nebezpečí, že svou inteligenci využijí pro destruktivní cíle.“ (z knihy Odvaha k nadání, Erika Landau)
„Hugo, neumíš se učit,“ zkonstatovala maminka. „Měl by ses to naučit,“ radila mu. „Ale jak se to mám naučit, když se učit neumím,“ zvídavě se jí zeptal Hugo.
Qiido vychází z faktů, z klíčových potřeb škol
Když jsme se před nedávnem na problematiku nadaných dětí a jejich rozvoje dotazovali ředitelů základních škol, panovala téměř stoprocentní shoda v tom, že v rámci společného vzdělávání je důležité přistupovat individuálně i k nadaným dětem a že i ony potřebují na základní škole podporu. Pro přenesení do praxe je ale klíčové umět je včasně a správně identifikovat v mnohem vyšší míře, než se to dosud daří.
Qiido, nadační fond, ve spolupráci s komunikační agenturou Donath Business & Media a výzkumnou agenturou ppm factum research realizovaly v červnu 2016 průzkum, do kterého se zapojilo 22,4 % (785) z celkem 3 905 oslovených ředitelů základních škol z celé ČR. Z jeho výsledků vyplynulo, že:
*
individuální přístup ve vzdělávání MiND žáků je pro školy přínosem,
*
sami pedagogové se také snaží MiND žáky identifikovat, ale chybí jim odborné zkušenosti,
*
jen některé vybrané školy s MiND žáky již nyní nějakým způsobem pracují,
*
další vzdělávání pedagogů je třeba zaměřit na rozvoj měkkých dovedností,
*
odborná podpora a získávání zkušeností jsou školami vítány,
*
ředitelé škol by uvítali personální posily,
*
ředitelé peníze na podporu specifických potřeb MiND žáků ve školách najdou.
Výsledky průzkumu ukazují, že v souladu s nejčastěji poskytovanou formou podpory, kterou je obohacování a prohlubování učiva, školy nejčastěji postrádají obohacující didaktické materiály (62 %) a konkrétní ukázky a nápady pro výuku (45 %). 41 % škol by uvítalo menší počet žáků ve třídách. I přesto, že pedagogická identifikace je druhá nejčastější realizovaná forma podpory MiND na škole, 45 % ředitelů by práci usnadnila právě zkušenost s odbornou identifikací, tzn. aby učitelé uměli fundovaně a spolehlivě všechny MiND žáky rozpoznat.
Třetině škol by práci s mimořádně intelektově nadanými žáky usnadnilo rozšiřující vzdělávání pedagogů (35 %). Většina ředitelů, kteří takto odpověděli, si přitom myslí, že učitelé by se měli dále vzdělávat především v metodách a formách výuky (88 %). Druhou nejpotřebnější oblastí vzdělávání pedagogů je způsob komunikace s těmito žáky (60 %). Téměř třetina škol by pak využila osobnostní rozvoj učitelů (32 %).
Zdroj: Průzkum nadačního fondu Qiido, červen 2016 (kompletní závěrečná zpráva je ke stažení na www.qiido.cz/o_nas, záložka Průzkum)
Existuje konkrétní a osvědčený přístup ve vzdělávání a rozvoji MiND žáků?
Nadační fond Qiido od roku 2014 intenzivně usiluje o vybudování uceleného programu komplexní péče a systematického přístupu ve vzdělávání a rozvoji MiND dětí, který bude respektovat a relevantním způsobem naplní jejich specifické potřeby ve škole i doma (v rozvoji kognitivních vědomostí – IQ, v posílení sociálně-emočních dovedností – EQ a v podpoře vrozeného talentu).
Právě díky pochopení, porozumění, respektu a vyzdvihnutí jejich „jinakosti“ se děti v budoucnu mohou stát šťastnými a úspěšnými experty svého oboru. Jen tak dokážou posílit ekonomiku a pozvednout renomé ČR v celosvětovém měřítku.
Cílem je dosáhnout, aby v každém kraji ČR byla alespoň jedna partnerská základní škola, která bude s odbornou podporou Qiida komplexně a systematicky rozvíjet specifické vzdělávací potřeby dětí myslících jinak a která se po třech školních letech stane školou mentorskou dalším školám regionu. V současné době jsme v kontaktu se 27 školami v ČR, z nichž osm má status PARTNERSKÁ ŠKOLA.
Qiido základním školám předává know-how v nastavení a implementaci vzdělávací koncepce těchto žáků, přináší systematičnost v pedagogické identifikaci (nominaci, screeningu i diagnostice), v metodách a formách výuky, v přístupu a komunikaci s MiND žáky, odbornou kontinuální supervizi a mentoring (Qiido NA MÍRU), v rámci DVPP poskytuje programy s akreditací MŠMT (Qiido AKADEMIE). Pro rodiče i učitele Qiido zajišťuje diagnosticko-poradenský systém pro včasnou identifikaci IQ + EQ a individuální konzultace v pedagogicko-psychologické i právně-legislativní oblasti; jsou k dispozici kurzy EQ ke zvýšení sociálně-emočních kompetencí dětí, jejich rodičů i učitelů (Qiido PORADNA). Komunikace a zvyšování povědomí o tématu MiND jsou realizovány prostřednictvím konferencí pro odbornou i laickou veřejnost (Qiido SETKÁNÍ ŠKOL a Qiido KONFERENCE).
Výzva pro základní školy
Hledáte inspiraci a kontinuální podporu ve vzdělávání intelektově nadaných žáků? Chcete získat zkušenosti v odborné pedagogické identifikaci intelektového nadání ve vyučování i při zápise? Umíte s nadanými žáky komunikovat a zvládat specifické projevy jejich chování? Chápete jejich potřeby a osobnostní charakteristiky? Znáte relevantní metody a formy výuky? Máte dostatek obohacujících materiálů a konkrétních ukázek či nápadů pro výuku?
Qiido ve školním roce 2019/2020 hledá dvě až tři nové partnerské školy na území ČR, preferenčně z kraje Libereckého, Jihočeského, Jihomoravského či Karlovarského.
Začít spolupráci můžete právě nyní prostřednictvím MŠMT akreditovaného programu Qiido Akademie „Jak systematicky vzdělávat a komplexně rozvíjet intelektově nadané žáky?“ (www.qiido.cz/akademie; začínáme 21. 10. 2019) anebo přímo oslovit zástupce nadačního fondu Qiido (info@qiido.cz).