Následujícím rozborem finančních prostředků, které jsou základní a mateřské škole zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí (dále jen „základní škola“, „mateřská škola“) přiděleny ze státního rozpočtu, autorky navazují na články věnované PHmax základní a mateřské školy publikované v Řízení školy č. 6/2019 a Speciálu pro MŠ 3/2019.1)
Právní předpisy uváděné dále v textu článku jsou následující:
*
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen „školský zákon“),
*
nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění (dále jen „nařízení vlády č. 75/2005 Sb.“),
*
nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění (dále jen „nařízení vlády č. 341/2017 Sb.“).
Princip reformy financování pedagogické práce
Změna financování základních a mateřských škol spočívá v přechodu od financování podle výkonů (tj. podle počtu dětí a žáků) k systému financování „pedagogické práce“. S určitou mírou zjednodušení lze konstatovat:
*
ústředním faktorem určujícím příděl finančních prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtu školy na financování pedagogické práce je výkon práce pedagogického pracovníka,
*
příděl finančních prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtu školy je navázán na jednotlivé složky platu pedagogických pracovníků.
Příděl finančních prostředků ze státního rozpočtu na financování pedagogické práce
Jak bylo uvedeno, příděl finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu souvisí s odměňováním práce pedagogického pracovníka platem.
Základním a mateřským školám budou ze státního rozpočtu poskytnuty finanční prostředky odpovídající platovému tarifu pedagogických pracovníků, tj. v plné výši, podle skutečné potřeby2). To znamená, že jde o nákladový způsob financování.
V této souvislosti je však důležité si uvědomit, že základní a mateřské škole budou přiděleny finanční prostředky tak, jak škola vykáže pedagogické pracovníky ve statistickém výkazu P1c-01. Je proto důležité, aby byl každý pedagogický pracovník v uvedeném výkazu vykázán „správně“. To znamená zejména:
*
údaje o pedagogickém pracovníkovi uvedené ve výkazu P1c-01 odpovídají skutečnosti, tj. je správně zařazen do platové třídy a platového stupně,
*
v oddílu IVa je pedagogický pracovník zaevidován pod zdrojem financování s číslem 11,
*
v následujících oddílech je vykázán rozsah přímé pedagogické činnosti tak, jak to vyplývá z nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
V případě ostatních nárokových složek platu však budou základní a mateřské škole poskytnuty finanční prostředky nikoli ve skutečné výši, ale ve výši odvozené z normativu. Je tedy zřejmé, že jde o normativní způsob financování.
Jak stanoví § 161 odst. 1 písm. a) bod 1 školského zákona, ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku normativy jako průměrnou roční výši zvláštních příplatků, příplatků za vedení a specializačních příplatků pedagogických pracovníků, jakož i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance, a částky, v jejíž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb připadající na jeden pracovní poměr pedagogického pracovníka vyjádřený počtem hodin přímé pedagogické činnosti (na úvazek pedagogického pracovníka).
Stejný princip se uplatní v případě nenárokových složek platu. Také v tomto případě budou základní a mateřské škole poskytnuty finanční prostředky nikoli ve skutečné výši, ale ve výši odvozené z
normativu
. Podle § 161 odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn, jakož i povinných odvodů připadající na jeden úvazek pedagogického pracovníka a opravné koeficienty k těmto normativům.Vztah jednotlivých složek platu a ministerstvem přiznaného objemu finančních prostředků je v materiálu MŠMT vyjádřen takto:
Přiznaný objem finančních prostředků na platové tarify je zvýšen o objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platů pedagogů (stanovený normativ * přiznaný počet úvazků) + příslušenství a o objem finančních prostředků na nenárokové složky platů pedagogů (stanovený normativ * přiznaný počet úvazků * koeficient naplněnosti * koeficient společného vzdělávání) + příslušenství
.3)Další rekapitulaci uvádí MŠMT v prezentaci Změny financování regionálního školství: Aktuální stav přípravy změny financování RgŠ4). Na jejím základě shrnujeme informace o složkách platu a objemu finančních prostředků přiznaných MŠMT v tabulce výše.
V souvislosti s objemem finančních prostředků, který je základní škole přiznán MŠMT, je nutné upozornit na limitující roli PHmax, a to jak ve vztahu k tarifním, tak i ve vztahu k nadtarifním složkám platu.
Dle § 161 odst. 4 školského zákona se výše
*
ročního objemu platových tarifů pedagogických pracovníků, jakož i povinných odvodů [viz § 161 odst. 3 písm. a) školského zákona] a
*
ročního objemu součinů normativů a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají, a opravných koeficientů [jedná se o normativy podle § 161 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 školského zákona]
*
stanoví do výše maximálního počtu hodin výuky financované ze státního rozpočtu na jednu třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě.
Ve vztahu k tarifním platům uvedenou skutečnost zdůrazňuje také MŠMT v materiálu Reforma financování regionálního školství: Ministerstvo posoudí, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu vzdělávání (tzv. PHmax). Není-li PHmax překročen, je škole/školskému zařízení přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši definovaného nároku. Pokud definovaný nárok překračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného PHmax, je škole/školskému zařízení přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši odpovídající PHmax.5)
Financování nepedagogické práce
V základních školách bude nepedagogická práce financována ze státního rozpočtu prostřednictvím normativů
*
na ředitelství,
*
na pracoviště a
*
na třídu.
Uvedené normativy jsou stanoveny centrálně MŠMT. V současné době jsou normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců ZŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí zveřejněny na webových stránkách MŠMT6). Dále byla v rámci výkaznictví jednotlivým školám zaslána informace o počtu nepedagogických pracovníků pro příslušnou právnickou osobu.
Princip financování nepedagogické práce je dále demonstrován pomocí dvou příkladů.
Příklad 1
Výchozí údaje
*
právnická osoba zřizovaná obcí7)
*
vykonává činnost základní školy
*
počet „běžných“ tříd – 20
*
průměrný počet žáků ve třídě – 24
*
odloučené pracoviště – 1
Výpočet
1. Stanoví se hodnota normativu na ředitelství
Na základě hodnot normativů, které stanoví MŠMT8), se určí hodnota normativu, a to podle počtu tříd.
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost základní školy činí 3,45488 úvazku nepedagogického pracovníka na ředitelství.
2. Stanoví se hodnota normativu na pracoviště
Na základě hodnot normativů, které stanoví MŠMT9), se určí hodnota normativu, a to podle počtu odloučených pracovišť a v závislosti na zřizovateli právnické osoby (viz tabulka výše).
Tato právnická osoba není zřizována svazkem obcí (je zřizována obcí) a má jedno odloučené pracoviště. Hodnota normativu se určí podle vztahu 1 × 0,4 úvazku nepedagogického pracovníka. Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost základní školy činí 0,4 úvazku nepedagogického pracovníka na další pracoviště.
3. Stanoví se hodnota normativu na třídu
Na základě hodnot normativů, které stanoví MŠMT10), se určí hodnota normativu, a to podle druhu a počtu tříd základní školy.
Normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců ZŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí | |
Normativ podle § 161 odst. 1 písm. a) bod 3 na 1 TŘÍDU: | |
přípravnou v základní škole | 0,215 |
přípravného stupně základní školy speciální | 0,225 |
běžnou v základní škole, která má průměrný počet žáků v běžných třídách menší než 16 | 0,128 |
běžnou v základní škole, která má průměrný počet žáků v běžných třídách 16 až méně než 23 | 0,215 |
běžnou v základní škole, která má průměrný počet žáků v běžných třídách 23 a více | 0,265 |
zřízenou podle § 16 odst. 9 v základní škole, která má průměrný počet žáků v těchto třídách menší než 10 | 0,225 |
zřízenou podle § 16 odst. 9 v základní škole, která má průměrný počet žáků v těchto třídách 10 a více | 0,275 |
v základní škole při zdravotnickém zařízení, pokud se jedná o psychiatrickou nemocnici, ozdravovnu nebo léčebnu | 0,200 |
v základní škole při zdravotnickém zařízení, pokud se nejedná o psychiatrickou nemocnici, ozdravovnu nebo léčebnu | 0,050 |
Tato právnická osoba má 20 „běžných“ tříd, průměrný počet žáků ve třídě je 24. Hodnota normativu se učí podle vztahu 20 × 0,265 úvazku nepedagogického zaměstnance. Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost základní školy činí 5,3 úvazku nepedagogického zaměstnance (20 × 0,265 = 5,3) dle normativu na třídu.
4. Souhrn hodnot normativů
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu je součtem hodnoty normativu na ředitelství, pracoviště a třídu.
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost základní školy: 3,45488 + 0,4 + 5,3 = 9,15488 úvazku nepedagogických zaměstnanců.
Celkem škola (právnická osoba) získá finanční prostředky na 9,15488 nepedagogických zaměstnanců.
Příklad 2
*
právnická osoba zřizovaná obcí
*
vykonává činnost mateřské školy; v obci je pouze jedna mateřská škola
*
počet „běžných“ tříd – 2
*
průměrný počet dětí ve třídě – 13
Výpočet
1. Stanoví se hodnota normativu na ředitelství
Na základě hodnot normativů, které stanoví MŠMT11), se určí hodnota normativu, a to podle počtu tříd (viz tabulka výše).
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost mateřské školy činí 0,46800 úvazku nepedagogického pracovníka na ředitelství.
2. Stanoví se hodnota normativu na pracoviště
Tato právnická osoba nemá odloučené pracoviště, proto nelze přidělit dle normativu žádnou hodnotu pro limit nepedagogických pracovníků.
3. Stanoví se hodnota normativu na třídu
Na základě hodnot normativů, které stanoví MŠMT12), se určí hodnota normativu, a to podle druhu a počtu tříd mateřské školy (viz tabulka výše).
Normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců MŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí | |
Normativ podle § 161 odst. 1 písm. a) bod 3 na 1 TŘÍDU: | |
běžnou v mateřské škole, která má průměrný počet dětí v běžných třídách menší než 21
|
0,445 |
běžnou v mateřské škole, která má průměrný počet dětí v běžných třídách 21 a více | 0,495 |
zřízenou podle § 16 odst. 9 v mateřské škole, která má průměrný počet dětí v těchto třídách menší než 10 | 0,526 |
zřízenou podle § 16 odst. 9 v mateřské škole, která má průměrný počet dětí v těchto třídách 10 a více | 0,592 |
v mateřské škole při zdravotnickém zařízení, pokud se jedná o psychiatrickou nemocnici, ozdravovnu nebo léčebnu | 0,300 |
v mateřské škole při zdravotnickém zařízení, pokud se nejedná o psychiatrickou nemocnici, ozdravovnu nebo léčebnu | 0,050 |
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost mateřské školy činí 2 × 0,445 = 0,89 úvazku nepedagogického pracovníka na třídu.
4. Souhrn hodnot normativů
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu je součtem hodnoty normativu na ředitelství, pracoviště a třídu.
Limit počtu nepedagogických zaměstnanců pro právnickou osobu vykonávající činnost mateřské školy: 0,46800 + 0 + 0,89 = 1,358 úvazku nepedagogických zaměstnanců.
Celkem škola (právnická osoba) získá finanční prostředky na 1,358 nepedagogických zaměstnanců.
Je důležité zdůraznit, že výše uvedené ukazatele (normativy nepedagogických zaměstnanců) se začnou používat spolu se zahájením reformy financování regionálního školství, tj. od 1. 1. 2020.
Dále je vhodné upozornit, že normativy nepedagogických zaměstnanců jsou vymezeny jako „limity počtu nepedagogických zaměstnanců“. Pro školu to znamená, že ze státního rozpočtu jí budou poskytnuty finanční prostředky odpovídající uvedenému „limitu“, a to i v případě, že skutečný počet nepedagogických zaměstnanců ve škole bude nižší. V současné době již školy znají normativ nepedagogických pracovníků, neznají však objem přiřazených finančních prostředků.
Rezerva kraje jako zdroj financování
Rezerva bude rozepisována na krajské úřady již z úrovně MŠMT nad rámec normativního rozpisu rozpočtu. Na výši rezervy má mít vliv podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v kraji, údaje škol a školských zařízení o předpokládané organizaci vzdělávání v novém školním roce, hustota osídlení v kraji apod.
Krajské úřady budou přidělenou rezervu využívat přednostně k řešení změn v oblasti podpůrných opatření a v dalších oblastech, pouze pokud půjde o změnu významnou z pohledu výše rozpočtu (např. skutečnosti nového školního roku, významné změny v platovém zařazení pedagogických pracovníků a další významné nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů, jako je financování dovolené, kterou zaměstnankyně čerpá po ukončení mateřské dovolené).
Rezerva se bude rozepisovat do rozpočtů právnických osob v průběhu kalendářního roku, nejpozději do 15. prosince příslušného kalendářního roku. Krajský úřad si má při rozpisu a uvolňování rezervy počínat tak, aby pokryl oprávněné požadavky právnických osob v průběhu celého kalendářního roku.13)
Dotazy spojené s finančními prostředky přidělenými MŠMT a jejich čerpáním
Bude základní škole přidělen jeden „balík“ peněz na platy na pedagogické a nepedagogické pracovníky, nebo jeden „balík“ na pedagogické a jeden na nepedagogické pracovníky?
Právnické osobě vykonávající činnost základní školy bude jako doposud přidělen jeden „balík“ finančních prostředků na platy.
Pokud škola dostane jeden „balík“ peněz na platy na pedagogické a nepedagogické pracovníky, jaká pravidla musí respektovat?
Základním a mateřským školám zřizovaným krajem, obcí a svazkem obcí budou i nadále ze státního rozpočtu poskytovány finanční prostředky v souladu s § 160 odst. 1 písm. b) a d) školského zákona, tzn. finanční prostředky vyčleněné na činnost uvedenou v těchto ustanoveních školského zákona.
Pro uvedené školy jsou tyto finanční prostředky objemem výdajů na daný rok a současně závaznými ukazateli, které nesmějí překročit. Mzdové prostředky jako prostředky státního rozpočtu jsou účelově vázané a nesmějí být použity na jiný účel, než na jaký byly přiděleny. Do závazných limitů mzdové regulace se zahrnuje limit počtu zaměstnanců, limit prostředků na platy, limit prostředků na OON.
Bude možné „přesouvat“ peníze na platy mezi pedagogickými a nepedagogickými pracovníky?
Z výše uvedené informace o závazných ukazatelích lze usuzovat, že práva ředitele reformou financování nejsou nijak dotčena. Závisí na řediteli, jak rozhodne o čerpání mzdových prostředků a zda použije finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na financování pedagogické práce na financování nepedagogické práce nebo naopak.
Bere se při stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců v potaz, jaké konkrétní nepedagogické pracovníky ve škole máme, jaký mají platový tarif?
Škole budou poskytnuty finanční prostředky podle stanovených normativů (dle výše uvedených kritérií). Při stanovení normativů MŠMT přihlíželo k různé struktuře nepedagogických zaměstnanců, tj. počítalo s tím, že každá škola potřebuje jak administrativní pracovníky, tak i uklízeče apod. Objem finančních prostředků by měl proto zahrnovat zdroje jak pro zaměstnance zařazené v nižší platové třídě, tak ve vyšší platové třídě.
Kdy budeme znát rozpis rozpočtu a ostatní relevantní ukazatele?
Na konci ledna 2020 by školy měly znát své PH školy, PHmax a parametry nepedagogických zaměstnanců (tj. normativy). Celkový rozpis rozpočtu celé právnické osoby by měl být znám v obdobných termínech jako nyní, tj. na počátku března 2020.
Jak bude financována výuka náboženství?
Pokud výuku náboženství (v souladu s § 15 školského zákona) zajišťuje pedagogický pracovník v pracovním poměru, bude financována z rezervy příslušného kraje.
Zároveň v tomto případě může počet financovaných hodin přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků zajišťujících povinný rozsah vzdělávání překročit hodnotu stanovenou právnické osobě pro jednotlivé školy, základní školy, střední školy nebo konzervatoře právními předpisy, maximálně však o zohledněný počet hodin výuky náboženství. Úpravy provádí krajský úřad na návrh právnické osoby zřizované krajem nebo na návrh obecního úřadu v případě právnických osob zřizovaných obcí nebo svazkem obcí.14)
Závěrem
Pro základní a mateřské školy zřizované krajem, obcí a svazkem obcí se reformou financování zcela mění způsob rozdělování finančních prostředků. Reforma se však nedotkne pravidel, podle kterých ředitel školy rozhoduje o způsobu nakládání s přidělenými zdroji.
1) Právní závěry jsou vyjádřením právního názoru autorek, V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, které jsou autorkami v tomto článku prezentovány.
2) Tím je odstraněn jeden ze základních nedostatků současného systému financování regionálního školství, který nezohledňuje vliv platových tarifů (zejména platových stupňů) na objem finančních prostředků čerpaných v každé jednotlivé základní škole na platy.
3) Reforma financování regionálního školství. MŠMT [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/reforma-financovani-regionalniho-skolstvi.
4) Změny financování regionálního školství: Aktuální stav přípravy změny financování RgŠ [online]. Snímek 13 [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/50204/.
5) Reforma financování regionálního školství. MŠMT [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/reforma-financovani-regionalniho-skolstvi.
6) Normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců MŠ, ZŠ, SŠ, KON a VOŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/50700/.
7) Při stanovení normativu na odloučené pracoviště se rozlišuje, zda jde o školu, kterou zřizuje, nebo nezřizuje svazek obcí.
8) Normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců MŠ, ZŠ, SŠ, KON a VOŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/50700/.
9) Tamtéž.
10) Tamtéž.
11) Normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců MŠ, ZŠ, SŠ, KON a VOŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/50700/.
12) Normativy pro stanovení limitu počtu nepedagogických zaměstnanců MŠ, ZŠ, SŠ, KON a VOŠ zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/50700/.
13) Viz směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností, č. j. MSMT-14281/2018, ze dne 11. dubna 2019. Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Částka 4/2019 [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-vlady-pro-organy-kraju-a-organy-obci-717579.aspx.
14) Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností, č. j. MSMT-14281/2018, ze dne 11. dubna 2019. Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Částka 4/2019 [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-vlady-pro-organy-kraju-a-organy-obci-717579.aspx.