Jak organizovat pracovní dobu?

Organizace pracovní doby vychází z právní úpravy v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v případě pedagogických pracovníků rovněž z právní úpravy v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v prováděcích právních předpisech, zejména v nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Právní úprava pracovní doby a doby odpočinku v § 78-100 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), se vztahuje na práci vykonávanou v pracovním poměru, nevztahuje se na práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), nestanoví-li zákoník práce jinak.

je doba, v níž je ZP upravuje délku pracovní doby a rozvržení pracovní doby. Doba, která není pracovní dobou, je

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Délka pracovní doby je ZP stanovena v hodinách za týden, přičemž týdnem se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. je týdenní pracovní doba dle ZP. Délka týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců s jednosměnným pracovním režimem, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem, nebo u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem.

Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě pod rozsah stanovený ZP, kdy zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (např. 40 hodin týdně), ale pouze v rozsahu sjednané kratší pracovní doby (např. 20 hodin týdně). Zaměstnanci přitom přísluší plat, který odpovídá sjednané kratší pracovní době.

Rozvržením pracovní doby se rozumí rozvržení stanovené týdenní pracovní doby (40 hodin, 38,75 hodiny, 37,5 hodiny), popř. kratší pracovní doby na jednotlivé týdny. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu směn odpracovat. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu. Zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na každý týden stále stejný počet hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době, neboli zaměstnanec odpracuje v každém týdnu stále stejný počet hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době.

pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na každý týden různý počet hodin, rozvrhuje více nebo méně, než odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době, neboli

Pracovní dobu pedagogického pracovníka upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 22a až 23). Stanovená týdenní pracovní doba, popř. kratší pracovní doba pedagogického pracovníka, zahrnuje jednak , jednak Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.

Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování, a to podle prováděcího nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

přímé pedagogické činnosti znamená, že na každý týden je rozvrhován stejný počet hodit přímé pedagogické činnosti.

přímé pedagogické činnosti znamená, že na každý týden je rozvrhován různý počet hodit přímé pedagogické činnosti. Ovšem tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle tří po sobě následujících měsíců.