Jak pečovat o pracovní prostředí?

Vydáno:

Péče o pracovní prostředí je součástí povinné i dobrovolné péče o zaměstnance vyplývající z právních předpisů i personální strategie školy. Smysluplná péče o pracovní prostředí je povinností i nutností. Příznivé pracovní prostředí pozitivně ovlivňuje motivaci, schopnosti, výsledky i chování zaměstnanců a je předpokladem úspěšného vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.

Jak pečovat o pracovní prostředí?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Pracovní prostředí tvoří všechny fyzikální, chemické, biologické, sociální, kulturní a jiné činitele, které působí na zaměstnance
(jejich motivaci, schopnosti, výsledky a chování) v pracovním procesu při vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu. Při vytváření příjemného, bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí se řeší zejména:
 
prostorové řešení a barevná úprava pracoviště;
 
mikroklimatické podmínky na pracovišti;
 
osvětlení pracoviště;
 
hluk na pracovišti.
Požadavky na pracovní prostředí a pracoviště stanoví zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zajištění podmínek“), který v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště (§ 2 odst. 1 zákona o zajištění podmínek).
Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory pracovního prostředí, zejména fyzikální faktory (např. hluk), chemické faktory (např. azbest), biologické činitele (např. plísně), stejně jako prach, fyzická zátěž, psychická zátěž, zraková zátěž nebo nepříznivé mikroklimatické podmínky (teplo, chlad, vlhkost), je zaměstnavatel povinen pravidelně měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru (§ 7 odst. 1 zákona o zajištění podmínek). Rizikové faktory pracovního prostředí, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance stanoví prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ A BAREVNÁ ÚPRAVA PRACOVIŠTĚ
Prostorové řešení pracoviště
(např. světlá výška prostoru, objemový prostor, rozměry podlahové plochy, rozměry pracovní roviny, uspořádání pracovního místa apod.) musí odpovídat
hygienickým požadavkům
na prostory pracoviště, které stanoví prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Barevná úprava pracoviště
souvisí s užitím barev na pracovišti. Barvy na pracovišti mají rozmanité funkce, např.
bezpečnostní
(označení a signalizace nebezpečí),
orientační
(upoutání pozornosti),
psychologickou
(ovlivnění psychiky),
estetickou
(zlepšení prostředí) apod.
Mezi
bezpečnostní barvy, se specifickým bezpečnostním významem, podle nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, patří barva
červená
– značka zákazu (nebezpečné chování), signalizace nebezpečí (zastavit práci, přerušit práci, bezpečnostní pojistka, opustit prostor), věcné prostředky požární ochrany a bezpečnostní požární zařízení (označení a umístění),
žlutá, oranžová, zelenožlutá
– značka výstrahy (buď opatrný, připrav se, ověř si),
modrá
– značka příkazu (určité chování anebo postup, použij osobní ochranné pracovní prostředky),
zelená
– značka nouzového východu, značka první pomoci (označení dveří, východů, cest, zařízení, vybavení), bezpečí (návrat k běžnému stavu).
MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY NA PRACOVIŠTI
Mikroklimatické podmínky na pracovišti (teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu) ovlivňují tepelnou pohoduzaměstnanců. Jak přílišné teplo, tak chlad působí na organismus nepříjemně, nebo přímo škodlivě. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost nebo teplotu [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o zajištění podmínek]. Optimální mikroklimatické podmínky na pracovišti je možné nastavit pouze s přihlédnutím k podmínkám konkrétního pracoviště a druhu vykonávané práce. Pro člověka je důležité zajištění tepelné rovnováhy, stavu, při kterém okolí odebírá tělu tolik tepla, kolik právě produkuje, čímž se tělesná teplota udržuje na konstantní výši.
Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnanců zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby bylo, pokud je to možné, zajištěno dodržování stanovených mikroklimatických podmínek (§ 41 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Proudění vzduchu musí zajišťovat dobré provětrávání pracoviště a nesmí přispívat k šíření škodlivin na jiné pracoviště(§ 41 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).
OSVĚTLENÍ PRACOVIŠTĚ
Osvětlení pracoviště ovlivňuje
zrakovou pohodu
a pracovní výkon zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o zajištění podmínek]. K osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti se užívá
denní, umělé nebo sdružené osvětlení, které musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovanými hodnotami a požadavky podle příslušné české technické normy (§ 45 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).
Při hodnocení kvality osvětlení se posuzuje intenzita osvětlení, neboli
osvětlenost
(množství světla dopadající na danou plochu) v luxech (dále jen „lx“),
rovnoměrnost osvětlení
(poměr minimální a průměrné osvětlenosti na dané ploše),
rozložení jasu v zorném poli, oslnění, směrovost světla, barva světla nebo míhání světla.
Požadované hodnoty udržované osvětlenosti (hodnoty průměrné osvětlenosti na dané ploše, pod které nesmí osvětlenost poklesnout), stanoví příslušná česká technická norma (ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory). Doporučená řada osvětlenosti je stanovena v rozsahu od 20 lx do 5 000 lx. V prostorech s trvalým pobytem osob nesmí být udržovaná osvětlenost menší než 200 lx, např. ve školských a výchovných zařízeních je udržovaná osvětlenost pro jídelny 200 lx, učebny 300 lx (osvětlení má být regulovatelné), místa ke čtení v knihovně 500 lx apod.
Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být
pravidelně čištěny a trvale udržovány
v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány (§ 45 odst. 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).
HLUK NA PRACOVIŠTI
Hlukem se rozumí zvuk, který má na člověka nepříjemný, rušivý nebo škodlivý účinek.
Nepříjemný hluk ovlivňuje emoce a motivaci člověka, může zhoršit výkon člověka. Rušivý hluk zvyšuje pracovní zátěž a negativně ovlivňuje výkon člověka. Škodlivý hluk poškozuje sluch, zhoršuje stav nervové soustavy a snižuje odolnost organismu člověka. Základními charakteristikami hluku jsou hladina hlukuv decibelech (dále jen „dB“) a frekvence hlukuv hertzech (dále jen „Hz“). Člověk je schopen vnímat zvuky o frekvencích 20 až 20 000 Hz, nejcitlivěji vnímá zvuky o frekvencích 1 000 až 4 000 Hz. Schopnost vnímat zvuky je individuální a spojená s věkem člověka. S rostoucím věkem se snižuje schopnost vnímat zvuky o vysoké frekvenci. Oblast slyšení je vymezena prahem slyšení a prahem bolesti. Práh slyšení při frekvenci 1 000 Hz je 0 dB. Práh bolesti je 130 dB. Hranice možného poškození sluchu je 85 dB.
Právní úprava ochrany před hlukem vychází ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické limity hluku, hodnocení rizik hluku a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců stanoví prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 80-7179-893-2
 
KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 261 s. ISBN 978-80-247-3823-9
 
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
 
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
 
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Související dokumenty

Pracovní situace

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Požadavky na pracoviště
Pracovní prostředí
Dohled v základním uměleckém vzdělávání
Práva a povinnosti v oblasti BOZP – zaměstnavatel a zaměstnanec
Práva a povinnosti v oblasti BOZP – zaměstnavatel a odborová organizace
Poučení žáků o BOZ
Prověrka bezpečnosti práce
Požární ochrana
Dokumentace na úseku požární ochrany
Podmínky požární ochrany v objektech mateřské školy
Pracovní úrazy
Školní úrazy
BOZP - základní pojmy
BOZP - přehled základní legislativy
Péče o zaměstnance
Podmínky vzniku pracovního poměru, BOZP, hygienické požadavky (v zařízení školního stravování)
Počítačová pracovna
Škola jako bezpečné místo pro učení s technologiemi a internetem
Poskytovatel pracovnělékařských služeb, uzavření smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb

Poradna

Pedagogický dohled na akcích mimo školu
Doprava autobusem
Adaptační období v MŠ a bezpečnost
Charitativní sbírky realizované žáky během výuky
Skialpinismus v rámci LVK a TV

Zákony

309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
262/2006 Sb. zákoník práce
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Nařízení vlády

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
11/2002 Sb. , kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů