Jak podle ICILS 2013 učitelé používají ICT při výuce

Vydáno:

V listopadu roku 2014 byly na tiskové konferenci MŠMT zveřejněny výsledky šetření ICILS 2013, do kterého se zapojila i Česká republika. Jedná se o první mezinárodní srovnávací projekt tohoto druhu, který byl zaměřen na mapování reálných dovedností a schopností žáků 8. ročníků v oblasti počítačové a informační gramotnosti.

Jak podle ICILS 2013 učitelé používají ICT při výuce
Mgr.
Lucie
Řezáčová
 
realizační tým projektu
Kompetence
III, Česká školní inspekce
Při této příležitosti byla vydána
národní zpráva o výsledcích českých žáků
v testu. Protože bylo součástí projektu také
dotazníkové šetření učitelů,
jedním z diskutovaných témat národní zprávy bylo, jakým způsobem učitelé používají informační a komunikační technologie při výuce. Přestože čeští žáci dopadli v testu ICILS nejlépe ze všech 19 zapojených zemí, zjištění o tom, jak jsou používány informační a komunikační technologie při výuce ze strany učitelů, jsou méně příznivá (uvedené výsledky jsou reprezentativní za učitele 8. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Je ovšem jasné, že důležitou roli při jejich používání ve výuce hraje to, jaké k tomu mají učitelé vůbec podmínky.
POUŽÍVÁNÍ ICT PŘI VÝUCE
Z dotazníků pro učitele vyplynulo, že tři čtvrtiny českých učitelů ve vybrané třídě1)používají informační a komunikační technologie (ICT). To je sice srovnatelné s mezinárodním průměrem, nicméně při zkoumání dalších odpovědí týkajících se vybrané třídy zjišťujeme, že čeští učitelé v používání ICT nástrojů při výuce průměru učitelů z ostatních zemí nedosahují. Z grafu 1 je zřejmé, že frekvence, s jakou používají při výuce konkrétní
ICT nástroje
(software), je v mezinárodním porovnání v naprosté většině případů o něco nižší.
Nejčastěji naši učitelé používají nástroje, které při výuce obvykle plní spíše
podpůrnou či doplňující funkci při výkladu
- textový editor či prezentační software a elektronické informační zdroje, jako např. webové stránky, Wikipedie (alespoň v některých hodinách je používají více než dvě třetiny učitelů). Učitelé měli rovněž odpovědět, jak často a při jakých činnostech ICT během své výuky používají. Nejčastěji uváděli prezentaci informací prostřednictvím přímé výuky ve třídě (téměř třetina vyučujících ji využívá často), což podporuje výše uvedené zjištění. Nástroje podporující více tvůrčí přístup při výuce ve třídě využívá podle šetření ICILS 2013 alespoň v některých hodinách daleko menší počet vyučujících v porovnání s výše zmíněnými nástroji (např. elektronická portfolia, programy pro grafiku a kreslení, tvorbu simulací a modelů či tvorbu multimédií využívá méně než čtvrtina). V podobném duchu vyznívají i závěry z inspekční činnosti České školní inspekce.2) Ve školním roce 2013/14 v 31 % hospitovaných hodin na 2. stupni ZŠ byly ICT použity pouze k jednoduché prezentaci učiva (většinou se jedná o použití interaktivní tabule či datového projektoru, pozn. aut.) a v 54 % ICT nebyly použity vůbec nebo ve třídě ani nebyly k dispozici. Pouze v 15 % hodin učitelé využili speciální software (bez či s přímým užitím žáky).
Málo časté využití kreativnějších typů softwaru učiteli se odráží obdobně i v tom, při jakých
činnostech během výuky s ICT nástroji pracují.
Jak bylo již zmíněno, zdaleka nejvíce se jedná o prezentaci informací (31 % učitelů ji využívá často), která je jedinou aktivitou, již čeští učitelé při výuce používají ve srovnatelné míře jako v zahraničí. Všechny ostatní aktivity zahrnující použití ICT využívají v menší míře. To se týká např. spolupráce mezi žáky, kterou s využitím ICT často v hodinách podporuje 8 % učitelů, o 8 % méně než učitelů v zahraničí (zároveň nejméně ze všech zemí spolu s Korejskou republikou). Celkově se ukazuje, že učitelé používají ICT spíše k jednodušším úkonům, což však neplatí pouze pro Českou republiku, ale lze zobecnit i z mezinárodního hlediska.
Vzhledem k tomu, že v České republice sami učitelé používají ICT nástroje při výuce o něco méně ve srovnání se zahraničím, není tolik překvapující ani zjištění, že je v ČR
menší podíl učitelů, jejichž žáci často používají ICT během vybraných studijních aktivit
(např. práce na dlouhodobých projektech, samostatná práce se studijními materiály vlastním tempem, zpracování a analýza dat, vyhledávání informací aj.). S jistým zjednodušením lze tak tvrdit, že učitelé v České republice méně často ICT do samotné práce žáků integrují, než jak je běžné v zahraničí, i když rozdíly u jednotlivých aktivit dosahují oproti mezinárodnímu průměru nejvýše 8 %. Avšak 81 % učitelů tvrdí, že ví, jak připravit vyučovací hodiny, v nichž sami žáci ICT používají, což je naopak o 8 % více než mezinárodní průměr.
Znalost, jak připravit vyučovací hodiny, v nichž by žáci sami s ICT pracovali, se nicméně ukazuje jako důležitá pro to, aby následně žáci při svých studijních aktivitách ICT používali. Totiž mezi učiteli, kteří uvádějí, že nevědí, jak takovou hodinu připravit, odpovědělo 45 % z nich, že jejich žáci v nabízených studijních aktivitách ICT alespoň občas používají. Naproti tomu mezi těmi, kteří vědí, jak takovou hodinu připravit, je to dokonce 81 %. To potvrzuje naše přesvědčení, že je nanejvýš vhodné, aby učitelé měli dostatek možností naučit se takové hodiny, které by integrovaly ICT do výuky, připravovat a realizovat. Je pochopitelné, že v některých předmětech může být náročnější ICT do práce žáků začleňovat než v jiných. Avšak mezinárodní kontext ukazuje, že u nás existuje prostor pro to, aby žáci při výuce a studiu ICT používali více.
Studijními činnostmi využívajícími ICT, u kterých učitelé uvedli, že je žáci využívají nejčastěji, jsou
vyhledávání informací
na dané téma s použitím externích zdrojů a práce na krátkodobých úkolech. Jiné, pro žáky více tvůrčí typy aktivit, patří již k těm méně využívaným. Podobně aktivity, v nichž lze předpokládat spolupráci žáků, používají žáci také relativně málo (ať už se jedná o práci na dlouhodobých úkolech, práci na časově neomezeném výzkumu nebo práci v terénu, představování a diskutování nápadů s ostatními žáky či komunikaci o projektech s žáky z jiných škol). U těchto aktivit uvedlo v rozmezí 1 až 9 % učitelů, že při nich žáci často používají ICT (méně než jsou mezinárodní průměry). To plně odpovídá tomu, že jsou přesvědčeni nejméně ze všech (62 %, oproti 78 % mezinárodní průměr), že ICT při výuce pomáhá žákům naučit se spolupracovat s jinými žáky. O tom, že je spolupráce žáků s využitím ICT v České republice podporována o něco méně, pak svědčí i to, že patříme k zemím, kde nejméně učitelů uvádělo, že ICT využívají pro podporu spolupráce mezi žáky, jak bylo již zmíněno výše.
PODMÍNKY DOSTUPNÉ UČITELŮM
Je nutné si uvědomit, že s tím, zda a jak učitelé ICT při výuce využívají, souvisí to,
zda pro to mají také odpovídající podmínky.
Vzhledem k výše uvedeným zjištěním o používání ICT českými učiteli při výuce je zajímavé, že si oproti kolegům ze zahraničí výrazně méně stěžují na nedostatek podmínek pro rozvíjení odborných znalostí jejich práce s ICT (17 %, mezinárodní průměr 39 %) a nedostatek času na přípravu hodin zahrnujících ICT (46 %, mezinárodní průměr 57 %). Nedostatečný čas nicméně patří ze strany českých učitelů k nejčastěji zmiňovaným problémům, podobně jako to, že používání ICT při výuce není na jejich škole považováno za prioritu, což uvádí dokonce 55 % (mezinárodní průměr 46 %).
Jak se tyto problémy odrážejí v tom, v jaké míře učitelé ICT při výuce používají? Např. učitelé, kteří zmiňují, že používání ICT při výuce není na jejich škole prioritou, používají ICT při výuce v menší míře (72 %) než učitelé, kteří se toto nedomnívají (79 %). Potvrdil se i předpoklad, že také čas na přípravu hodin zahrnujících práci s ICT souvisí s tím, zda učitel ICT při výuce používá. Konkrétně 65 % učitelů, kteří rozhodně souhlasili s tím, že čas na přípravu takových hodin není, ICT při výuce používá, zatímco těch, kteří s tímto rozhodně nesouhlasí, je 82 %. Více pravděpodobně použijí ICT při výuce také ti učitelé, kteří si nestěžují na nedostatečné podmínky pro rozvíjení vlastních odborných znalostí práce s ICT (rozdíl se vzhledem k velikosti chyby měření pohybuje na hranici statistické významnosti).
Právě
možnosti dalšího vzdělávání v oblasti ICT
byly dalším tématem, na které se učitelský dotazník zaměřil. I ty mají potenciál ovlivňovat používání ICT učiteli. Potvrdilo se, že u učitelů, kteří se v posledních dvou letech v oblasti ICT dále vzdělávali, je o 17 p. b. vyšší pravděpodobnost používání ICT při výuce. 80 % učitelů uvedlo, že se za poslední dva roky nějaké aktivity dalšího vzdělávání zúčastnilo. 56 % učitelů se pak účastnilo aktivity, která přímo podporuje využívání ICT při výuce (kurz integrování ICT do výuky a studia, hospitace v hodinách jiných učitelů využívajících ICT při výuce či diskuze/fórum o výuce a studiu vedené prostřednictvím ICT). V těchto třech uvedených typech aktivit dalšího vzdělávání je ovšem podíl českých učitelů nižší, než je mezinárodní průměr, přičemž zmíněných hospitací se naši učitelé účastní vůbec nejméně ze všech zemí (27 %, mezinárodní průměr 46 %).
V České republice výsledky také ukazují, že učitelé, kteří
vzájemně spolupracují
(spolupracují na lepším využití ICT při výuce nebo na přípravě hodin využívajících ICT založených na vzdělávacím programu), ICT při výuce používají ve vyšší míře než ti, co s kolegy nespolupracují. To platí také pro učitele, kteří chodí na
hospitace
do hodin kolegů, aby sledovali využívání ICT při výuce. Tento typ spolupráce čeští učitelé ale praktikují nejméně ze všech zemí, což opět poukazuje na slabý zájem o návštěvy hodin kolegů.
Z výsledků dotazníkového šetření učitelů vyplynulo, že většina z nich ICT při výuce používá, zjednodušeně lze ovšem říci, že
ne příliš tvůrčím způsobem
. Pro to, aby učitelé ICT vůbec používali, se ukazuje být důležitý např. dostatek času na přípravu takových hodin. Nejen ze zjištění ICILS 2013 pak lze určitě podpořit názor, aby byla učitelům poskytována možnost se v oblasti ICT dále vzdělávat. Lze se domnívat, že efektivní a dostatečně názorné kurzy nebo méně formální aktivity specificky zaměřené na integrování ICT do výuky a studia by jednak učitele naučily ICT při výuce používat, ale zároveň by mohly eliminovat čas strávený přípravou hodin, jehož nedostatek je podle zjištění ICILS 2013 jedním z nejčastějších limitů využívání ICT v hodinách.
Podrobnější informace o šetření ICILS 2013 a jeho výsledcích jsou dostupné na webových stránkách České školní inspekce (
www.csicr.cz
a také webové stránky šetření www.icils.cz), kde lze také nalézt Národní zprávu z šetření.
Šetření ICILS 2013 je součástí IPn Kompetence III, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
POZNÁMKA REDAKCE
Článek navazuje na text J. Basla publikovaný v Řízení školy č. 2/2015 „Co lze pro situaci v ČR doporučit na základě zjištění ICILS 2013“.
 

1) Část otázek v učitelském dotazníku se vztahovala k tzv. referenční třídě, tzn. třídě 8. ročníku (odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia) vybrané podle předem daného postupu, ve které učitel vyučoval.
2) Česká školní inspekce. 2014. Výroční zpráva za školní rok 2013/2014. Praha: Česká školní inspekce.

Související dokumenty

Pracovní situace

Moderní on-line způsoby profesního rozvoje učitelů
Windows 10 pro učitele
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na SŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v ZUŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na VOŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v jazykové škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v MŠ
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - přechodná ustanovení
Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Učitelé – kategorie pomáhající profese
Stres v osobním a pracovním životě učitele
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Novela zákona o pedagogických pracovnících

Poradna

Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období
Prodloužení zkušební doby
Smlouva
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
IT technika do výuky a nákup z dotace
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Platová třída
Odměna za očkování
AG testy