Jak se nám daří naplňovat Strategii 2030+? (2. část)

Při hodnocení celkové úspěšnosti prvního implementačního období Strategie 2030+ (dále též S2030 je bohužel nutno konstatovat, že plány pro období 2020–2023 se podařilo naplnit sotva z 20–30 %. Tato analýza z byla sepsána na sklonku roku 2023 a reflektovala dění až do závěrečné implementační konference konané 14. 12. 2023. Od té doby se mnohé změnilo a někde se podařilo docílit vytoužených změn, mnohé kroky jsou těsně před realizací. Nicméně pokud hodnotíme období, které končilo rokem 2023, musíme konstatovat, že do stanoveného limitu se mnohá opatření realizovat nestihla.

V ČR se účastní předškolního vzdělávání velmi nízký podíl dvouletých dětí, podobně nízký je i podíl dětí ve věku 3–4 let v porovnání s ostatními zeměmi OECD (Education at a Glance 2023). Ani podíl dětí pětiletých v povinném předškolním ročníku se nepodařilo zatím zvýšit, dokonce v poslední době mírně klesl.

Problémem není jen nižší možnost socializace malých dětí, ale i snížení pracovního potenciálu rodičů a zvyšování rozdílu v odměňování mezi muži a ženami. Doba, po kterou dítě navštěvuje předškolní vzdělávání, a kvalita vzdělávacího programu mají všeobecně velmi pozitivní vliv na úspěšnost během povinné školní docházky. Jde zároveň o zásadní faktor snižování nerovností ve vzdělávání – u rodin s nízkým socioekonomickým statutem je efekt ještě výraznější. V neposlední řadě platí, že ze všech stupňů vzdělávání má předškolní vzdělávání zdaleka největší návratnost investovaných prostředků.¹⁾

Ke zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání směřuje . – není vůbec jasné, na jaké děti opatření primárně míří ani o kolik by se měla jejich účast zvýšit. Opatření a . Je tak téměř jisté, že dopad takto navrženého opatření bude minimální.

Konkrétní způsob posilování účasti dětí v předškolním vzdělávání (opatření č. 1) skrze je , tyto osoby se v praxi velmi osvědčují. Pro úspěch je vhodné, aby lidé na těchto podpůrných pozicích byli zaměstnanci MŠ a budovali si důvěru z obou stran (u pedagogů i rodičů). – hrazení těchto pozic probíhá většinou z projektových peněz ESF+ (tzv. Šablony), namísto stálého a systémového financování ze státního rozpočtu.

Strategie slibuje (např. v opatření 1.2) . . bylo vypsáno jako program v rámci IROP, v opatření 1.3 však , a tudíž se nedozvíme, zda jsme dosáhli žádoucího stavu odpovídajících kapacit.

je dlouhodobě podceňována, pedagogická práce v nich má okrajovou pozornost jak veřejnosti, tak odborníků. Ilustrujícím příkladem je například fakt, že nedávno přijatý Kompetenční rámec absolventů učitelství nebyl vytvořen také pro učitele mateřských škol, či skutečnost, že nové kvalifikační studium pro ředitele Lídr školy má sice sekci pro MŠ, ale ta je ve srovnání se ZŠ velmi kapacitně omezená a neplánuje se v ní pokračovat.

je prozatím . Odborníky je nová verze hodnocena pozitivně, došlo k up